A je to tady.... začátek astronomického léta. Jako každý rok si zopakuji básničku, kterou jsem po prvé slyšela od naší spolužákyně. Rozjížděli jsme se ze školy do domovů a ona celá rozradostněná vlítla k nám do pokoje, aby nám řekla svoji vtipnou básničku. Pro mě se stala vzpomínkou, jakýmsi vstupem do léta. Je mým symbolem mládí, dychtivosti, naivity a zároveň tušení startu do něčeho, co předčí vše... Už dávno zmizela dychtivost mládí, prázdniny se změnily na dovolenou, škola na rodinu a práci, učení na povinnosti, ale ta básnička je radost, lehkost léta, prázdniny v duši.
Slunce, léto, milování,
tak se holka nebraň ani.....
Vzpomínáte na svoji básničku?
Hezké sny. Dreamcantadora
