radostná dovolená

 Na rozdíl od minulého léta, když jsem musela po zralé úvaze předčasně ukončit dovolenou na Mallorce (té mé drahé Mallorky, kterou moc a moc miluji, ale stává se dekadentním místem pro konzumní způsob dovolené),  to už není místo odpočinku a rozjímání... ale předobraz pekla, které si my lidi z dovolené tvoříme. A necítím to jenom já, protože tento rok mallorská policie požádala o pomoc německé a britské policejní zbory, ať krotí chování svých mladých tzv. turistů. Proto jsem si vybrala jiné místo. V Leptokárii na Olympské riviéře malý penzión, kde jsem v tiché zahradě vychutnávala klid a vůni moře. Penzion byl minutu od břehu moře. A to je vše co jsem potřebovala. Viděla jsem Olymp a navštívila kláštery v Meteoře. Viděla prastaré ikony. A tady jsou mé drobné radosti dovolené:




1. každodenní plavání při východu slunce
2. tichý let racků nízko nad vodou za svítání
3. hluboký léčivý spánek na horkém písku pod slunečníkem
4. hora Olymp a všechny mýty, které nám průvodce stihl cestou odvyprávět
5. pohled na jezírko s průzračnou vodou, kde se koupala podle mytologie lesní nymfa
6. studený melón po návratu z výletu
7. frapé s růžovým brčkem od Nikolase
8. západ slunce nad Olympem
9. opuštěná starobylá vesnice v horách, kterou mladí lidé znovu opravují
10. restaurace pod platanem
11. tzaziky
12. řecká káva od mladé dívky z pekárničky s dobrotami
13. místní trh s ovocem a zeleninou
14. čerstvá broskev
15. řecký jogurt s medem a zeleným melounem
16. úsměvy paní majitelky penziónku a objetí na rozloučenou

Od moře jsem přejela rovnou do kláštera a tam jsem trávila v tichu a rozjímání nádherný týden
s jinými radostmi:

17. déšť
18. ticho a nehybnost
19. nádherný zvuk citary a zpěvy
20. pocit, že vše je jak má být
Jsem zpět a děkuji za všechny dary. Krásné sny. Cantadora