pátek 11. března 2011

nešťastný den Japonska

Dnes píšu po zprávách o zemětřesení v Japonsku.  Plakala jsem, když jsem viděla takové obrovské neštěstí a  taky proto, že 70letá krásná Japonka řekla do televize, jak se bojí..  To co se stalo, se netýká jenom Japonska, týká se to celé matky Země.
Můj poslední článek byl věnovaný  Japonsku, šťastnému období Edo. 
... virtuálně se přátelím s fotografy, kteří vystavují své fotoalbumy na Picase a občas si stahuji jejich fotografie japonské krajiny. Večer chodím spát čas od času tak, že se podívám, jestli Miki a jiní z a Japonska nenafotili něco přes den...  a dívám se na  přírodu, parky, zahrady, protože neznámý/á Miki fotí zásadně jenom přírodu své země. Vzájemně jsem se přidali k oblíbeným fotografům a víme o sobě to, co sdělují naše fotografie o přírodě: mé fotografie o české přírodě a  fotografie mých japonských přátel přibližují nádheru japonských zahrad a zkrocené přírody. Ano, dnes jsem plakala, když jsem viděla jak se vymkla zpod kontroly a vzala si zpět to, co ji patří.
Pokora, pokora. Občas to tak bolí... ale je to lekce, kterou si znovu a znovu musíme zopakovat, abychom si uvědomili, že jsem tady jenom hosté.
Japonci jsou k úctě a pokoře vychovávaní od dětství, možná je k tomu vede i to vědomí, že bydlí na ostrovech, kde jsou na zemětřesení zvyklí. I tak, dnes se stalo něco, co nikdo nečekal a s čím se budeme muset naučit žít. Píše se nový oddíl historie. I pro nás, to ještě jenom pochopíme, protože dnes už platí, že když se stane něco na jednom konci světa, do hodiny to ví už celý svět. Týká se a ovlivní to nás všechny.
P.S. ... před dvěma týdny bylo takovéhle obrovské zemětřesení na Novém Zélandu. A skoro ve stejné době tam zachraňovali uvízlé kytovce na pobřeží.  V Americe tento týden nevěděli co s uhynulými sardinkami u pobřeží. Důvod jejich hromadného úhynu zůstává nevysvětlený, stejně jako na nový rok hromadný úhyn ptáků v Americe (zpráva z internetu: Americkým ornitologům nedává spát masový úhyn několika tisíc kosů v malém městě Beebe ve státě Arkansas, k němuž došlo během Silvestra. Z nebe na zem spadlo přes 3000 ptáků a odborníkům se stále ještě nepodařilo určit přesnou příčinu jejich chování. Následně se několikrát zopakoval i na jiných místech světa). Racionalisti mi teď asi oponují, že míchám dohromady věci, které k sobě nepatří. I tak, něco se děje. Jaké nám unikají souvislosti? A co znamenají tragédie hromadných úhynů zvířat? I kdyby to mělo logické vysvětlení, tak bych po něm toužila, sem s ním. Protože vše se vším souvisí. Dobrou noc Miki. Myslím na tvé fotografie, jaké budou, až se z toho  tvoje země probere ... a vůbec, jsi v pořádku?


...

Žádné komentáře:

Okomentovat