Nejdřív jsem potkala mladou dívku, u které jsem byla na masáži o víkendu. Má opravdu dar, dokázala pojmenovat bloky a bolesti mého těla. Napsala mi, že absolvuje Cestu. Tak jsem si koupila knihu Brandon Bays Cesta a rozhodla se absolvovat Cestu taky u překrásné ženy - průvodkyni Jany Vyštejnové.
Jana mi dělala laskavou a trpělivou průvodkyni Cestou k mému vnitřnímu zdroji, cestou jsme objevily mnoho zápisů na buněčné úrovni. Až jsme po pár hodinách došli ke zdroji. Zdroj je energetické jádro, pulsující energie, která mi po nových vláknech přepisovala staré vzorce myšlení a vytvářela nové zápisy, které mi pomůžou, abych si uzdravila svůj život a osvobodila samu sebe. Překvapuje mně, kolik věci pořád musí člověk uzdravovat, jak to nikdy nekončí. Bdělost. Ano, denně musíme být k sobě a vůči životu bdělí.
Před třemi dny jsem měla sen, v kterém starší noblesní dáma tancovala a klouzala po nádherných parketách a a ukazovala mi radost z tance a svého života. Dělala piruety. Já byla ve snu divákem jejího tance.
Jana mě provázela na Cestě mojí bolestí a strachem ze smrti, kterou jsem po prvé potkala na vlastní kůži velmi brzo, jako maličká holčička ve 3 letech. Moc jsem se tehdy zlobila a ztratila důvěru v ŽIVOT, protože SMRT mi vzala nejbližší lidskou bytost a důvěru v trvalou lásku.
Jaké bylo moje překvapení, když jsme došli k mé vzpomínce na babičku, které jsem připomínala její mrtvou dceru. Když mně objímala, vždy se rozplakala a já to jako dítě nesnášela. Až včera jsem si uvědomila, že když mně někdo obejme, můžu cítit i smutek. Smutek z toho, že připomínám někoho blízkého, kdo už tady není. Jana mi v ten moment začala popisovat tanec ženy na louce, která dělá piruety a krouží, projevuje se tak, jak se jí chce, je oblečená do hnědých šatů. Přesně jako žena z mého snu před 2 dny, která taky tančila a kroužila a dělala piruety a já ji obdivovala, protože byla krásná a plná energie. Teď mi ji Jana připomněla.
To je synchronicita. Synchronicita je pro laika takzvaná náhoda, spojí se v čase a prostou dvě věci, které spojuje nějaký symbol. Ale význam toho spojení není na první pohled jasný, má tak skrytý a zatím nevědomý význam, že na jeho odhalení musíme počkat. Někdy se ho podaří odkrýt, ale prozatím ne vždy, protože naše vnímání ještě není tak jemné, abychom viděli všechny skryté souvislosti, které zdánlivě nesouvisející události spojují.
Co spojuje moji tančící ženu na parketu v hnědém oděvu s tančící ženou v hnědých šatech na louce? Jedna se mi zobrazila ve snu a druhá Janě, když se dostávala do paměti mých buněčných vzpomínek....
Jana říká, že ji uviděla, když přepisovala můj zápis objímající plačící babičky. Vynořila se jí tančící žena, plná radosti z toho, že někoho vidí. Děkuji Janě moc za ten objev, že moje objetí je radostné a plné lásky, ne smutných vzpomínek na někoho, kdo tady není. Že objetí je láska a radost. Ne láska a smutek.
Cesta pracuje na uzdravení života a osvobození sama sebe. Cestou se dostáváte k své tělesné paměti, v které jsou uložené zápisy události, které se ve vašem životě přihodili. Můžete je přepsat tak, aby jste se uzdravili.
Sen pracuje s obrazy, které nám pomáhají poznávat sama sebe v celoživotním procesu. Sen je vnitřní pravda. Otvíra to, s čím se v životě setkáme. Vyvažuje naše postoje, příliš vychýlené od svého pravého já.
Sny odkrývají poranění, kterým máme věnovat pozornost, zcitlivují naše vnímání k vlastním pocitům a emocím, které ignorujeme v ten moment, kdy se aktualizují.
A když se Cesta potkla se snem zápisy paměti na buněčné úrovni a moje nevědomí spolu rozmlouvali. Zhmotnili obraz tančící ženy a teleportovali tento obraz i Janě.
Beru to úplně vážně, protože když dokážu skypovat v Praze a vidí, slyší mně Wilfried v Tunisku, proč by obraz mého snu nemohla vidět Janička, když mi dělá průvodkyni Cestou na úrovni zápisu vzpomínek na buněčné úrovni?
Napište mi své zkušenosti, neignorujme něco jenom proto, že to není vidět pouhým okem. Země je kulatá i když chodíme po rovině..... Cantadora
Žádné komentáře:
Okomentovat