středa 31. prosince 2008

seznam literatury o snech




A ještě čtení do roku 2009:


C. G. Jung: Výbor z díla 1. až 7. díl

Murray Stein a Lionle Corbett: Příběhy duše 1. až 3. díl

Arnold Mindell: Snové tělo

John. A. Sanford: Sny a léčení

Gayle Delaneyová: Sexuální sny a jak jim rozumět

Liz Green, Juliet Sharman-Burke: Životní cesta v zrcadle mýtů


No ale důležité je žít. Vědění a vědomosti není totéž. Tak opravdu hezkou noc 2008/2009.


konec 2008 a P.F 2009


2 dnešní příběhy:

- první se odehrál před Albertem, kde dnes byli zavřené automatické dveře. Stála jsem u těch dveří a poslouchala reakce lidí. Tato mě překvapila nejvíc. Dva moc hezcí mladíci s kytarou v ruce se rozčílili a jeden říkal:" Mrchy, nejdou otevřít, mně to tak s...." Kamarád mu poradil: "Tak je rozkopni!" Prošli kolem mně a já jsem cítila, jak uvnitř stoupá moje agrese... "To je strašné, co je to za mládež", zlobila jsem se na jejich zlobu.

Pak jsem se podívala do svého nitra (Jak to vypadá, dívat se do svého nitra? Našla jsem tělesný pocit, který mě vrátil k uvědomení si sebe sama) a pomyslela si.... "Můžeš soucítit s nimi i se sebou, když jste teď ve spárech chladného hněvu." Ten záblesk soucitu mně vrátil na zem a odstoupila jsem od místa, kde dveře měli moc nad lidskými pocity.


- druhý příběh se odehrál v kostele vedle Palladia, kam chodím rozjímat. Už z dálky jsem viděla, že se něco děje, protože vedle kostela stoupal dým. Na nádvoří hořel silným plamenem koš plný chvojí a papírových ozdob. Lidi stáli na nádvoří a jenom se dívali. Vstoupila jsem do kostela, zazvonila na boční služební vchod pro zájemce o zpověď. Vyšel služebník kostela a Páně a tomu jsem vysvětlila, že před kostelem hoří. Na nádvoří pak pán oheň začal hasit. Napadlo mně přitom, kolikrát jsem tento rok symbolicky hasila požáry.


Hej vy, co se jenom díváte! Každý může hasit i to, co ho nepálí.

Hej vy, co zakládáte požáry a pak za ně nechcete nést zodpovědnost. To nevíte, že nemusí pokaždé jít někdo kolem, aby ho uhasil za vás?

A pak, kdy se pustit do hašení a kdy to nechat být?


Co ty příběhy spojuje? Postoje dávání a přijímání. V obou situacích jsem vnímala za zdánlivou banalitou ohrožení naší křehké rovnováhy.

Tento pasivně-agresivní přístup k životu/situacím/věcem je rozšiřující se šedou zónou. Místo radosti a naděje víc lhostejnosti a konzumu.

Stačí si víc všímat, když je něčeho příliš moc nebo málo. Když chci něco i za cenu násilí, je to špatně a když něco mám udělat, dát kousek sebe a neudělám to, tak je to taky špatně.


A jak poznám, že je něčeho moc nebo málo?


P.F. 2009 Všeho s mírou přeji vám milí snící, vám moji blízcí, tobě i tobě...

pondělí 29. prosince 2008

otevřené skupiny 2009

Milí snící,

plním slib. Tady jsou termíny otevřených skupin v Maitrei,
místo: Týnská ulička 6
čas konání: 18.30 – 22.hod.
datumy:

19.1.09 – malý sál
16.2.09 – meditárna
16.3.09 – meditárna
13.4.09 – meditárna
11.5.09 – malý sál
15.6.09 – malý sál

vstupné: cena 200,-Kč/os
Doufám, že se sejdeme a budeme pokračovat v naší práci. Jsou zváni i další snící, vstup volný.

středa 24. prosince 2008

Štědrý den


Snažím se o to, aby byl štědrý. Jak navenek, tak i zevnitř. Stromeček obložím dárky a zdržím se svých obyčejných pocitů, ve prospěch výjimečnosti tohoto dne. Jsem na měkko...? Vyměknu, otevírám dveře pro krásné pocity? Nebo naopak vzedmou se mé běsy, protože to je den, kdy je to tak jiné, než nám ukazují šablony reklam a virtuální reality?
Chci být s vámi při tom, aby jsme se drželi za ruce a potvrdili oprávněnost vlastních pocitů... Jakýchkoliv. Je to v pořádku. Chci být štědrá a pochopit všeho, co dnes prožíváme každý z nás. Prosím symbolicky mě obejměte, objímám vás.
Dnes cítím, že všichni lidi bratři jsou... a víte jaké jsou ty sourozenecké vztahy.
Nezavírejme před sebou dveře.
Vstupte, jedno místo u vánočního stolu nechávám volné pro toho, kdo by chtěl být s mojí rodinou:
protože je sám,
protože je zvědavý, jak to vypadá jinde,
protože má vše, kromě respektu svých pocitů a potřeb.....

Myslím na vás, který chodíte na semináře o snech, jestli vám pomohlo něco, co jsem pro vás udělala. Děkuji za vaše symboly, které mi dávají víru v něco vyššího, co nás přesahuje. Děkuji za symboly porcovaného srnečka, Říma, pukající zdi, vlaku, auta, muže bez tváře s kapucí, dítěte..... každý znamenal mnohahodinovou práci a konfrontaci s iluzí ega. Pomáhají mi růst a stát se lepší cantadorou. Pracuji na tom, abych si nemyslela, že to jsem JÁ.
Hezké svátky. Děkuji vám za dobré i zlé věci, všechno mělo svůj význam.

pátek 19. prosince 2008

Opravdový člověk nezná hranic


Hezkou adventní neděli přeji.

Vybrala jsem z knihy
Slova jako sen motýla

Konfucius jednou pozoroval 30 renů (1 ren - cca 2,2 m) vysoký luliangský vodopád. Na 30 li (1 li - cca 500 m) pěnila voda tak silně, že v ní nemohli plavat želvy, krokodýli ani ryby. Náhle spatřil muže, který ve vodě plaval sem a tam. Pomyslel si, že ten muž má jistě nějaké velké trápení. kvůli němuž se chce utopit. Vyslal tedy své žáky, aby ho zachytili a vytáhli, až ho proud bude unášet kolem nich. Muž však uplaval ještě vzdálenost několika set kroků, pak sám bez pomoci vylezl s rozcuchanými vlasy z vody ven, dal se do zpěvu a kráčel dál po břehu.
Konfucius se okamžitě vydal za ním, a jakmile ho dostihl, otázal se ho:
"Luliangský vodopád je 30 renů vysoký, takže na 30 li pění voda tak silně, že v ní nemohou plavat želvy, ryby ani krokodýli. Když jsem tě před chvíli spatřil, myslel jsem, že máš nějaké velké trápení, kvůli němuž se chceš utopit. Proto jsem vyslal své žáky, aby tě zachytili a vytáhli, až tě proud bude unášet kolem nich. Ale tys pak sám od sebe vylezl s rozcuchanými vlasy z vody ven a dal ses do zpěvu. V tu chvíli jsem si myslel, že jsi duch. Ale když si tě teď zblízka prohlížím, vidím, že jsi také jenom člověk. Smím se tě tedy zeptat, zda máš nějakou zvláštní metodu, jak v této vodě plavat?"
Muž odpověděl:
"Ne, nemám žádnou metodu. Zpočátku to byl zvyk, časem se to stalo mojí podstatou a nakonec mým osudem S proudem, který stahuje dolů, se potápím a proudem, který žene vzhůru, se dostávám zpět nad hladinu. Následuji tao vody a dál už nedělám nic. Proto tam mohu plavat."
Konfucius se otázal:
"Co to znamená, když říkáš, že to zpočátku byl zvyk, časem se to stalo tvou podstatou a nakonec tvým osudem?"
Muž odvětil:
"Narodil jsem se v těchto kopcích a dosáhl jsem v nich klidu. To je zvyk. Vyrostl jsem ve vodě a dosáhl jsem v ní rovněž klidu. To je má podstata. Nevím proč, ale prostě to tak dělám. To je můj osud."

úterý 16. prosince 2008

skupinová práce


Na skupinové práci se sny si vážím to, že skupina se při práci se symboly dotýká více vrstev. Obsah snu tak vytváří ságu/příběh dějový, a jeho výklad se stává mnohovrstevnatý.

Když jsme si včera na poslední skupině v letošním roce povídali, zaujala mně spontánní věta snící, "vždy řekneš opak toho, co já". Sen vidí a vyloží každý podle svého vidění světa a jeho ego mu napoví, jenom to co je schopno uvidět. Včerejší sen obsahoval symbol Londýna a opravdu, každý se k němu vyjádřil a přinesl jiný úhel pohledu. Tak kde je pravda? Který výklad je ten správný?
Život každodenní žijeme v protikladech. Sen přináší informaci o našich postojích, které jsou vychýlené a potřebují narovnat, dostat se víc k našemu středu - kompenzovat to, čeho je příliš.

Odpověď o své vnitřní pravdě zná snící. Pozná to podle toho, který dotaz ji oslovil, který dotaz ji emočně zasáhl, tak ten je ve spojení s jejím symbolem.
To co tam vneseme jako skupina je důležité jako broušení diamantu, odkrýváme ty plochy a plošky, které ukazují možnosti potence důležité pro narovnání postoje snící - vidět život v nových souvislostech a perspektivách. Každý dotaz, pohled ji podporuje v procesu růstu. Symbol Londýna se stal pro snící úplnějším a kromě uvědomění si toho, že je to symbol solidnosti, bezpečí, hutnosti, kosmopolitnosti, je taky místem Jacka Rozparovače a Toweru - vězení.
Skupina pracovala na přemostění, které snící pomáhá přijmout to, že Londýn je místem, které se jí líbí jak s dobrým, tak i s tím negativním aspektem, že je to místo/vztah k žití.

Na semináři nepracujeme v myšlenkové kategorii, kdo má pravdu a kdo se mýlí. Co je správné a co je nesprávné. Každý výbrus ukáže jiný pohled na sen. Sen nám rozšiřuje naše vědomí. To je ten silný léčivý moment, který si skupina vzájemně dává.

pátek 12. prosince 2008

semináře

Ahoj snící,
informace pro vás, kdo chodíte na semináře. Takže:
v sobotu je setkání uzavřené skupiny, téma: aktivní imaginace. Těším se na vás.

V pondělí se setkáme na otevřené skupině: vánoční dárek pro každého, kdo chce rozumět svým snům, téma je volné,- co znamená, když se mi zdá..... čím víc dotazů, tím víc odpovědí na téma jak pracovat se sny a jak jim rozumět.

Koncem roku napíšu termíny otevřených skupin do června 2009. Poběží dál v Maitrei.
odkaz:http://www.maitrea.cz/akce/kalendar/jen-maitrea

advent pokračuje


Dostala jsem krátké povídání o adventu a Vánocích od moudré mladé ženy. Vybírám tuto nejdůležitější větu z jejího mejlu: "Každá neděle adventní představuje jednu ctnost - klid, spravedlnost, lásku a moudrost. "

Takže až se vymotáte z nějakého nákupního centra, anebo omdlíte po vánočním úklidu, pečení.... někde si najděte místo klidu na rozjímání a dejte prostor své duši, aby se ponořila do ticha, které je v každém z nás. Hezkou třetí adventní neděli.

čtvrtek 11. prosince 2008

symbol ďábel

Při práci se sny, když už si myslíme, že začínáme rozumět svým snům, tak se dostaví podobný pocit, jako když se učíte cizí jazyk. Zjistíte, že teď už můžete mluvit a rozumíte, ale nejste rodilý mluvčí. Občas vám unikají nějaké souvislosti a čas od času spíš hádáte, co to asi znamená.
Jazyk snů je už snad jediný společný jazyk všech národů.
Spoléhám na to, že díky jeho symbolům si můžeme rozumět v různých částech zeměkoule. Vypozorovala jsem takovou jemnou symbolickou hříčku, že když už se vám léta letoucí zdá o nějakém symbolu a vy ho zvědomíte a energeticky vybijete, tak se objeví nový symbol a začínáte znovu.
Např. zdá se vám několik let mnoho verzí snů o autě a vy jste pracovali s tím, že auto je symbol vašeho života a postupně váš běžný život zpracováváte, přehodnocujete, narovnáváte, žijete a odkrýváte... tak najednou po pár letech začne váš život být takový, jak jste si ho postupně zvědomila. Víte, kde je vaše místo v něm, jste s ním srovnaná, daří se vám ho žít a být s ním v harmonii.
Pak příde nový symbol a bác je tady ďábel. Doslova. Mé sny začali být velmi jemné a záhadné, plné skřítků líbajících černou lunu, nebo svatých otců a nádherných zahrad.... V mém snu se ale tento týden po prvé objevil symbol ďábla. Vypadal lidsky, ale byl to ďábel, měl velmi zrohovatělou kůži, byl hrozivě temný a jeho zuby, ano zuby, byli ďábelské. Ty ho prozrazovali. Ve středověku bych asi běžela do kostela a pán farář by možná celý neklidný pojal podezření, že mě posedl špatný duch nebo samotný Lucifer.
Ale jsem cantadora. Tak hned ráno jsem si sedla a s hlubokou úctou ke snu a s velkou vážností jsem ho začala analyzovat.
Nejdůležitější se mi zdál ten moment, že jsem symbol ďábla ještě nikdy ve svých snech neviděla. Zeptala jsem se: "Vím jaký důvod má moje nevědomí mi poslat tak důrazný a emočně nabitý symbol? Co se děje v mém životě?"
Poslední rok se snažím pomáhat lidem jak v práci, tak i v osobním životě a myslím, že moji rodiče by na mně byli pyšní. A hups.... už je to tady! Co můj ďábel ve snu symbolizuje? Jako milá a způsobná holčička jsem na slovo věřila rodičovské hrozbě, že musím být velmi milá a hodná, jinak si mně odnese čert. Pohádky typu Čert a Káča mně jenom utvrzovali v tom, že musím žít a starat se o blaho ostatních, abych neskončila v pekle.
Symbol ďábla mi odkrývá, jak jsem přerostla všechny rodičovské příkazy a zákazy a pustila se na dobrodružnou cestu sebepoznání. Navzdory rodičovským zákazům odhaluji své potlačené části. Ano, není to procházka růžovým sadem. Být celým člověkem znamená postavit se tváří v tvář i ďáblovi v nás, který nás svádí a láká..... co to může být?
Pýcha, arogance, lež, závist, lakota, osamělost, odsouzení, pohrdání, krutost? I teď při psaní mi není dobře, co všechno se skrývá za jedním symbolem. Ale až když se tomu postavíme tváří v tvář, porozumíme sobě. Jenom tak můžu otevřít své srdce bolesti ostatních a pochopit ji.
A že se to nehodí teď o Vánocích? Vědět o něm je důležité, zvlášť, když se objevil ve snu. Je to archetyp. Nezavírám před ním oči, ani mu nesloužím. Dobrou noc a ať se vám zdají dobré sny. Cantadora

úterý 9. prosince 2008

sny matek

Měla jsem tu čest pracovat se sny žen, které se jim zdály v těhotenství nebo v období mateřské dovolené. Kdo se zajímá o sny, doporučuji se podívat na babyweb: rubrika magazín - vaše příběhy - sny

Hezké čtení.

pondělí 8. prosince 2008

advent









Tak máme za sebou druhou adventní neděli. Nebudu psát o smyslu adventu. Ten chápe jinak věřící křesťan nebo jenom vlažný věřící v něco, ateista nebo obchodník, dítě, člověk těšící se na dovolenou v Egyptě, který na advent prchá za sluníčkem a teplem, nemocný po operaci... ale já chci psát o tom, jak kromě smyslu adventu je dobrá i forma adventních neděl. Moje děti a já jsme z toho udělali čas setkání s jediným úkonem - zapálíme svíčku a popřejeme si. Většinou jsme zvali moje přátele a blízké, aby nám zapálili svíčku a řekli něco smysluplného na zakončení roku. Nic jsem nechystala, na stole byl adventní věnec a čaj. I tak si tyto setkání pamatuji. Pokaždé to bylo pro nás důležité zjištění, že máme přátele a že vzájemně podporujeme jeden druhého ve všedním životě. Advent byl takovou krásnou třešničkou, sladkou a moc milou. Proběhlo obdarovávání vzájemnou přítomností a prostým zapálením svíčky. Jak děti rostli, tak se to proměnilo, vyrostli a nakonec se odstěhovali. První adventní neděli jsem zůstala sama. Zapálila jsem svíčku v tichosti sama a rozjímala o marnosti a prohrách a stáhla se až ku kořeni své existence. Přesto to byl nutný zážitek. Je to součást života.
Během týdne jsem s přítelkyněmi probírala první adventní neděli a zjistila, že ony pokračují v zapalování svíce s malými dětmi. Pookřála jsem. Druhou adventní neděli jsem znovu pozvala své syny domů, aby přišli a zapálili svíčku. Udělal to můj starší syn. Překvapilo mě, s jakou vážností to pojal. Řekl jenom dvě slova. Všichni jsme se rozzářili. Víc se nestalo, ale přinesli jsme si vzájemně radost. Tak toto mám ráda na adventu, že věci důležité se vynořují a potvrzují. S láskou. Eva - cantadora

pátek 5. prosince 2008

Barbora, Jitka, Mikuláš a naděje

.... dívam se na světlo a vidím pohyb, lidi, přírodu, která se spomalila a spí. A pak je tady kalendář a zvláštní... teď jsou za sebou jména, ke kterým se vážou nějaké tradice, pověry, mílniky pranostiky. A zaplavil mně pocit tiché radosti. Sdílíme spolu všichni to, že máme NADĚJI. Ten věří tomu, že mu vykvetou větvičky třešně, já tomu, že večer na svátek Jitky příde čert, anděl a Mikuláš s nadílkou. A pak už všichni víme, že Vánoce jsou tady, že budeme zase spolu a na pár dnů si vytvoříme iluzi ráje. Proč máme tak rádi pohádky? Potřebujeme veřit, že vše se v dobré obrátí.
Víme, že neobrátí, ale ta naděje, ta víra je důležitá. To je naše Severka, která nás vede životem. Naděje, že to dobré je uložené v každém z nás. Víra v to, že nám bude odpuštěno, když selžeme a nebudeme dost dobří.
Tak ahoj, mějte otevřené oči, zavřené ústa a srdce plné lásky. cililink... je tady Mikuláš.

středa 3. prosince 2008

blaho v kategorii chtíče a něhy.... a soucit/něha


Protože se chystám psát častěji o mystice snění, musím rozvíjet i jiné části bytí.

Nic se nemá přehánět a když se v mystice začnu vychylovat, bude pro mně nejlepší se spojit s potřebami svého materiálního těla. I při psaní tohto blogu to musím mít taky na paměti.
A tak jak to má naše sexualita, slast a blaho?
Lepšího učitele jak je Benjamin Kuras nemám, čtu si ho večer jako radost, teď mi leží na stolku Tao a sex.
V jedné kapitole mluví o sexuální energii, které se vyskytují v několika formách a stupních.
Ty spadají do dvou základních kategorií: chtíč a něha. Rozdíly mezi nimi jsou zásadní:
CHTÍČ zotročuje, chtíč duši mrská, chtíč válčí, je sebestředný, bigotní, panovačný, chtíč nás ochuzuje, vyčerpává.
NĚHA osvobozuje, něha duši chlácholí, smiřuje, něha se otevírá světu, je zvídavá, hravá, obohacuje. Něha oživuje, hojí a léčí.
Něha je energie terapeutická a to v kontextu sexuálním i nesexuálním. Něha je v taoistické tradici jednou z dvou hlavních duševních dovedností, které musí člověk pěstovat jako základ lidství. Tou druhou je soucit. Tolik citace B. Kurase.

Když zrovna jsme sami a naše srdce se zdá opuštěné nebo volné, buďme soucitný a laskavý k sobě. Někdy je to pro nás obtížnější než to projevovat jiným.

úterý 2. prosince 2008

seminář 15. 12. 2008

Pro snící, kteří chodí na semináře do Maitrei. 15. 12. v 19.00 h proběhne v roce 2008 poslední seminář. Těším se na vás, prosím, pište mi, zajímá mně, co vás zajímá. Ráda bych vás obdarovala dárkem, jaký potřebujete. A přeji vám, aby na vás někdo myslel i s dárkem, po kterém toužíte.

snění je mystický zdroj reality 1.


Ahoj.... začala jsem číst knihu Arnolda Mindela Techniky snění. Od první chvíle se mě zmocnilo vzrušení, podobné tomu, jako když jsem četla knihu Ženy, které běhaly s vlky. Název tohoto příspěvku je citát z knihy. Taky se těším na to, že budu citovat vše objevné a důležité pro práci se sny, abych se o to podělila jako dobrá cantadora. Takže první myšlenka: Kdykoli jsme zaměřeni jen na každodenní realitu, zanedbáváme SEN. Podle domorodců (myslí australské domorodce) SEN je základní složkou materiálního světa. Sen dává předmětům energii, která přitahuje i odráží naši pozornost. Jestliže SEN opomíjíme, zmenšujeme hodnotu okolního materiálního prostředí, neboť ignorujeme jeho základ.
Během mé letité práce se sny dvě snící zmenily své jméno. Ne kvůli práci se sny, ale díky tomu, že při práci se sny se spojily se svojí vnitřní energií. Někteří rodiče nedokážou cítit potřeby svého dítěte do té mířy, aby mu dali jméno vystihující jeho podstatu. Odpovídá to tradici australských domorodců. Oni rituálně mění své jméno vždy, když člověk dokončí nějakou etapu svého života a změní se jeho mentální energie.
Cituji z knihy dále: "Někteří domorodci vysvětlují Sen na příkladu temné tváře luny. Když dorůstá, vidíme její jasnou, sluncem osvětlenou stranu. Říkáme jí třeba půlměsíc. Ale když se podíváme pozorně, uvidíme i druhou polovinu: vedle jasné záře, která je tak dobře patrná, uvidíme jemně se chvející svit. Většina lidí se stejně jako já zaměří jenom na tu světlou část a tmavá tvář luny, Snová skutečnost, zůstává nepovšimnutá."
Slova snová skutečnost jsou důležitá, zapamatuji se je. Občas ji zachytím a potom vidím život v širších souvislostech.... zážitek z Dračí jeskyně na Malorce je toho důkazem. Takže teď se ločím a jdu číst, podělím se o to. papa