Čtu knihu od Lynne McTaggart: Pouto, podtitul Jak dát do pořádku váš upadající svět. Jsem jak v krajině zázraků, kolik nových informací dokázala autorka knihy sesbírat a nezištně je rozdávavat svým čtenářům.
Jak se mění celý svět, mění se i modely pout, které vytváříme. Nejdřív je potřeba uvědomit si ten starý model, který nás pomalu táhne k životu v osamělosti. Dobrým výchozím bodem pro nový typ pouta je nahradit model Adama Smitha: "Pro společnost je nejlepší, když se budeme starat sami o sebe." Nashovou rovnováhou, které se budu věnovat v jiném článku. Cituji z knihy:
V současné době je náš model života do značné míry následující:
- Život je hra s nulovým součtem (vyhraju pouze tehdy, pokud ty prohraješ).
- Co z toho budu mít?
- Musím vyhrát, ovládnout, nebo být první, abych z toho měl já sám dobrý pocit.
- Starám se jen o své vlastní věci nebo, jinak řečeno, každý se stará sám o sebe.
- My versus oni.
- Pro společnost dělám to nejlepší tím, že se starám především o sebe.
Zde jsou hlavní principy nového přístupu k poutu:
- Získám pouze tehdy, když získá každý z nás, já i ty.
- Cítím se nejlépe, když navážu kontakt, ať to stojí, co to stojí.
- Jak mohu být užitečný?
- Jsme v tom všichni společně a držíme spolu v dobrém i zlém.
- Jsme my plus oni.
- Pro společnost je nejlepší, když se staráme o sebe a zbytek naší komunity.
Když tyto aspekty Nashhovy rovnováhy zahrneme do svého jednání s ostatními lidmi, pomůže nám to překonat vnitřní princip "já získám, ty ztratíš."
Postupy jak vytvářet jiné pouto než individualistické je:
- Vidět celek.
- Změnit způsob jak vycházíme s lidmi.
- Rozvinout naši zkušenost s komunitou a naučit se spojovat síly pro dosažení společných cílů.
- Stát se původcem změny prostřednictvím každodenních projevů velkorysosti a spolupráce.
Umožňuje nám to přístupnější způsob bytí než starý model odmítání, strachu, nouze a soupeření.
Hezké sny. Catadora
