neděle 29. listopadu 2015

1. adventní neděle

Zdravím všechny snící.
Máme zase čas rozjímání a usebrání, začíná advent.  Otevřela jsem si k rozjímání knihu Lao-c´: Tao te ťing a posílám přečtené dál...

76
Zaživa jsou lidské bytosti měkké a vláčné,
ale po smrti jsou tuhé a toporné
Rostliny, stromy a všechny ostatní bytosti
jsou zaživa rovněž měkké a křehké,
ale po smrti jsou vyschlé a ztvrdlé
Proto tuhé a tvrdé se přimyká ke smrti,
ale měkké a vláčné se přimyká k životu
Vojenská moc, jež zesílila,
stojí před záhubou
velký strom bude poražen
silné a velké leží dole
slabé a poddajné leží nahoře

Hezké sny. Cantadora


sobota 28. listopadu 2015

ženský sen o penise

Sny o penise pro ženské sny nejsou ničím neobvyklým. Na rozdíl od Freuda nevěřím (ale hlavně mám zkušenost), že v pozadí je závist k tomu, co mužům tak krásně roste mezi nohami. Sny, s kterými jsem pracovala: v kterých je žena proměněna v muže a vidí svůj penis i jak masturbuje; nebo sen, kde čůrající žena ve stoje s překvapením pozoruje, jak se mění její štěrbinka v mohutný mužský úd, se zdály ženám v době hlubokého zoufalství, v období, kdy čelili konfliktním pocitům vůči matkám a vyrovnávali se s bolestným vztahem k nim. Nedávno mi bylo ctí se zúčastnit práci na snu, který má jednoduchý název Penis a tady je jeho znění:
foto: Sergej Ivanov
Stojím někde na známém místě, asi v nějaké místnosti rodinného domu, kde jsem vyrůstala a žila 24 let po boku své matky. Vím, že jsem se před měsícem odstěhovala do drahého podnájmu s mou kamarádkou a spřízněnou duší – Terkou. Stojím a moc nevidím a nevnímám okolí, jsem spíše v sobě, možná mám zavřené oči. Pociťuji jakési „bujení“ a pulzaci buněk v prostoru stydké kosti, potom už jasně cítím, jak mi tam něco znatelnou rychlostí roste. Je to Penis.

Moje emoce nejsou ani pozitivní (neraduji se z toho), ale ani negativní. Přijímám to jako součást vývoje. Uvnitř je mi neotřesitelně jasné, že jsem žena. Raději se sama sebe ještě ptám, jak to cítím. Ano, jsem žena! Mám stále přece ještě prsa i vagínu! Cítím v sobě uklidňující jistotu, že nárůst Penisu je jen dočasná záležitost, stejně tak jako, když se něco čistí v duši a projeví se to i na těle. Nedělám si z toho velkou hlavu. Necítím se „divná“.


Nyní se přenese má pozornost ven. Stojím v mámině ložnici, která vypadá jako v době, kdy se tato ložnice přesunula na jiné místo a pokoj se měl stát dětským pokojíčkem mým a bratrovým. Dekorace a užitné věci jsou všechny vyklizené. Je tam pouze těžší dřevěný nábytek jako postel skříně. Tento nábytek je přehozen tenkými igelity, jakoby se v pokoji vymalovalo, nebo mělo vymalovávat. Vše působí neobydleně, sterilně, chladně... Je mi zima. Možná také proto, že se převlékám a jsem polonahá. Navlékám si silonky, protože za chvíli jdeme s rodinou na koncert. Má jít máma, babička, brácha,  já i kamarádka a nová spolubydlící Terka. Bez jakýchkoliv vyloženě negativních emocí si přetahuji silonky přes Penis a říkám si, že to snad pod šaty nebude vidět.


Převlečená sejdu do dolního patra domu (rodinný dům měl dvě patra, obytné pokoje byly nahoře a pracovní místnosti, vstupní hala apod. dole) a ocitám se v mámině pracovně. Máma rozvolněně sedí na širokém matně tmavě modrém kancelářském křesle s rukami na opěradlech. Mezi mnou a mámou je kancelářský jednací stůl. Máma se na otáčecím kolečkovým křesle otáčí pomalu ze strany na stranu a přitom mne pozoruje podezřívavým pohledem, který jasně očekává, že se jí k něčemu přiznám. Sklápím oči a cítím se jako špatná holčička. Snažím se na její pohled nereagovat. Máma posléze dominantním hlasem plným výčitek pronese „Myslíš, že jsem si Toho nevšimla? To máš z toho, že jsi se přestěhovala s tou Terezou“. Cítím vlastní vinu za to, že mi narostl Penis. Je to trest. Je to mé stigma, za to, co jsem provedla. Ať to všichni vidí, jaká ve skutečnosti jsem! Budu za to pykat.


Odehrávání snu se přesunulo z pokoje na ulici. Před či po koncertě (není to důležité) jdu za slunečného dne kolem nového vchodu do metra – Petřiny. Vedle mě se nese Terka se svou obvyklou tichostí, ženskou přijímající pasivitou a bdělostí. Vzedme se ve mne bezmoc a vztek. Nevím, co mám dělat, snažím se si ho vyřešit sama, abych neotravovala ničím nenarušenou náladu Terky. Terka zřejmě o ničem neví a jen prostě je. Můj vztek je mířen na Terku. Možná opravdu částečně kvůli ní a životní situaci mám teď ten Penis, ztrácím svou čistotu, nevinnost a hlavně Sílu. Jsem poznamenána, pošpiněna. A musím to snášet po boku Terky. A takto jdeme ulicí na Petřinách...

Ocitám se zpátky v rodinném domě. Nyní už jsem Sama. Cítím úlevu, že jsem konečně Sama. Cítím, jak se mi vytahují mé vaginální pysky směrem dolů. Už je mi jasné, co se děje. Ztrácím i to, co bylo mou tělesnou útěchou – dělohu, vagínu a prsa. Cítím také lítost nad tím, co se stalo, co jsem nevědomě dopustila nad sebou samou. Možná i brečím. Podívám se dolů a vidím odumřelé visící vaginální pysky, které drží na mém těle jen na tenkých kouscích protáhlé kůže, na kterých jsou jakési nemocniční spony. Je mi jasné, co mám dělat – „Teď prosím odtrhnout“. Vím, že to nebude bolet, vždyť je to odumřelé. Trhám jednu část vagíny za druhou.

Tak a teď jsem v kompletně mužském těle (v hloubi duše vím, kdo jsem ( Jsem ženou), ale to musí být navždy utajeno a budu to vědět jen já. Ležím už bez emocí, apaticky na mé nové posteli v pokojíčku (na místě bývalé máminy ložnice). Musím vykonat svou povinnost vůči novému tělu a uvolnit nahromaděné spermie. A tak si ho začnu naprosto bez jakéhokoliv citu (nic necítím) honit. Ani nevím jak, ale vystříkne sperma. Stříká přímo na můj obličej a já ho ještě tekuté a teplé reálně cítím na svém obličeji. 
 Probouzím se.... Snící se odstěhovala od matky, s kterou má silnou vazbu a mladá žena se vydala na cestu sebeobjevování. Ve snu je vidět, jak hluboce je s matkou spojena a pořád ji v názorech a postojích ovlivňuje. Ale aby mohla proběhnout separace a oddělení od matky, je potřeba vyvinout silnou energii k udržení vlastní integrity. V tom ji může pomoct aktuálně právě penis (racionalita, výkon, řád, hranice) jako odpověď na chaos, který může proces separace od matky spouštět. Separace probíhá za určité až fyzické bolesti, ale setrvávání v tomto symbiotickém vztahu je také velmi bolestné. Zatímco racionalita a energie pocházející z mužské části jí může z tohoto bludného kruhu velmi pomoci, pokud tuto část v sobě přijme jako normální a nezbytnou ... Mít "penis" ji pomůže přežít a postupně se vyrovnat s obtížemi, které pro dceru oddělení od matky znamená. Vždyť Persefoné, dcera Deméter musela být unesena do podsvětí Hádem, aby mohla začít žít svůj vlastní život. V novodobých snech už neseparované mladé ženy nemusí unést od matky muž. Moderní sen nabízí vlastní mužský princip. Kdo tímto procesem prošel, snu dobře rozumí. Pro snící je to zahájení cesty mladé dívky k nalezení vlastního smyslu bytí. Hodně štěstí, statečnosti, síly milá snící máte dost.
Dobrou noc a hezké sny. Cantadora




pátek 20. listopadu 2015

54/pěstovat vnitřní vhled


Pěstovat vnitřní vhled

Co má pevné kořeny -
to nelze snadno vytrhnout.
Co je pevně uchopeno -
to se nemůže vysmeknout.
Potomci přebírají dědictví od předků -
to vše se řetězí z pokolení na pokolení.

Budeš-li pěstovat Cnosti,
budeš vždy opravdový.
Budeš-li se věnovat rodině,
sklidíš lásku a dobré vztahy.
Budeš-li rozvíjet společenství -
bude jistě vzkvétat.
Budeš-li pracovat pro svou zemi,
ta bude prosperovat.
Budeš-li myslet na svět -
tvá cnost pronikne do všech jeho koutů...
Proto měř druhým - jako měříš sobě
své blížní miluj jako svou rodinu,
rozvíjej své společenství, ale
dopřej prostoru i ostatním.
Měj rád všechny země světa,
tak, jako miluješ svou zemi...


Komentář: Kdo má pronikavý vnitřní vhled, ten má blízko jak k pochopení Cesty, tak k pochopení TAO. Člověk by se měl za všech okolností snažit být opravdový, hledat Pravdu, bránit Pravdu a postavit její hledání a obhajobu na čelné místo svého života. Opravdovost se projevuje dobrými vztahy k rodině, ke svému společenství i k vlasti.....

Lao-c´: Tao te Ťing
převod a komentáře Josef A. Zentrich
Fontána

středa 11. listopadu 2015

11.11. na Martina



Podzimní paleta. Bez slov.
Hezké sny.Cantadora