úterý 28. října 2014

bdělost při práci se sny/kassandra


Tématem mého zamyšlení je zážitek, jak jemná je  práce se snem. Překrásný moment se nám stal spolu se snícím při celkem jednoduchém snu, v kterém byl odkaz ke jménu Sandra.
Klient se nachází ve fázi, kdy je konfrontovaný s tím, že nemůže překročit vlastní značně omezující prožívání reality. Přijímat slasti života je ohrožující téma doprovázené silnými destruktivními impulzy. Nevěří v to, že může žít dobře, být vyslyšen a přijat v plném rozsahu svých schopností. Sám sebe taky nepřijímá....
Ve snu, který přinesl do práce se vyskytovala dívka jménem Sandra, která ho opakovaně v realitě zklamala  a on k ní nemá důvěru. Po zdařilé analýze snu se snící zeptal, jestli existuje komplex Kassandry? Tahle otázka se vynořila z jeho nevědomí na základě slovní hříčky Sandra - Kassandra. Ihned jsem vyhledala v mytologických odkazech na wikipedii  jméno Kassandry. Oba nás překvapilo, že Kassandra byla veštkyně,  jejím osud bylo, že nikdo jejím věštbám nevěřil.
Sen použil jméno Sandry, aby jsme velmi pečlivě sledovali dál základní pocit nedůvěry. Aby to snící přijal, nestačil symbol Sandry, ta nebyla klíčem. Až jeho náhly vhled a otázka na Kassandru nás dovedla ke kořenům jeho potíží. Má pocit že je zakletý, nemůže se pohnout dopředu ohledně nedůvěry, není svobodný ve své vůli, něco vyššího ovládá jeho život. 
Mytologický příběh Kassandry se dotýká  archetypu lidské nedůvěry. Kolik lidí říká pravdu, ale okolí jim nenaslouchá, opakovaně volají po důvěře a místo toho přichází odmítnutí, znehodnocení. To jsou příběhy milionů lidí, kteří nejsou vyslyšeni, uznáni a tak trpí v touze po uznání svých schopností a často i uznání podstaty  pravého já.
Po práci s tímto snem začneme pracovat na tému jak se o svobodit od přesvědčení, které mají nad ním moc.  Kassandra nám pomůže... sám se dotkl toho, že v něm dřímají síly, schopné ho vést k osvobození. Ale musí si věřit.
převzato z Vikipedie 
Kassandra (řecky Κασσάνδρα, latinsky Cassandra) je v řecké mytologii dcera trojského krále Priama a jeho manželky Hekabé. Byla proslulou věštkyní.
Kassandra byla tak krásná, že se do ní zamiloval sám bůh Apollón, nejkrásnější z bohů. Slíbila mu svou lásku, když jí dá věšteckého ducha. Apollón to udělal, avšak ona ho najednou odmítla milovat. Dary od bohů se nevracejí, takže schopnost předpovídat jí zůstala, ale Apollón ji potrestal tím, že nikdo nikdy nebude jejím věštbám věřit. A tak tomu napříště vždycky bylo - Kassandra předpověděla, nikdo jí nevěřil, každá věštba se však bezezbytku potvrdila.
Poprvé se stalo, že její matka měla sen o hořící pochodni a Kassandra předpověděla, že její očekávaný syn bude příčinou záhuby Tróje. Radila, ať dítě hned po narození zahubí a tím ušetří bohaté trojské království od zkázy. Nikdo jí neuvěřil.
Novorozeného syna Parida nechali nicméně na králův rozkaz pohodit v lese, na svazích hory Ídy, on však přežil díky medvědici, která ho odkojila a nymfě Oinóné a pastýři Ageláovi, kteří se o něj postarali a vychovali ho. Když Paris dospěl, vrátil se do paláce, poté rozsoudil spor o nejkrásnější bohyni a za odměnu dostal krásnou Helenu; nato její manžel, spartský král Meneláos s celou armádou bojovníků a lodí připluli, obléhali a v desátém roce války dobyli a vyplenili Tróju.

Aiás znásilňující Kassandru
Další Kassandřina nevyslyšená věštba bylo varování Trójanů před dřevěným trojským koněm, nepovedlo se jí však zabránit tomu, aby zvědaví Trójané nevtáhli koně dovnitř městských bran. Z koně v noci vyskákali ukrytí Řekové, otevřeli brány dalším vojskům a do rána bylo město zničeno.
Když už Trója hořela, ukryla se Kassandra v chrámě bohyně Pallas Athény. Tam se jí však zmocnil achajský bojovník Aiás zvaný „malý“ a zneuctil ji. Za to ho ztrestala bohyně smrtí v moři.
Kassandra při dělení kořisti připadla jako otrokyně veliteli řeckých vojsk Agamemnonovi, který ji vzal s sebou do Mykén (prý i s dvojčaty Téledamem a Pelopem, které mu porodila). Hned po vstupu do paláce na slavnostní hostinu byla zákeřně zavražděna hned po Agamemnonovi. Někde se tvrdí, že zemřela rukou zrádného králova bratrance Aigistha, jiní říkají, že to byla ruka Klytaimnéstry, královy manželky. K těmto vraždám nemuselo dojít, kdyby Kassandřina varovná slova před vstupem do paláce byla vyslyšena. Jako tolikrát předtím ani tentokrát jejím slovům nikdo nevěřil.

Dobrou noc. Cantadora

pondělí 20. října 2014

naše omyly v lásce


Muž, který nevěřil v lásku - Don Miguel Ruiz
Řeknu vám jednu velice starou historku o muži, který nevěřil v lásku. Tento muž byl docela obyčejný člověk, jako jste vy a já, ale lišil se od nás tím, že si myslil, že neexistuje láska. Samozřejmě že se dlouho snažil lásku najít, a proto pozoroval lidi kolem sebe. Skoro celý život hledal lásku, ale nakonec zjistil, že láska neexistuje. Kamkoli přišel, každému říkal, že láska je pouhým výmyslem básníků či náboženství, které se snaží ovlivňovat slabou mysl lidí, aby je mohlo ovládat. Tvrdil, že láska neexistuje, a proto ji nikdo nemůže najít, i kdyby ji hledal sebevíc.
Tento muž byl velice inteligentní a mluvil velice přesvědčivě. Přečetl spoustu knih, studoval na nejlepších univerzitách a stal se uznávaným učencem. Byl schopen hovořit k jakémukoli publiku a jeho logika byla velice silná. Říkal, že láska je jako droga, neboť poskytuje euforii, ale brzy se stává návykem. Stanete se na ní závislí, ale co máte dělat, když neobdržíte svou denní dávku? Tento muž říkal, že většina vztahů mezi milenci je jako vztah mezi narkomanem a prodavačem drog. Partner, který má větší potřebu lásky, je jako narkoman, a partner, který takovou potřebu nemá, je jako prodavač drog. Partner, který má menší potřebu, ovládá celý vztah. Tuto dynamiku jasně vidíte, protože v každém vztahu je obvykle jeden partner, který miluje, a druhý, který nemiluje a pouze využívá partnera, který mu dává své srdce. Narkoman, ten, který má větší potřebu, žije v neustálém strachu, že nedostane další dávku lásky nebo drogy. Narkoman si říká: „Co budu dělat, když mě partnerka opustí?" Tento strach ho činí velice sobeckým. „To je moje!" Začne být žárlivý a náročný, protože se bojí, že nedostane další dávku. Prodavač drog ovládá narkomana tím, že mu dává větší dávky, menší dávky nebo žádné dávky. Ten, kdo má větší potřebu, je nakonec ochoten udělat cokoli, aby ho partner neopustil.
Tento muž lidem vysvětloval, proč láska neexistuje. „To, čemu lidé říkají láska, není nic jiného něž vztah založený na strachu a ovládání. Kde je vzájemná úcta? Kde je láska? Žádná láska neexistuje. Mladí manželé dávají jeden druhému spoustu slibů před Bohem i před rodinou: „Zůstaneme vždycky spolu, budeme jeden druhého milovat a ctít v dobrých i špatných časech." Slibují si všechno možné. Zajímavé je, že svým slibům opravdu věří. Nicméně pár týdnů či měsíců po svatbě je jasné, že žádný ze svých slibů nedodržují. Snaží se ovládat jeden druhého. Snaží se zjistit, kdo bude závislým a kdo ovládajícím. Veškerá úcta, kterou si slibovali, je nenávratně pryč. Jejich vztah je plný nenávisti a emočního jedu. Jeden druhého zraňuje, až nakonec nevědí, kam se poděla jejich láska. Zůstávají spolu, protože se bojí být sami a protože mají strach z mínění druhých. Ale kde je láska?
Tento muž říkal, že znal mnoho stalých manželů, kteří spolu žili třicet, čtyřicet nebo padesát let a byli hrdí, že to vydrželi tak dlouho. Když však hovořili o svém vztahu, říkali: „Přežili jsme své manželství." To znamená, že jeden z nich se podřídil druhému a rozhodl se snášet všechno utrpení. Válku vyhrál ten z partnerů, který měl silnější vůli a menší potřebu lásky. Ale kam se poděl onen plamen, kterému říkali láska? Dnes zachází jeden s druhým jako se svým majetkem: „Ona je moje." „On je můj." Muž každému vysvětloval, proč si myslí, že láska neexistuje. Řekl jim: „To všechno mám dávno za sebou. A už nikdy nikomu nedovolím, aby ovládal mou mysl ve jménu lásky." Jeho argumenty byly docela logické, takže přesvědčil mnoho lidí. Láska neexistuje.
Pak se jednoho dne procházel v parku a uviděl na lavičce krásnou ženu, která plakala. To probudilo jeho zvědavost. Posadil se vedle ní a zeptal se, zda jí může nějak pomoci. Pak se zeptal, proč pláče. Neumíte si představit, jak byl překvapený, když mu řekla, že pláče proto, že neexistuje láska. „To je zajímavé - žena, která nevěří, že existuje láska!" Samozřejmě se chtěl dovědět víc. „Proč říkáte, že láska neexistuje?" zeptal se jí. „To je dlouhý příběh, " odpověděla žena. „Vdala jsem se, když jsem byla ještě velice mladá. Byla jsem plná iluzí a naděje, že budu sdílet svůj život s jedním mužem. Přísahali jsme si věrnost a založili rodinu. Ale brzy se všechno změnilo. Byla jsem oddaná manželka; starala jsem se o děti a domácnost. Pro manžela byl však důležitější úspěch v zaměstnání než rodina. Přestal si mě vážit a já si přestala vážit jeho. Jeden druhému jsme ubližovali, až jsem si nakonec uvědomila, že ho nemiluji a on nemiluje mě. „Děti však potřebovaly otce, a proto jsem s ním zůstala a snažila se ho podporovat. Dnes jsou děti velké a odešly z domova. Už nemám žádný důvod žít s manželem. Mezi námi není žádná úcta ani láska. Vím však, že i kdybych si našla někoho jiného, nic by se nezměnilo, protože láska neexistuje. Nemá smysl hledat něco, co neexistuje. A proto pláču." Muž to chápal velice dobře, objal ji a řekl: „Máte pravdu, láska neexistuje. Všichni hledáme lásku, otvíráme své srdce, stáváme se zranitelnými, a nakonec najdeme jen sobectví. To nám ubližuje, i když si myslíme, že ne. Nezáleží na tom, kolik máme vztahů; každý vztah končí stejně. Proč tedy hledat lásku?"
Muž a žena se stali přáteli, protože si byli velice podobní. Byl to krásný vztah. Jeden druhého si vážili a nikdy se neuráželi. Kdykoli byli spolu, byli šťastní. Nebyla mezi nimi žádná závist ani žárlivost. Ani jeden se nesnažil ovládat druhého. Jejich vztah se postupně prohluboval. Trávili spolu stále víc času, protože když nebyli spolu, stýskalo se jim. Jednou, když byl muž na nějaké cestě mimo město, napadla ho podivná věc. Říkal si: „Možná k ní opravdu cítím lásku. Ale je to něco jiného než to, co jsem dosud poznal. Není to takové, jak to popisují básníci, a není to takové, jak to popisuje náboženství, protože se za ni necítím zodpovědný. Nic si od ní neberu; nepotřebuji, aby se o mě starala; nemám potřebu svádět na ni vinu za své vlastní problémy. Cítíme se spolu dobře; máme se rádi. Respektuji její způsob myšlení a cítění. Nikdy mě nepřivádí do rozpaků a nikdy mě neotravuje. Nežárlím, když je s ostatními lidmi. Nezávidím jí, když má úspěch. Láska možná existuje, ale je to něco jiného, než si lidé myslí."
Nemohl se dočkat, až se vrátí a řekne jí o svých podivných myšlenkách. Když začal hovořit, žena mu řekla: „Vím přesně, o čem mluvíš. Už dávno mám podobný pocit, ale nechtěla jsem ti to říci, protože vím, že v lásku nevěříš. Láska možná existuje, ale je to něco jiného, než jsme si myslili." Po tomto rozhovoru se rozhodli, že spolu začnou žít jako milenci. Bylo zajímavé, že se mezi nimi nic nezměnilo. I nadále si vážili jeden druhého a jejich láska byla stále silnější. I ty nejprostší věci jim dělaly radost, protože byli tak šťastní. Muž byl tak plný lásky, až měl pocit, že se jednou večer stal zázrak. Díval se na oblohu, našel si tu nejkrásnější hvězdu a jeho láska byla tak silná, že se k němu hvězda začala přibližovat, až nakonec přistála v jeho dlani. A pak se stal další zázrak a jeho duše splynula s hvězdou. Muž byl velmi šťastný a nemohl se dočkat, až se vrátí k ženě a položí jí hvězdu do dlaně, aby jí dokázal svou lásku. Když jí položil hvězdu do dlaně, žena pocítila pochybnosti. Byla to nesmírná láska a v tom okamžiku jí hvězda spadla na zem a roztříštila se na milion kousků.
Dnes chodí po světě jeden starý muž, který tvrdí, že láska neexistuje. A doma na něho čeká jedna krásná stará žena, která pláče pro hvězdu, kterou jednou měla v ruce a kterou v okamžiku pochybností upustila. Tohle je příběh o muži, který nevěřil v lásku. Kdo udělal chybu? Uhodnete, co se stalo? Chybu udělal muž, protože si myslil, že může dát ženě své štěstí. Hvězda byla jeho štěstím a on udělal chybu, protože dal své štěstí do ženiných rukou. Štěstí nikdy nepřichází zvenku. Muž byl šťastný díky lásce, která vycházela z jeho duše; žena byla Šťastná díky lásce, která vycházela z její duše. Jakmile vsak učinil muž ženu zodpovědnou za své štěstí, žena hvězdu upustila, protože nemohla být za jeho štěstí zodpovědná. Přestože ho velice milovala, nemohla ho učinit šťastným, protože nikdy nemohla vědět, co si myslí. Nemohla vědět, jaká jsou jeho nejhlubší očekávání, protože nemohla znát jeho sny. Vezmete-li své štěstí a dáte-li je do rukou partnerky, dříve nebo později je rozbije. Dáte-li své štěstí druhému, vždycky vám ho může vzít. Může-li vaše štěstí vycházet jen z vašeho vlastního nitra a je-li důsledkem vaší lásky, pak jste za ně zodpovědní sami. Nikoho nemůžeme učinit zodpovědným za své. vlastní štěstí, ale přesto když uzavíráme manželství, ze všeho nejdřív si vyměníme prstýnky. Dáváme svou hvězdu do rukou druhého a očekáváme, že ho učiníme šťastným a že on učiní šťastným nás. Ať někoho milujete sebevíc, nikdy nemůžete být tím, co si druhý přeje. To je první chyba, kterou dělá každý z nás. Zakládáme své štěstí na našem partnerovi, ale tak to v životě nefunguje. Dáváme sliby, které nemůžeme splnit, a tím si otevíráme cestu k neúspěchu.
Z knihy: Láska, vztahy, přátelství (Don Miguel Ruiz)
 Tento příběh je  stažen z FB.... stránky Stáňa Marešová

Co k tomu říct? Miluji naše chyby, jenom tak si můžeme číst tyhle krásné příběhy a doufat, že je naděje na jejich změnu. Tento příběh může mít pokračování. Muž nepodlehne nedůvěre a objeví prostou víru a žena uvěří, že je v pořádku důvěřovat a mít pochybnosti.....  Věřím ve šťastné konce, mějme odvahu otevřít srdce. Moc to přeji každému z nás... Dobrou noc. Cantadora

neděle 12. října 2014

sen bez výkladu

Sen, který se nevykládá: Stála jsem v místnosti, kde provozuji svoji praxi. Měnil se jeden klient za druhým, když najednou jsem vnímala osobu, která ke mně přišla, ale ani jeden z klientů to nebyl. Ta osoba stála, dívala se skrze mě a já cítila její pohled jak mnou přímo prochází. Řekla mi, abych lidi nehodnotila a nedělala mezi nimi rozdíly. Stála jsem tam jako opařená. V tu chvíli jsem si připadala jako ve filmu "Sedm", kdy jsou lidé trestáni za své hříchy. Zachvátila mě úzkost a strach, z toho co se bude dít dál. Věděla jsem, že ta dotyčná osoba má pravdu, vše bylo tak jasné a přímé, nebylo nic, co bych mohla dodat. Stáli jsme tam vyšší bytost a já, obě jsme věděli, jaká je pravda.... Potom jsem se hrůzou vzbudila a cítla, jak hluboce se mě dotýka.
V životě se nám zdají sny, které si ráno ještě pamatujeme, ale v průběhu dne slábnou a večer jejich význam už pomalu mizí. Jsou to sny, které dostáváme jako dopisy, jsou v nich informace, které nás nasměřují, abychom nesešli z cesty, udržují naši rovnováhu. Takové sny potřebujeme pochopit, učíme se jim porozumět a vykládat; pracujeme s jejich významy, mají léčebný efekt.
Párkrát za život  přijde sen, který nepotřebuje překládat, jeho význam je jasný a pochází z hlubin naší duše, zpráva je přímá a pomáhá člověku najít a uskutečňovat smysl bytí. Pochází z našeho Self (bytostného Já). Takového druhu je i výše zmíněný sen. Snící pochopila co potřebuje, aby mohla najít smysl svého života. To vše bez dlouhého hledání významu snu, ten byl jasný. Nejsilnější byla naše práce ve chvíli, kdy se konfrontovala s nejhlubší pravdou sdělení. Její poznání, že nemůže lidi srovnávat a dělat mezi nimi rozdíly proběhlo v tichu, tady nebylo  potřeba nic vysvětlovat, sen to udělal sám.
 A pak je ještě jeden druh snů: sny mystické, které přichází  jako přímé spojení s ONO (bohem, vesmírem,  propojení s vyšším vědomím, z kolektivního nevědomí... ale to vše jsou jenom jména pro zdroj, z kterého sen pochází.). Tento sen je navštívení, zázrak a trvale proměňuje člověka. Tyto posvátné sny se nesdělují, takové sny se žijí.
foto:  Sean van Tonder

Dobrou noc a moc moc lásky. Cantadora

pátek 10. října 2014

30 drobných radostí od D. CH.


S velkou vděčností uveřejňuji další drobné radosti paní D.CH.; to je dobře, že  pokračujeme...
Posílám svých 30 drobných radostí, aby díky vašemu projektu,  letěly do světa a potěšily další lidičky.
1. Ranní lenošení
2. Krátká meditace a spojení s vyšším já i duchovním dědečkem
3. Křupavý rohlík s máslem
4. Zebřičky mají další vajíčko
5. Těším se na další indicie a symboly, které mě dnes čekají a potvrdí mi, že jdu správným směrem
6. CD od kamaráda s alikvotním zpíváním
7. Úsměv paní, které jsem dala přednost při parkování
8. Mamce je lépe a jede na výlet
9. Našla jsem svoje nové jméno
10. Prožívám vnitřní klid a harmonii
11. Nic neberu osobně
12. Na svět okolo se dívám s nadhledem a přijímám ho takový jaký je
13. Čtu knížku o indiánských symbolech a nacházím v ní mnoho moudrosti
14. Pozvala jsem děti na sobotní oběd
15. Našla jsem vizitky na několik přátel, které jsem dlouho neviděla
16. Dnes mám mnoho nápadů a inspirace do nového projektu
17. Příjemná servírka v restauraci, dýňová polévka byla skvělá a domácí okurková limonáda osvěžila
18. Konečně jsem si zpracovala přednášku TAO peněz do poznámek a neodložila jsem to na později, tedy „na nikdy“
19. Setkání s přáteli u kávičky
20. Nebolí mě kolínko
21. Na dvoře mám kouzelný strom splněných přání
22. Moje dcera mi pomohla s úklidem
23. Moje maminka přijde v neděli ke mně na kafíčko
24. Těším se na každý den a srdce mi poskočí radostí, když si to uvědomím
25. Konečně jsem roztřídila všechny vizitky a začnu více komunikovat o mém projektu a spolku Pro lepší svět
26. Naplňuje se moje cesta za vizí
27. Obdivuji korálový trojúhelník, tedy zatím v TV, ale určitě tam zaletím a bude se potápět s tím 10 metrovým žralokem, který se živí jen planktonem. Vypadá jako autobus s ploutvemi.
28. Objevila jsem dalšího člověka, který chce vytvořit nový systém
29. Miluji každou vteřinu svého života, jsem tak šťastná, že jsem se narodila právě sem a do této doby
30.Vážím si sama sebe, stále si to připomínám, mám se ráda a těším se na svého emocionálního partnera.

Dobrou noc a krásne sny. Cantadora

neděle 5. října 2014

od Coco Chanel?

Kamarádka Jitka mi poslala mejlem vtipné inspirace od Coco Chanel. Upozornila mě,  když to chci dát na blog, ať si ověřím na googlu, jestli jsou to opravdu výroky Coco Chanel. Je lepší to mít ověřené z více zdrojů. A opravdu, mezi výroky Coco Chanel jsem je nenašla.....
 Přebíráme z internetu spoustu informačního smetí a přeposíláme dál; místo informací dezinformace. Jaký je rozdíl číst inspirativní věty, které pochází od známe osobnosti  anebo je napsala neznámá žena? Zneužíváme slavná jména na šíření informací, za kterými se schovávají novináři a novinářky, jen aby dodávali trvalý přísun slov na udržování pozornosti čtenářů?
Jo, nevím kolik lidí to řeklo, kdo to říkal, jestli to byli ženy, muži, ale díky za odlehčení.
1. Čím hůř se dívce daří, tím lépe má vypadat.
2. Po čtyřicítce není nikdo mladý, ale nepřehlédnutelní můžeme být v každém věku.
3. Ve dvaceti máte obličej, který vám nadělila příroda; ve třicítce takový, jaký vám vytvaroval život; a v padesáti máte obličej, který si zasloužíte.
4. Kašlu na to, co si o mně myslíte. Já na vás nemyslím vůbec.
5. Nejsou nehezké ženy, jsou jenom líné.
6. Abyste byla nezaměnitelná, musíte se odlišovat.
7. Péči o krásu začínejte u duše a srdce, jinak vám žádná kosmetika nepomůže.
8. Žena, která nepoužívá kosmetiku, si o sobě příliš myslí.
9. Přemoci se, když vám někdo ublíží a nedělat scény, když vás něco bolí – taková je ideální žena.
10. Všechno je ve vašich rukou, proto je nesmíte svěsit.
11. Stáří nebrání lásce, ale láska brání stárnutí.
12. Ať je to jak chce, v mužově životě bývá jen jedna žena. Všechny ostatní jsou jejími stíny.
13. Pokud ses narodila bez křídel, nebraň jim v růstu.
14. Nevím, proč ženy touží po tom všem, co mají muži. Vždyť žena, kromě jiného, má muže.
15. Skutečné štěstí nepřijde draho: musíte-li za ně platit vysokou cenu, je to jen padělek.

                                                       foto: anděl Michael Avory

Dobrou noc. Cantadora