otevřená snová skupina

Jsme na přelomu července a srpna, je léto v jeho plném rozmachu. Vše roste do své krásy a bohatosti obsahu... tak si to užívejme.
Dnes přemýšlím co dál se sny a dávám všem na známost, že otevřená skupina bude od října pracovat v Divadle Kampa. Tam se sejdeme v termínech:
21.10.,
18.11.,
16.12.
Kurzovné 500 Kč.
Vždy od 18 do 21 hodin.
Informace najdete na www.divadlokampa.cz.
Tím taky nechávám dozrávat svoji práci se sny a stěhuji ji na nové místo. Moc se těším na pokračování.

V září se sejdeme v Italské ulici v mé kanceláři 9.9.2013 od 18.00 h. Užívejme krásné dny.
Přeji moudré sny.
Cantadora

Korfu

Korfu je olivový ostrov, plný zeleně. Procházka v olivovém háji je pro člověka ze střední Europy skoro duchovní záležitost. Staré víc než stoleté stromy připomínají mozole, jizvy a sílu. Tajemné díry v kůře vypadají jako průniky do srdce stromu. Ne náhodou ve starobylém Řecku nejedno filozofické dílo vznikalo  při procházkách v olivových hájích. To  místo vybízí k meditaci a úvahám.
Ostrov, moře, olivové háje mi přinesli tři významné sny na téma vlasti, domova.
Jenom jeden sen byl nadosobní, pracuje ve mně pořád dál.
 Sen byl krátký: Vstupuji do moře a potápím se, abych vynesla ven jídlo pro lidi na břehu. Místo toho mně obklopí tma, ztrácím orientaci kde je dole a kde nahoře, po krátkém hledání hladiny uslyším hlas: PUSŤ SE. Uvědomím si, že tady už nic nepomůže a tak přijímám to, co přijde.
Probouzím se hrůzou.
Denně ve mně prochází hlas: pusť se. Pouštím informace o korupci a politické válce, pouštím incidenty v metru, pouštím těžkosti a lehkosti.... nevím kam mně to zavede, pouštím to. Pouštím i své malicherné úvahy, pocit osobní důležitosti a nálady. Takže děkuji. Řecko jako vždy nezklamalo, už nejednou jsem tam dostala jemnou herdu do zad, když se mi nechtělo přijímat život takový jaký je.

 
Dobrou noc. Cantadora

dovolená

Všem snícím přeji hezké léto. Odjíždím za chvíli  k moři..... přeji si vyčistit mysl a srdce. Odpočinout si a najít odpovědi na trápení. Krásné sny. Cantadora

sen s Ondřejem Vetchým

Děkuji mockrát snící za možnost publikovat tento sen, který je Velký v osobním životě, bolestný svojí historií, ale cenný svým sdělením zároveň. Snící v minulých letech prošla v manželství těžkou krizí, v které byla konfrontována s nevěrou, nemanželským dítětem, láskou a zradou, bojem o rodinné štěstí. Krize se vyřešila, vše se vrací do svých kolejí, ale vnější příběh se přesouvá do vnitřního osobního příběhu. Oslovuje duši ženy, která musí díky válce, kterou vybojovala, nastoupit na další novou cestu. Má k dispozici mnoho darů, tento sen je jedním z nich.

Sen:
Moje setkání s Ondřejem Vetchým
Jsem voják, který se vrací z války. Jdu oblečená v hadrech (staré  oblečení) lesem po širší cestě, která není jasně ohraničená. Je podzimní  odpoledne. Les není hluboký, cesta je zapadaná listím, je měkká až blátivá. Vedle mne jde jiný voják, podobně oblečený, máme společnou cestu. Podívám se na něj blíže a vidím, že vypadá jako herec Ondřej Vetchý, ale není to on, jen tak vypadá. Uvědomím si, že se mi líbí a chtěla bych, aby mi dal pusu. On odmítá. Jdeme dál, cesta je nerovná a kluzká. Uklouznu (částečně opravdu, částečně s úmyslem se ho dotknout). Padám, padáme oba a válíme se v listí a bahně. Dotkneme se i obličeji, dávám mu pusu, líbí se nám to oběma, líbáme se a objímáme. Potom jdeme dál spolu, je jasné, že patříme k sobě a máme společnou cestu. Uvědomím
(uvědomíme) si, že máme ještě nějaký úkol. Je potřeba to vyřídit ve vesnici (městečku) kde bydlí moje vzdálená příbuzná. Aby nás vzala k sobě, řekneme jí, že jsme manželé. Vezme nás k sobě. Ukáže nám místo kde bydlí a kde zároveň pracuje - má něco jako pekárnu a cukrárnu dohromady.
Ukazuje nám pulty, kde peče a prodává a vaří lidem kávu a kde je i místo na posezení. Nám určí pokojík za touto místností. Můžeme tam být, druhý den ráno vstáváme pozdě, jsme v posteli skoro do jedenácti hodin. Mě je to trochu trapné, ale tetě to nevadí, jsme přece novomanželé. Vstaneme,
teta nám dělá kávu a můžeme si v pekárně vybrat, co chceme jíst. Ondřej odchází za úkolem. Já jsem zpět v pokojíku a koukám na stěnu, kde visí masivní zlatý šperk. Vím, že ho mám dát tetě za to, že nás nechává u sebe. Trochu se mi nechce, ráda bych si ho nechala. Ale nehodí se ke mně, a hlavně je určen pro tetu. Šperk už tam není, vím, že jsem jí ho dala.

Ve snu je mnoho symbolů, které sami o sobě mají hlubokou hodnotu. Válka je proces, v kterém boj protikladných sil  nebo konflikt vedou k vymezení, vyjasnění postojů, hodnot. Člověk se musí jasně postavit na jednu nebo druhou stranu a vytyčit hranice. Lež ve snu a postavy, které se někomu podobají, ale nejsou to oni, nutí snícího, aby si ujasnil, v kterých oblastech a ke kterým lidem ještě prožívá iluze. Iluze, které jsou nezdravé, protože vedou snícího špatným směrem. Teta, příbuzná, která je popsaná, jako žena, sytící lidi, může být její silná součást. Šperky jsou cenné a hodnotné aspekty já, které potřebujeme zpracovat a integrovat do našeho sebeuvědomění, důležitého pro pokračování odkrývání Já.  
První část snu naznačuje, co skončilo. Snící se vrací z války, má společnou cestu s mužem, který se jí líbí a jejich vzájemný vztah prochází opětovným sbližováním, vymezováním. Muž  (jenom podobný herci Vetchému) - tady je možné mimo jiné zvažovat i odkaz ke jménu Vetchý, jestli něco ve vztahu k muži není vetché; se snící líbí. Touží ho líbat, patří k sobě. Ale mají před sebou úkol. Jaký to ve snu není jasně vyřčené, snící jenom ví, že to musí vyřídit ve vesnici, kde žije žena (teta).  Teta lidi sytí, nabízí jim klid a bezpečí. Může představovat tu část snící, která se stará o lidi, její vnitřní pečovatelka. V tomto místě nastává se snu konflikt. Jedna část druhou trochu obelhává. Nic nebezpečného, ale aby dosáhla jedna to, po čem touží, říká to, co je pro druhou část přijatelné. Pečovatelku ale obelhává. Lže jí, že jsou s mužem z války manželé. Na základě toho teta nabízí dvojici vyhrazený pokoj pro manžele. Sen vyzývá snící k zamyšlení, v čem sama sebe obelhává, jaký je vztah muže a ženy, kteří se vrací z války a začínají znovu. Muž není Ondřej Vetchý, jenom je mu podobný. Jak dobře zná svého muže po tom všem, čím spolu prošli? V této části snu je víc odkazů k tomu  vyjasnit si, co snící chce doopravdy. V poslední části snu se vynoří silné symboly.
Šperk, muž, který odchází vyřešit svůj úkol.
 Každý se musí  krizi postavit čelem a vyřešit ji podle svých možností. Jenom tak se může postavit nové realitě, posílený/á tím, co se v krizi člověk o sobě dozví a naučí.
Na zdi visí zlatý šperk, cennost, která patří pečovatelce - tetě, která zvládla všechno, co od ní její role zaměstnankyně pekárny/cukrárny vyžaduje. Snící, žena, která se vrací z války vidí symbol šperku  - všechno drahocenné a  hodnotné, co si člověk na sobě cení. A vidí, že šperk patří její roli pečovatelky. Ona sama se ho vzdává. Před ní je hledání nové cesty, na které si musí znovu předefinovat vztah k sobě, vzdát se iluzí a najít šperk,  který se hodí k ní. Sen jí nabízí, najdi teď sebe sama, boj o rodinu jsi vyhrála.
Sen měl velkou intenzitu a je důležité ho poslechnout, protože vychází z hlubin duše, kterou měla snící k dispozici ve válce, aby ji posilovala. Ale její cesta tím jenom začíná.
Děkuji všem ženám, které neztratily spojení se svojí duší. Děkuji všem mužům, kteří jsou ve spojení se svou duší, děkuji všem dětem, které naslouchají své duši. Děkuji všem lidem, kteří jsou na své cestě a naslouchají svým snům.

Hezké léto. Cantadora

nikdy nebudu pouze se dívati....

Objevuji básníka Viktora Dyka....

verše Komteplativní oči sice vyjadřují jeho potřebu politické angažovanosti, ale jsou i lidským postojem, vyznáním jak se vztahovat k životu.

"A vy, ó, básníku, s marně roztouženýma očima,
věčně vzrušený, věčně bojovný,
věčně poražený?
Vy snílku tolika marných snů?
Chcete stále něco. My nechceme.
Napadáte stále někoho. My nenapadáme.
Bouříte se stále nad něčím. A my se nebouříme.
Hledíme. Bereme na vědomí.
Ale nebouříme se.
Neodsuzujeme; nenapravujeme.
Netrpíme. Známe vše.
Ale nechtějte, snílku, abychom jednaly...
Tak mluví moudré, chladné komteplativní oči.

Chápu jejich řeč a je mi z ní úzko: neboť já nikdy nebudu pouze se dívati.

Velmi tomu rozumím.... hezký den, dnes se otevírají poklady země. Cantadora

akauzalita a Wanted

Při práci se sny musíme rozvíjet akauzální myšlení. Co to znamená prakticky? Vysvětlím to na fyzikálních rozdílech mechaniky a kvantové fyziky.
 Pamatujeme ze školy na tři Newtonové zákony mechaniky:

Zákon setrvačnosti.

Corpus omne perseverare in statu suo quiescendi vel movendi uniformiter in directum, nisi quatenus illud a viribus impressis cogitur statum suum mutare.

Jestliže na těleso nepůsobí žádné vnější síly nebo výslednice sil je nulová, pak těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu.

Zákon síly.

Mutationem motus proportionalem esse vi motrici impressae et fieri secundam lineam rectam qua vis illa imprimitur.
Jestliže na těleso působí síla, pak se těleso pohybuje se zrychlením, které je přímo úměrné působící síle a nepřímo úměrné hmotnosti tělesa.

 Zákon akce a reakce.

Actioni contrariam semper et aequalem esse reactionem; sive: corporum duorum actiones in se mutuo semper esse aequales et in partes contrarias dirigi.
Proti každé akci vždy působí stejná reakce; jinak: vzájemná působení dvou těles jsou vždy stejně velká a míří na opačné strany.

Podle wikipedie je....
... "kvantová fyzika soubor oborů postavených na teoriích, jejichž ústředním pojmem je kvantum. Na rozdíl od klasické fyziky se v nich nepopisuje stav systému pouze přiřazením určitých přesně daných hodnot fyzikálních veličin, ale předpokládají i existenci stavů, u kterých je výsledek měření předpověditelný pouze v rámci pravděpodobnosti."

Kauzalita v myšlení se projevuje tím, že za vším hledáme souvislosti: když se ti stala věc A, tak to znamená, že tomu předcházela věc B a vyplyne z toho věc C. Je to jako v Newtonovské mechanické fyzice... zatímco kvantová fyzika předpokládá existenci stavů, které není možné předpovědět mechanicky.
Rýmu si vysvětlíme kauzálně jako nákazu, studené počasí nebo vnitřní pláč, který nás nutí se zastavit, opečovat se, jít brzo spát, jíst vitamíny a pít horký čaj.... .
Akauzalita v myšlení připouští, že určité děje, které v našem životě probíhají, pochází z kvantového světa a ne mechanického. Možná na rýmu stačí kauzální myšlení, ale na mnoho jevů, které se v našem životě odehrávají je lepší použít akauzální myšlení.
 Jeden příklad ze včerejšího večera. Viděla jsem film Wanted včera pozdě v noci v televizi.
Nedívám se na horory, thrillery, akční filmy, nebaví mně. Ale včera jsem se dívala skoro proti své vůli na pravý krvák... opravdu jsem si říkala: "Dost, vypni to, je to hnus, ztráta času." ... ale dívala jsem se dál, něco ve mně to nechtělo vypnout. Najednou ve filmu zazněla věta: "... to je tvůj pokoj, miluj ho, pomůže ti, aby si pochopil, kdo jsi." Něco ve mně udělalo klik a mohla jsem televizi úplně v klidu vypnout  .
Ta věta souvisela s něčím ve mně, co nedokážu zatím pochopit. S přestěhováním a odcizením, které prožívám v cizím městě a cizím pokoji..... vše do sebe zapadlo. Milovat, ano, musím milovat svůj byt na tomto místě, pomůže mi poznat nějakou část sebe, kterou jsem zatím nepoznala.
Tím se akauzalita uzavřela.
Někdy i v nejhorším filmu, knize najdeme diamant.... tak jsem se včera zbavila zákonu setrvačnosti, abych přijala cenné poselství pro naši duši. To samé platí pro pochopení smyslu snu.

Krásný den Cantadora

sounáležitost

Jsem součástí toho, co se děje v přírodě. Všichni jsme součástí toho, co se děje v přírodě. Co nás může spojovat je schopnost SOUNÁLEŽITOSTI. Naše víra a naděje, že to zvládneme. Příroda se projevuje ve své přirozenosti a my se musíme naučit tomu mnohem lépe naslouchat. Já vím, že to dokážeme. Máme to v sobě, dlouhá tisíciletí se to učili naši předkové, my jsem na to zapomněli, ale tu schopnost v sobě máme. To je moje modlitba za obnovu toho nejlepšího v nás.

 

Dobré sny. Cantadora