vize aneb jak ne/sejít z cesty

K objevení vlastní vize navštěvovat kurzy bylo v mém případě rozhodnutí nezralé a chybné. První pokus  bych shrnula citací z knihy Roba Preece: Moudrost nedokonalosti: "Zárodek obnovení vize a pocitu smyslu postupně vyrůstá z nitra - nelze jej implantovat zvenčí. Tlačit na tento proces konstruováním něčeho, co není ryzím produktem nitra, málokdy přinese dlouhodobý efekt."  Ale tahle zkušenost má nečekanou emoci; jak píše
T. S. Eliot v Čtyrech kvartetech:
"Své duši pravil jsem: buď klidna a čekej bez naděje/
neb naděje byla by doufáním v nesprávnou věc."
Rob Preece v knize Moudrost nedokonalosti dále ukazuje různé způsoby, jak se setkat s vlastní vizí zevnitř. Jedna z cest, která klade důraz na kultivaci záměru či motivace se nazývá bódhičitta (probuzená mysl pro dobro ostatních.) 
Cituji: Bódhičitta má tři stejně důležité součásti.
První z nich je hluboký a všezahrnující soucit rozpoznávající utrpení ostatních a nutnost převzít zodpovědnost za jeho zmírňování. Tento velký soucit plyne z pociťování nesnesitelné povahy našeho kolektivního utrpení a nemůže prostě zůstat v nečinnosti.
Druhou součástí je vize celistvosti. Je to porozumění tomu, že každý z nás má potenciál prospět ostatním způsobem, který nelze z běžného omezeného hlediska docenit. Tato vize buddhovství nám také umožňuje vyrovnat se s nesmírnou hloubkou bolesti a utrpení ve světě.
Třetí součástí bodhičitty je vůle, která uschopňuje na sebe tento úkol vzít.

Jsem ráda, že potkávám lidi, kteří jsou na cestě žít pro dobro ostatních. Bez předstírání a různých triků, které jsou jenom další hrou ega. Chodím občas do kláštera na nešpory a potkávám tam řádové sestry prodchnuty láskou k lidem. Děkuji jim za mnohé v každodenním životě.
 Být bdělý a nesejít z cesty, to je to, co mi teď ukazuje směr na cestě k objevení vize zevnitř...
Dobrou noc. Cantadora