pohled na ubytování v lázních

Vrátila jsem se posílená z lázní. Hotel následně požádal o hodnocení, které jsem už napsala. Jsem nadšená vším, co jsem tam zažila a hlavně, moc mi pomohlo být měsíc v péči lékařů a zdravotníků. Udělala jsem posun ke zdraví. Jsem vděčná a moc děkuji tomu zázraku, jakým je české lázeňství. Má hodně blízko k celostnému chápání medicíny. Přečetla jsem si recenzi, kterou chci sdílet. Co k tomu dodat....

Hotel je velmi pěkně udržovaný a čistý. Pro mě, ale 3 dny pobytu stačí! Klientela je hodně v pokročilém věku. Připadáte si jak v domově důchodců což pro člověka v produktivním věku tedy před 40 nepůsobí dobře. Procedury OK. Měla jsem 2x masáž a ve kvalitě masérů jsou velké rozdíly. Objednaná pedikůra byla fajn. Očekávala bych, že mi paní pedikérka nabídne alespoň nalakování nehtů. Nestalo se!
Bazén a sauny + pára jsou moc pěkné, ale pokud si chcete opravdu zaplavat nemáte šanci. Dav cachtajících se staříků Vám to neumožní. Uvítala bych jednu plaveckou dráhu pro skutečné plavce.
Naprostou katastrofou je snídaňová káva. Neočekávám nic extra k snídani, ale to co podáváte v tomto hotelu je opravdu strašné. Po objednání "espresa" mi donesla servírka na espreso parodii a v celém komplexu jsou všechny lobby bary a kavárny ráno zavřené. Jídlo je OK, ale bohužel není v nabídce nic pro vegetariány a vegany. K dispozici nebylo tofu a sojové jogurty jen sojové mléko. Ovoce na snídani v omezeném výběru a cereálie také. Velmi chválím paní servírku v lobby baru Imperiál cafe. Byla milá a ochotná což se o recepčních hotelu nedá již tak jednoznačně říci. Takže pokud je Vám něco mezi 70 a smrtí a máte dost peněz budete se zde cítit skvěle. Jinak pro mladého aktivního sportovce hledající ke sportu také relax nečekejte zázraky. Stáří Vás tady doslova dožene na každé rohu." konec citace.

Já osobně jsem potkala víc milých starších lidí. Taky jednu 86letou dámu, která byla skvělou společnicí. Potěšilo mě být s někým, kdo umí žít každou chvilku, kterou máme vyměřenou. Respekt k naší budoucnosti - tím myslím stáří - která potká skoro každého z nás, je zdravá cihla do stavby "budovy" našeho duševního zdraví. Nenávidět svojí budoucnost, pohrdat ní, je cesta ke zhoršující se vidině budoucnosti. 

Jenom jsem cítila potřebu něco napsat, aby nezůstalo nepovšimnuto něco, co může ničit naši budoucnost. Vzrůstá a je uvědomované téma dětství, už je dostatečně známý pojem vnitřního dítěte, jak závažnou roli hraje v psychickém vývoji člověka. Stejně důležité, jestli chceme mít dobrý život, je mít úctu ke stáří. Je tajemné, plné obtíží, ale pro rozšíření našeho vědomí nevyhnutelné. Tam se téma smrti otevírá a vede k poznání pravých životních hodnot. Hodnot, které jsou důležité a které v dnešní době opouštíme, ztrácíme, ignorujeme. A to mě teď vede k myšlence přečíst si od Bronie Ware: Čeho před smrtí nejvíce litujeme. Vidíte a začalo to takovou zlou recenzí..... 

Krásne sny. Cantadora