Můj jasný Anděli, znáš výčitky a muka,
znáš vzlykání, znáš pláč, znáš zdrcující stud,
znáš hrůzy půlnocí, znáš tyranii nud,
znáš úzkost u srdce, jež svírá čísí ruka?
Mů jasný Anděli, znáš výčitky a muka?
Můj dobrý Anděli, znáš nenávist a záští,
znáš slzy, v nichž je žluč, znáš tvrdou pěst, znáš strach,
když Pomsta zavíří svým bubnem na poplach
a když nás ovládne jak vůdce v černém plášti?
Můj dobrý Anděli, znáš nenávist a záští?
Můj zdravý Anděli, znáš hrůzu Nemocnice,
kde podél velkých zdí se vlekou Horečky
jak smutní vyhnanci, jež vábí dvorečky,
kde vzácný paprsek by zahřál jejich líce?
Můj zdravý Anděli, znáš hrůzu Nemocnice?
Můj krásný Anděli, znáš zkornatělé vrásky,
znáš hrůzu ze stáří, jež mení krásu v kost,
kdy v očích zatřpytí se pozdní oddanost,
v těch očích, ze kterých jsme pili nápoj lásky?
Můj krásný Anděli, znáš zkornatělé vrásky?
Můj sťastný Anděli, jenž vznášíš se jak víla,
i David před smrtí by přál se ozdravět
v těch vzácných esencích, jež roníš jako květ!
Já chci jen, by jsi se za mne pomodlila,
můj sťastný Anděli, jenž vznášíš se jak víla.
Krásné sny. Cantadora
Žádné komentáře:
Okomentovat