čtvrtek 12. dubna 2012

Velikonoční tradice

Píšu si ještě zápisky k velikonočním tradicím, které jsem posbírala z novin a časopisů během přípravy na Velikonoce a ráda bych si to uchovala na přípravu příštích Velikonoc. Protože pro sebe až takhle pozdě objevuji duchovní a přírodní rozměr Velikonoc. Obnova a znovuzrození mně tenhle rok zasáhli hluboce. Pod náporem povinností jsem zapomněla, že život není práce a duši musíme sytit stejně jako tělo.
Proto začnu jídlem. Co se vařilo v kuchyni našich matek, babiček a prababiček?
"Na Škaredou středu se podával hrách, čočka, cokoli co hospodyně uvařila mělo vypadat nevábně, takže kdyby to byli ovesné placky, měla by je  hospodyně aspoň trochu při obracení potrhat. Na Zelený čtvrtek v kuchyni měla hlavní slovo zelená barva špenátu, kopřiv, petrželky, medvědího česneku a dalších bylinek, z kterých se vařila polévka, věřilo se, že kdo bude jíst zelené, bude po celý rok zdráv. Zelený čtvrtek je i dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše - na stole nesměli chybět jidáše, kynuté těsto ve tvaru krouceného provazu, na němž se Jidáš oběsil, potírané medem. Kdo je ve čtvrtek pojedl před východem sluníčka, měl být celý rok chráněn před hadím uštknutím, včelím bodnutím a lidskou zradou. Velký pátek, den ukřižování Krista, byl ve znamení smutku, tedy i půstu. Ten, kdo věděl, že hlad nevydrží, si mohl k jídlu připravit rybu. Nejvíce se kuchařky zapotili na Bílou sobotu; k obědu chystali velikonoční nádivku z uzeného masa, housek, vajec, mléka a bylinek, ten den se barvila i vajíčka. Během soboty se připravoval i nedělní beránek. Pro ty, co nepečou jehněčí pečínku, tak symbolicky přichystají  beránka z kynutého, piškotového nebo třeného těsta a především mazance, nejstarší doložené velikonočné pečivo u nás. Bochánky, které hospodyně před pečením nahoře nařízly do kříže - na upomínku Ježíšovy oběti -, se připravuje z takřka stejného těsta jako vánočka, s tím rozdílem, že do těsta se přidává víc vajec a špetka muškátového oříšku. Upečené mazance, stejně jako masité pokrmy se pak nosily do kostela k vysvěcení. Svátky vyvrcholily Božím hodem velikonočním. Stůl byl slavnostně prostřený a nechyběly na něm nejen posvěcené mazance, dlouho odpírané maso a nejrůznější pokrmy z vajec, ale především zmíněný beránek, symbol čisté oběti a podobenství Vykupitele."
převzaté z  LN Pátek; upravené a krácené
"Který den Velikonoc je hlavní? Pro křesťany neděle. Právě na Boží hod se slaví vzkříšení. A protože Židé, k nimž Ježíš i první křesťané patřili, považovali za začátek nového dne už západ slunce toho předešlého, hlavní oslavy jsou  na Bílou sobotu po setmění. Je to podobné jako na Vánoce - Bílá sobota odpovídá Štědrému večeru a hlavní den je Boží hod.
A proč se lidové zvyky vážou hlavně k Velikonočnímu pondělí? Je to den po Božím hodu, kdy odezní hlavní nápor náboženských obřadů a je čas na "skotačení." Volno po Božím hodu je tradiční - na Vánoce je to na Štěpána, kdy se dříve taky chodilo na koledu a do hospody mohli i čeledíni. Volnem se zdůrazňuje výjimečnost předchozího dne a je to příležitost, jak si dát kromě modlení i pořádně do nosu.
Co se děje na Zelený čtvrtek a Velký pátek?
Ve čtvrtek Ježíš s apoštoly naposledy povečeřel. Když snědli pečeného beránka, rozdal jim Ježíš chleba a víno a řekl, ať to přijímají jako jeho tělo a krev. Až s nimi nebude, ať jídlem a pitím s ním znovu vytvoří společenství. Na Zelený čtvrtek tedy Ježíš vlastně založil mši svatou, která se slaví po celém světě každý den, s jedinou výjimkou a tou je Velký pátek. V kostelech se v ten den neslouží mše, ale zvláštní velkopáteční obřady, při kterých se jako jediný den v roce neproměňuje chleba a víno. Mše na Zelený čtvrtek je podobná běžné nedělní bohoslužbě, jen je slavnostnější. Obřady na Velký pátek jsou zajímavější - zvony podle tradice letí do Říma a úplně se odmlčí varhany. V kostele se ani nesvítí. Zpívají se pašije a lidi uctívají kříž tím, že před ním poklekají. Na místě, kde stojí o Vánocích betlém. se odhalí boží hrob. Na Bílou sobotu začíná mše později než jindy. Správně až po setmění, začíná se žehnáním ohně před kostelem, čte se mnoho pasáží z Bible, které ukazují celé dějiny spásy. V půlce mše se znovu rozezní zvony a začnou hrát varhany. Tím vlastně začínají Velikonoce. Přesný termín Velikonoc je pohyblivý - je to vždycky víkend po jarním úplňku." MF Dnes Víkend - upravené a krácené
V tradicích je něco uklidňujícího a bezpečného. Je v tom spojení s předky i potomky, když je naučíme tradice ctít.
Hezké jaro. Cantadora

sobota 7. dubna 2012

Velikonoce

Hezké Velikonoce.
 Cantadora

středa 4. dubna 2012

živote, nebojím se tě... a jak to pokračuje

20. ledna jsem psala o snu s názvem Živote nebojím se tě - klepání na dveře a jak se snící bojí jít dveře otevřít...
Včera volala, protože se jí zdál pokračovací sen, že jí zase někdo klepe  na dveře, ale tentokrát  překonala svůj strach a šla otevřít. Zjistila, že to klepání je vítr, který bouchá za dveřmi... po probuzení se jí ulevilo.
 Nejenom že ve snu konečně dveře otevřela, ale po dlouhém zvažování dala v realitě výpověď v práci. Bála se udělat takové rozhodnutí. Teď je přesvědčena, že jí to pomůže se pohnout dopředu, protože v zaměstnání už byla dlouho nespokojená a drželi jí tam jenom jistoty složenek.
Vítr za dveřmi je čerstvý vítr, který potřebuje, aby se jí vrátila do života radost a těšení se na práci. Už jí dlouho necítila. Dobrou noc. Cantadora

První výročí soukromé praxe


Před rokem jsem 1.4.2011 zahájila provoz své soukromé praxe jako psycholog, kouč a snový průvodce. Za tento rok se mi povedlo provést pár desítek lidí jejich snovou krajinou, objevit symboly a komplexy, které byli nabité spoustou informací pro snící. Pomohlo jim to najít cestu jak dál, otevřít, pojmenovat a vyléčit nějaká poranění, najít nové zdroje a motivy pro další cestu. Děkuji svým klientům za důvěru a otevřenost, s kterou mi dovolují, abych je provázela v individuální terapii, při koučování a poradenství. Cítím se být nejvíc průvodkyní v našem pobytu tady. Máme k dispozici mnoho map, které používám na různých cestách s různými klienty. Spoustu map ale dostáváme do rukou v průběhu cesty a vzájemně si pomáháme najít tu nejschůdnější cestu. Někdy je hodně náročná a vyčerpávající, je úžasné sledovat vytrvalost, odvahu a upřímnost s kterou to spolu zvládáme. Slavím první rok této práce v mé vlastní ordinaci. Založila jsem virtuální dům osobního rozvoje DORA, scházíme se v něm, abychom společně na seminářích zvládali témata naší duše – témata strachu, smutku, hněvu, radosti, rovnováhy. Scházím s se ženami, které chtějí oživit a posílit svůj šarm, v létě otevřu skupinu dialogu mezi muži a ženami na všechny aktuální témata. Připravuji nové semináře o našem psychologickém vztahu k penězům, seminář o archetypech a našich životech....  Pokračuji v seminářích a supervizích snů a vyprávíme si dál příběhy našich životů, které chceme vzájemně vyslyšet, aby jsme mohli spolu pokračovat na naší cestě. Děkuji za vaši přízeň a důvěru, s kterou se na mně obracíte. Snažím se být dost dobrá pro sebe a snad pak můžu být dost dobrá i pro ostatní. Snažím se mít ráda i své chyby a omyly, které můžou pomoct i mým klientům přijmout své chyby a omyly jako součást lehkosti bytí.
Dobrou noc. Cantadora