Snídala jsem a pustila si televizi. Zrovna dávali dokument o leteckém neštěstí letadla z 80. let, které se zřítilo do studené řeky. Teplota vody byla 1 °C. Člověk má v takto studené vodě šanci přežít maximálně půl hodiny. Záchranáři se nemohli dostat k lidem, kteří neštěstí přežili na svých záchranných člunech, protože jim v tom bránil led. Kamery snímali lidi jak plavou ve vodě a pomalu přestávali věřit ve svoji záchranu. Z výšky jim helikoptéra začala shazovat lana, ale ne každý byl schopný se kvůli těžkým zraněním lana držet. Jedna žena už ve vodě začala tonout, když ze břehu skočil do ledové řeky muž a ženu zachránil. Vypovídal na kameru, že to bylo instinktivní chování. Vůbec o tom co udělal, nepřemýšlel. Prostě skočil a plaval, aby ji zachránil, protože mu bylo jasné, že utone před očima všech lidi na břehu.
Toto jsem vlastně potřebovala napsat. Jsem ráda, že jsem slyšela člověka v krajní situaci. Dokazuje, že instinktivní chování znamená chránit toho slabého a v ohrožení života. Že se to v nás vynořuje a je silnější než rozum. Denně zažíváme, jak jsou naše instinkty porušovány. Jak mocnější chce ušlapat toho slabého. Máme oslabené instinkty a odchylujeme se od lidskosti.
Ten muž je i moje dnešní naděje, že instinkty nakonec jsou silnější než vypěstované chování, které velí myslet jenom na sebe. Věřím v mocný zdroj lidskosti jako náš instinkt, který se nedá zničit. Hezký víkend Cantadora
Žádné komentáře:
Okomentovat