čtvrtek 16. června 2016

Nekromantio

Nedávno jsem cestovala a navštívila místo třetí největší věštírny starobylého Řecka Nekromantii a nedalekou řeku Cháron. Podle Homéra si právě v Nekromantii nechal věštit Odysseus
před svojí plavbou po skončené válce v Troji. Tam mu bylo sděleno  jak obtížná bude jeho cesta a návrat domů.
Taky jsem se brodila v řece Cháron, po které se plavili do podsvětí duše mrtvých.
Ta místa hodně zasáhla něco v mé duši. Když se v Nekromantii ptala paní průvodkyně, jestli jsem už tam byla, ani netušila (já taky ne), jak její otázka zasáhne mé srdce.
Moje odpověď byla překvapením hlavně pro mne. Bez přemýšlení jsem odpověděla: "Ano." I když jsem na tom místě byla po prvé.  A proč jsem pak plakala, nevím doteď.

...Co znamená slovo nekromancie? Tady něco z wikipedie:
 Nekromancie
Nekromancie (z řeckého νεκρομαντία, nekromantía, ze slov νεκρός – nekrós – mrtvý a μαντεία – manteia – věštění) je forma magické evokace. Jde o cílené vyvolání duše zemřelého se záměrem získat od něj nějakou informaci, případně duchovní ochranu. V literatuře se vyskytují i tvary nigromantie či nigromancie, odvozené z latinského niger („černý“) a řeckého μαντεία, manteia („věštění“), jedná se však o nesprávný tvar, vzniklý ve středověku zkomolením původního řeckého slova. Z tvaru nigromant pak zřejmě vznikl ve slovanských jazycích kalkem výraz černokněžník. Nekromancie jako věštění prostřednictvím vyvolávání duchů mrtvých byla popisována už starověkými autory, literární popisy je možno najít i u Ovidia a Homéra, faktografičtější popisy například u Strabóna, podle nějž jde o nejobvyklejší formu věštění v Persii, zmínky o ní (spolu s jejím zákazem) je možno najít v Bibli (Deuteronomium 18,11). Nekromancie byla spojena se šamanismem a pohanskými kulty.
Od počátku středověku byla církví přísně trestána, i přesto však byla v lidové magii poměrně rozšířená. V renesanci začala být spojována s černou magií.
Určitým typem nekromancie je spiritismus, tedy vyvolávání duchů zemřelých, který se rozšířil v 19. století. Hermetici 19. století však již považují spiritismus za pokleslou formu nekromantie, kde jsou vyvolávající v moci vyvolaného ducha.
V pověstech a okultních historkách se zemřelí někdy v různých podobách zjevují, aniž by byli vyvoláni, pak se o nekromancii nejedná.
I dnes  jsou stopy starořecké kultury stále živé.  Hezké sny. Cantadora



Žádné komentáře:

Okomentovat