Propojila jsem si to s textem a úvahami od Roba Preece Odvaha cítit.
Tady je kousek z jeho textu, který jsem částečně upravila:
"....Jung hovořil o bytostném Já jako archetypu celistvosti a také životním smyslu. Viděl bytostné Já jako metaforický střed naší úplnosti, který nás informuje o tom, kým v hloubi duše jsme, ať už jsme si toho vědomi či nikoli. Uvědomil si také, že období, kdy se cítíme odtrženi od kořenů smyslu vlastního života, jsou obdobími, kdy jsme se ocitli mimo vztah k bytostnému Já. Můžeme se pak cítit ztraceni a život jakoby postrádal cenu, smysl a směr. Tento nedostatek vztahu k našemu životnímu smyslu může vést k fyzickým a psychickým nemocem. Jung viděl, že v určitých obdobích našeho života přichází krize, která bývá zároveň důsledkem tohoto odcizení i procesem směřujícím k obnově vztahu k hlubšímu zdroji smyslu. Jestliže však bytostnému zdroji nasloucháme a dovolujeme mu, aby nás vedlo, následujeme hlas zdroje, který dává smysl. ....
Smysl se objevuje, když jdeme hluboko dovnitř, čekáme nasloucháme a otevíráme se. Začne přicházet, kdy se opravdově se soucitným srdcem otevřeme utrpení lidí kolem sebe. Stejně tak přichází, když na prostředí, které nás obklopuje, reagujeme s péčí a zájmem. Smysl... je pak méně spojen s tím co konáme a více se stavem mysli, s níž věci děláme. Drobné a prosté součásti života mohou být hluboce smysluplné a mít velký vliv jak na nás, tak na druhé."
Drobné radosti souvisí právě se stavem mysli a ne s tím, co děláme.
Prosím sdílejme své drobné radosti a pomáhejme udržovat i společný zdroj smyslu sounáležitosti. V to nejenom věřím, ale vše co souvisí s 30 drobnými radostmi nedělám, ale přichází to jako stav bytí. A to je největší radost.
Přeji hezké sny. Cantadora
