Dnes by bylo mému otci Barnabášovi 87 let, má narozeniny, ale už dlouhá léta nežije. Mnoho let s ním vedu dialog, který je někdy hodně dramatický, někdy vděčný, oddaný, láskyplný ale jindy nenávistý a plný hněvu a tvrdosti. Jak byl sám vychován, tak vychovával i mně. Zasel do mne pocity viny. Až teď se drama a bouře našeho mnoho let virtuálního dialogu proměnilo v usmíření. Pomohly mi sny, lidi, děti, lásky, přátelé, práce, krize a život sám. A protože jsem si vinu válela na svém jazyku jako víno - hodně trpké a odporné, naučila jsem se rozeznávat jemné odstíny viny. Teď už rozenávám ale jeho kvality, je to víno, které prostě dlouho zrálo, aby vydalo svůj vzácny buket: teď už rozlišuji a žiju svoji odpovědnost za své činy a hlídám si, abych se nenechala pohltit pocity viny tam, kde nenesu zodpovědnost.
Benjamin Kuras to napsal takto: Pocit viny je abstraktní, svědomí se týká konkrétních činů. Pocit viny nás uzavírá do sebe a nic neřeší, svědomí nás otevírá druhým a vede k nápravě chybných činů.
Všem, kdo objevují ve svých snech symboly a archetyp viny a chtějí si zvědomit svůj komplex viny; můžu jenom dál citovat: Pocit viny je vaše mysl napomínající vaše srdce, svědomí je vaše srdce napomínající vaši mysl.
Hezké narozeniny tati.
Dcera Cantadora
Dcera Cantadora
Žádné komentáře:
Okomentovat