pátek 19. června 2020

Stín a slunovrat

Taky věříte v lidské dobro, v to, že všichni lidé bratři a sestry jsou? Tak to už jste dostali pár facek, máte šrámy na duši a možná i na těle. Mě to dávalo jistotu a víru v svět, který se jevil bezpečný a plný krás. Ale život na světle zákonitě přitáhne stíny. Čím větší světlo, tím hlubší stín. Procházím procesem přijetí sebe po nemoci. Kde je moje síla, jednoznačnost, neochvějnost a víra v dobro? Určitě někde je, ale od mé nemoci víc a víc poznávám svůj stín.
Verena Kast v knize :"Stín v nás" píše:
"Když známe svůj stín, můžeme taky počítat se stínem druhých a rozvíjíme fantazii o zlu v člověku. To neznamená, že bychom nevěřili v dobro v lidech. Jen apriorně nepředpokládáme, že dobro je prostě dáno (tady spočíval můj největší omyl!), nýbrž že se lidé o dobro snaží, navzdory stínu, nebo právě stínem."
Vlastně stín mi pomáhá posílit hodnotu sebe, jsem člověk s mnoha stíny, které vyjevila moje nemoc. V takových chvílích s potěšením jsem se dívala na filmy "Zloba: Královna černé magie", taky  pokračování "Zloba: Královna všeho zlého." A to s nadějí a důvěrou, že mám na výběr. Nechat se stínem pohltit nebo ho uznat. A ani jeho zvědomení nestačí, cestou je naučit se s ním zacházet. Hodně mi pomáhá bible a příběhy lidí, kteří zápasí se svými stíny.  Píšu to i s vědomím přítomného času. Přichází letní slunovrat, čas největšího světla. A oslabení bdělosti. Lehce zapomeneme na stíny, které slunce vrhá. To jen, abychom to měli na paměti.
Nedá mi, tady je báseň z vlaku, která se pohrává se stínem lásky.
Dobré sny přeji. Cantadora








foto: na trase do Řevnic, autor: neznámy básník píšící na zdi zařízení vlaku

středa 17. června 2020

dnes

Michal Čagánek: Odvaha milovat

Kdyby každý člověk na světě
uzdravil aspoň tolik srdcí
kolik jich zlomil
byl by život na Zemi
již dnes podoben ráji

Dostala jsem malou knížku Odvaha milovat od M. Čagánka, v které si čtu. Uvědomuji si, že máme daleko do ráje na Zemi, proto chodíme nohami na zemi. Nebe nad námi je zdrojem inspirace a fantazie. A básně jsou takové nebe.

Láska se nechlubí svými křídly
proto vždy doletí

 Vymysli cokoliv
pravdu nezměníš

Dobré sny. Cantadora


neděle 7. června 2020

Leonard Cohen - Anthem HD 1080 (w/lyrics) London 2008

Na pouti do Compostely jsem si cestou pouštěla Cohenovu píseň Aleluja, pomáhala povzbuzovat mé unavené tělo.
Jako vzpomínku na pouť, kterou začalo moje poznávání temnoty ve mě a lidech, které jsem měla ráda, si teď pouštím i jeho jiné písně. Jsem mu vděčná, mají sílu jako vláha na vyprahlé poušti, povzbuzují unavenou duši, aby se podívala nahoru, kde je svoboda a nepřipoutanost.
Přeji moudré sny. Cantadora

sobota 6. června 2020

zklamání a frustrace

Chci psát o zklamání a frustraci, které teď prožívá víc lidí než obvykle.
Zklamání je velmi obecně vzato ztráta iluzí, konfrontace s realitou. Je to srážka s našimi představami, očekáváními a iluzemi, které v sobě každý nosíme. Náš vnitřní koncept světa nám pomáhá uchopovat realitu. Zklamání je emoční stav, který se dostaví potom, když nějaká situace nepotvrdí naše prožívání světa. Nevyplní se to, co jsme od předmětu, místa, situace, člověka, života očekávali, čemu jsme věřili, v co jsme doufali.
Slyšela jsem opakovaně během pandemie koronaviru věty: "Nemůžu tomu věřit, je to jako ze sci-fi"; nebo jiné podobné reakce na realitu po vyhlašení nouzového stavu, nošení roušek, rušení koncertů, zavíraní hranic atd."
Zklamání je důležité, je to emoce, kterou bych nazvala "výchovnou", protože nás konfrontuje s realitou, která se ukazuje jiná, než byli naše očekávání. Přinutí nás vzdát se iluze, kterou jsem si zaměnili za realitu. Zklamání je celý balíček emocí, kam patří: vztek, bolest, smutek, nenávist, zášť, touha po pomstě, vzdor. Když prožíváme emoce jednotlivě, je snažší emoci pochopit, vyrovnat se s ní. Jak ale zvládnout zklamání, celou nálož ochromujících pocitů. Součástí zklamání je frustrace. A frustrace (frustratio- zmaření") v nás vyvolává několik reakcí: buď v nás vyvolá agresi, nebo regresi (při regresi člověk sestupuje na nižší vývojovou úroveň a chování se stává primitivnějším). Během dlouhodobé nemožnosti realizovat určité svoje potřeby, případně dlouhodobé odkládání potřeb způsobuje pocit zmaru, frustrace. Hromadění frustrace v lidech může vést ke stavům, které nepřekonáme mávnutím ruky. Výbuch emocí, který  teď doprovází smrt černošského občana USA Lloyda jen odhalil dlouholetou doutnající rasovou diskriminaci v Americe. V pozadí je velká frustrace a zklamání z proklamovaných principů rovnosti všech občanů.
A jsme opět u zklamání. Potřebujeme se vzdát iluzí o sobě, lidech, dětech, životě, na kterém lpíme. Podívat se na svět jinak. Samotné slovo z-klam-ání v sobě skrývá základ klam. C. G. Jung už v minulém století mluvil o odpojení lidských instinktů od světa, v kterém žijeme. Bez instinktů je těžké se propojit s přírodou, základním prostředím pro přežití. Jakou útěchu sme všichni nacházeli v přírodě v časech karantény! Stačila nám procházka, aby jsme se cítili lépe.
Nebudu popisovat, co se stalo během první fáze vzniku pandemie. Ta ještě trvá a postupná bagatelizace nebezpečí do ní patří. Bůh ekonomika potřebuje udržovat koloběh fungování a tak mu dáváme sebe. Čekáme na vakcínu pod diktátem starých vzorců: ekonomika se musí točit, show must go on. Zvládneme zklamání ze zklamání?
Napsala jsem, že zklamání je výchovná emoce o sundání růžových brýlí. Svět podle historických kritérií je šachové pole, kde jsou rozestaveny figurky. Hrajeme většinou hru, v které  jde o výhru nebo prohru. Ve skutečnosti, ale sbíráme zkušenosti, které potvrzují nebo vyvrací naše představy. Zkušenosti nás nutí zrát. Můžeme se vybrat jak se k učení postavíme:
1. jako zklamané oběti vlastních iluzí, rodičovských klamů, instituciolizovaných klamů a celosvětových lží.
2. učit se dál. Přijetím zodpovědnosti za iluzorní představy a zklamání ze světa, který je jiný než chceme.
Naši předkové měli dokonce přísloví: "Tvrdá pravda je lepší než sladká lež; nebo Pravda bolí."
Zklamání je škola chápání reality jako složitého organizmu, je to proces vzdát se jednoduchého myšlení o dobru a zlu.
Připusťme si, co se stalo, bylo nevyhnutelné. Příliš jsme se povznesli mimo přírodní zákony. Matka příroda je náš hostitel a ona určuje pravidla. Nejsme pány života na Zemi, je potřeba učit se jejím zákonitostem. Je to varování, ale ne konec naší existence. Začali jsme sbírat nové informace o realitě virů a bakterií, které jsou na naší planetě déle než my. Ukazuje se, že o nich nevíme mnoho, můžou mít pro nás ničivou sílu. Připoměli nám jak jsme křehcí, zranitelní. Vyšli jsme z toho celkem dobře, tak použijme i naše současné zklamání k zbavování se iluzí o sobě jako pánovi všeho tvorstva na vrcholu pyramidy.  Můžeme začít přemýšlet  jak se chovat a žít, abychom byli víc v souladu s prostředím naší nádherné planety. Tohle je šance. Krásnou a dobrou noc. Cantadora

neděle 31. května 2020

promluv k nám o dobru a zlu

"A jeden ze starších obce řekl: "Promluv k nám o dobru a zlu."
A on odpověděl:
Mohu mluvit o dobru ve vás, ne však o zlu. Neboť co jiného je zlo než dobro, trýzněné svým vlastním hladem a žízní?
Opravdu, je-li dobro hladovo, hledá potravu i v temných slujích, a když žízní, pije i z mrtvých vod.

Jste dobří, když jste sjednoceni sami se sebou.
Ale když nejste sjednoceni sami se sebou, nejste zlí.
Protože rozdělený dům není peleší lotrů; je jen rozděleným domem.
A i loď bez kormidla může bloudit bez cíle mezi nebezpečnými úskalími, aniž klesne ke dnu.

Jste dobří, když se snažíte dávat ze sebe. Avšak nejste zlí, snažíte-li se brát pro sebe.
Neboť usilujete-li o zisk, jste jenom kořenem, který lne k zemi a saje z jejího prsu.
Plod přece nemůže říct kořenu: "Buď jako já, zralý a plný a vždy dávající ze své hojnosti."
Neboť jak je plodu potřebou dávání, potřebou kořenu je braní.

Jste dobří, jste-li plně bdělí při každém slovu,
ale nejste zlí, nebdíte-li a váš jazyk nesmyslně klopýtá.
Neboť i škobrtavá řeč může posílit slabý jazyk.

Jste dobří, kráčíte-li ke svému cíli pevně a rázně.
Avšak nejste zlí, jdete-li tím směrem kulhavě.
Protože ani ti, kteří kulhají, nejdou nazpátek.
Ale vy, kteří jste silní a rychlí, hleďte, abyste nekulhali před chromým, považujíce to za laskavost.

Jste dobří nesčetnými způsoby, a nejste zlí, nejste-li dobří.
Jste toliko liknaví a leniví.
Škoda, že jeleni nemohou naučit rychlosti želvy.

Vaše dobrota spočívá ve vaší touze po vašem nesmírném JÁ: a tato touha je ve vás všech.
Ale v některých z vás je tato touha bystřinou mocně se ženoucí k moři a unášející s sebou tajemství horských úbočí a písně lesů.
A v jiných je mdlým tokem, jenž se ztrácí v ohybech a zákrutách a otálí před dosažením mořského břehu.
Ale nechť ten, kdo mnoho touží, neříká tomu, kdo touží málo: "Proč jsi tak pomalý a váhavý?"
Neboť opravdu dobrý se nezeptá nahého: "Kde máš šaty?" ani toho, jenž nemá přístřeší: "Co se stalo s tvým domem?"
Chalíl Džibrán: Prorok
Pořebovala jsem se vrátit k příběhům Proroka, je to tiché pohlazení po duši. Dnes svatodušní svátky, letnice.
Dobré sny. Cantadora

sobota 16. května 2020

být všímavý

Chodím kolem vody a někdo přede mnou cítil potřebu na celkem nenápadném místě u řeky vyjádřit své něco. To si pak kolemjdoucí přečtou. Jeho/její slova mi dodala optimizmus. A tímto si se stal/a i součástí mého příběhu, protože to nejenom čtu, ale píšu o tobě... Hezké sny. Cantadora

sobota 2. května 2020

s tím se dá žít


Dnes se podělím o příběh z knihy Caroline Myssové: Proč se lidé neléčí a jak mohou.
"Slyšela jsem ještě pozoruhodnější příběh o velice uznávaném indickém učiteli, který dostal rakovinu několika orgánů. S postupující nemocí byl stále slabší a jeho tělo začalo projevovat vnější příznaky vnitřní zkázy. Jednou k němu přistoupil jeden z jeho oddaných žáků a zeptal se ho, proč se neléčí - nebo nemůže vyléčit. Mistr na něj pohlédl a usmál se. "Chceš vidět, jak se vyléčím?" řekl. "Tak se dívej."
Po těch slovech si vyléčil celé tělo, z něhož vyzařovalo zdraví jako dřív. Žák nevěděl, co si má o tom myslet."Já to nechápu," vrtěl hlavou žák. "Když máš v sobě tolik světla, co je příčinou té temnoty nemoci?" "To není má temnota," odvětil mistr. "Patří tobě a ostatním žákům. Beru ji na sebe, dokud nebudeš dost silný, abys ji nesl sám. Já ji vůbec necítím."
Dobré sny plné vaší vlastní moudrosti. Cantadora