Píšu často o tom, jak naslouchat svým potřebám, tak jsem poslechla ty své. Jedu do Budapešti na prodloužený víkend. Je to místo, kde jsem "doma", prostě tam přijedu a nemusím nikomu nic vysvětlovat. Pak se mi to stává ještě na Mallorce. A nebudu pátrat, proč to tak je.
Jsem stejně naladěna jako prostor toho místa, vyzařuji energii, s kterou si tam splývám. I když za poslední roky, co tam jezdím na prodloužený víkend, tak opakovaně slyší Maďaři můj přízvuk, který je podle jejich mínění anglický. Tak se láme maďarčina mluvená českým přízvukem. Prostě se překlopí do anglického přízvuku.... tak to mně dost baví. A ještě lázně a široké bulváry, a to jak muži mladí a staří všem ženám říkají: ruku líbám a nikdo se za to nestydí a nemyslí si, že to je out. A guláš... a to co píšu je taky guláš, mám cestovní horečku a radost.
E.T. by řekl: "domů...."
Zítra je státní svátek, tak přeji nám všem co nejvíc toho taoistického blaha, které tak rád popisuje Benjamin Kuras.
Cantadora
Žádné komentáře:
Okomentovat