saunování a radost




 



  Když chci prostor pro očistu těla a ducha, jedu do sauny. Dnes jsem tím zahájila bilancování se starým rokem 2011. Rokem, který byl nabitý událostmi, emocemi, lidmi a příběhy. Vyprazdňuji svůj pomyslný koš, aby bylo místo, kapacita, energie a radost do dalšího roku.
Vešla jsem do sauny, kde už bylo aspoň šest lidí a kde každý s někým nahlas mluvil. Pokaždé se naštvu a musím chvíli provádět různé uklidňovací techniky, abych se odpoutala od toho hluku. V soukromých saunách, kde se lidí znají, se můžou kromě saunování provozovat různé věci jako se nádherně  pomilovat, zazpívat si, dělat legraci, povídat si. Všichni jsou s tím v pohodě, sdílí to.
Veřejné sauny mají na dveřích napsaná pravidla o správném saunování (a jedním z nich je respektovat klid a nerušit relaxační prostor ostatních). Fakt mně nezajímají  bodré rozhovory typu kdo kolik včera vypil, jaká byla Jana ztřískaná a s kým se válela. Při srážce s lidskou omezeností  je to můj spouštěcí moment vzteku. Nechodím do kostela, ale do sauny. Představuji si, co by se dělo, kdyby někdo během mše vešel  do kostela a udělal před lidmi svoji potřebu a ještě si při tom radostně hvízdal.  Lidi kolem by byli možná v šoku při rozjímání a hledání spojení s bohem. V sauně hledám něco podobného ... v očišťování svého těla hledám spočinutí, skoro pokaždé se cítím výborně fyzicky a povznesená duchem.
Ten hluk a bezohlednost snáším v saunách už léta, až do dnešní návštěvy. Možná to udělal ten předposlední den roku 2011, cíl provést očistu těla a ducha, ale jsem ráda, co jsem udělala.
Když jsem poslouchala chvíli dvojici mužů, kteří v prostoru 2x3 m nahlas probírali, že na Silvestra nikam nepůjdou, protože není co slavit a že babička upadla, je v nemocnici, má hematom a máma jí dala do nemocnice, protože už nemá sílu se o ní starat, tak jsem vystřelila. "Pánové, dost!  Tohle je prostor pro očistu těla a ducha, vy jste za pár minut tady vysázeli samé negativní zprávy, chápu, že život je těžký. Pro nás pro všechny.  Sauna je místo, kde se máme očistit,  nabrat síly. Jestli se nemůžete udržet a potřebujete mluvit o negativních věcech, prosím, vydržte pět minut. Opustím tento prostor, ale teď si dovolme provést očistu, dobít se radostí z této chvíle".
Nastalo hrobové ticho. Cítila jsem se rozrušená, ale spokojená. Uchránila jsem pět minut na rozjímání. Muži potom mlčeli a saunovali jsme se v naprostém klidu. Cítila jsem úlevu, že respektovali moji prosbu. Tak jsem se při odchodu japonsky uklonila na znak vděčnosti. Nevím, jestli mám chuť si pokaždé žádat o klid v sauně, ale dnes to byla součást bilancování.
Když se na něco stěžuji nebo se rozčiluji kvůli životním okolnostem, můžu to říct, pojmenovat, udělat s tím něco. Možná to dobře dopadne a ta radost stojí za to. A když ne, můžu odejít, nechat to být. Dnes jsem ze sauny odcházela se zvláštním radostným pocitem, že jsem rozhodla o pěti tichých minutách v sauně. I to potěší. Dnes mi to dalo energii do mnohem težších úkolů. Vzpomínka na ticho v sauně.
S láskou Cantadora