láskyplně

Třetí adventní neděle. Včera jsem se rozhodla pozvednout v sobě energii radosti a dala jsem si úkol dívat se na lidi láskyplně. Nehodnotit a nesoudit, nekritizovat. Vím, je to těžké. Ale těžké úkoly nám pomáhají růst. Vybrala jsem si lávku spojující Tróju se Stromovkou. Běžně se pokaždé rozčílím na bezohledné cyklisty, kteří si to pálí lávkou, my pěší uskakujeme a nic nás nechrání, i když je tam značka Cyklisto, veď kolo. Nadávám, vztekám se, to je můj běžný občanský pocit. Včera NE.
ROZHODLA JSEM SE VYSÍLAT LÁSKYPLNÉ POHLEDY, NEHODNOTIT A NESOUDIT. Přeladění mi šlo, ulevilo se mi a vstoupila jsem na lávku radostně. Cyklistů na kole bylo málo, energie radosti se zvyšovala. Uviděla jsem, jak cyklista sesedl z kola a fotil západ slunce na mobil, podívala jsem se na něj láskyplně a on rychle zapátral v paměti, něco jako: kdo je ta paní, co se usmívá, znám ji? Ulehčila jsem mu to a říkám: "Nic se neděje, jenom se usmívám." On se připojil a říká: "Přeji krásny den.", já:" Vám taky." Jdu dál a chvěji se tou chvílí láskyplné lidské vzájemnosti.
Cestou domů už zase upadám do běžného vidění světa; tady hovínko, tam odpadky, tady něco špatně, tam jiná bezohlednost... Ale v srdci si nesu radost. Krásnou adventní neděli přeji, hezké věci jsou v nás.
Dobré sny přeji. Cantadora