Občas se chytám všeho, co jsem schopna zachytit v éteru, abych se utvrdila v tom, že dělám správně. Rozhodnutí vrátit se do Bohnic, mojí nádherné části Prahy, kde je pořád dobrý vzduch, klidnější tempo a jakýsi venkovský duch, který občas štve, občas uspává, ale asi se mi dostal pod kůži. Jinak bych neudělala to krkolomné stěhování po 7 měsících, kdy se vracím do stejné čtvrti, jenom přes silnici. Stromy v háji budu zase vidět denně... Dnes jsem šla podepsat smlouvu, protože jsem podnájemníkem v bytě majitele, který...
A to je důvod proč ještě sedím u téměř zabaleného PC a píšu na blog. Dostalo se mi potvrzení správnosti mého rozhodnutí. Začnu prodejem našeho bytu, kde jsem žila se svojí rodinou - mými milovanými dětmi, posléze teenegermi, které už občas milovat šlo těžko. Teď se stali dospělými muži, kteří prodejem bytu odešli. Zdá se, že není cesty zpět, společný domov už zařizovat nebudeme. Synové jménem Gregor a Matouš jsou odchovaní bohnickou čtvrtí.
Když přišel na inzerát pan Gregor, okamžitě jsem tušila, že si byt koupí. Vibrace jména Gregor v bytě byla tak silná, že tam prostě pasoval. Potvrdil mi, že mu ho mám prodat, protože v bytě tak zůstává Gregor.
No ano, ale co se dělo pak dál? Pak už to bylo jenom horší a horší, protože jsem si v novém bytě kromě komplikací se skrytými závadami prošla příhodami, které 2x skončili na chirurgii - zlomený malíček na noze, utržené vazy levého lokte při pádu ze židle...., to že jsem přišla o zub se rozepisovat nebudu. Měla jsem pocit, že krásný chirurg, ke kterému jsem chodila na kontroly se domnívá, že to dělám schválně, abych ho mohla vidět.
Po rozhodnutí to martýrium ukončit pronájmem mého bytu a návratem do Bohnic, taky do pronájmu, se vše začalo velmi uvolňovat. Dnes jsem se dočkala pointy, při podpisu nájemní smlouvy s panem pronajímatelem jsem s radostí četla, že můj pan domácí je Francouz pan Gregor. To je ta synchronicita. Tak šťastné stěhování všem, co hledají pravý domov. Cantadora
Žádné komentáře:
Okomentovat