Začalo září, zítra proběhne rituál vstupu prvňáčků do školy, zopakuje se neochota učňů, středoškoláků vstávat do otravné školy. A je to tady, nový školní rok. Ale co my, co už do školy dávno nechodíme?
My jsme ve škole života denně. Jeden den excelujeme na výbornou a život je radost a druhý den, waw, koule z naprosto nepochopitelného chování, které nás konfrontuje s tím, jak některé situace nezvládáme a neumíme s nimi zacházet.... a kolik věcí zoufale potřebujeme v sobě poléčit, aby jsme si život užívali takový jaký je.
Cituji z Heinze-Peter Rohr:
"Ve výchově každého člověka přijde čas, kdy dospěje k přesvědčení, že
- závist je nevědomost,
- že napodobování je sebevražda,
- že musí přijmout sebe sama jako svůj osud se všemi radostmi a strastmi;
- že svět je sice plný dobrých věcí,
ALE jediné živné zrnko nezíská jinak než prací, kterou dává tomu kousku země, jež mu byla dána, aby jí vzdělával.
Ta síla, která v něm sídlí, je nového typu.
Nikdo než on samojediný neví, čeho je schopen a co dokáže; ani on sám to neví, dokud to nevyzkouší."
kniha: Cesty z úzkosti a deprese, str. 117;
Nám dospělým do nového školního roku přeji zkoušet více a více, co všechno v nás je a najít odvahu to pojmenovat, osvobodit a nechat vyrůst. Hodně krásných lekcí ve škole života 2013/2014.
Krásné sny. Cantadora
Žádné komentáře:
Okomentovat