sen transformace

 

Práce s klientem v pokročilé fázi terapie. Takto popisuje svůj sen;  následuje text samotného snu.

Jako bych sledoval “Junga” - muž, ani starý, ani mladík. Něco dělá zároveň to komentuje. Já ho přitom sleduju a asi mu i chvílemi pomáhám.

V tajnosti se něčím zabývá. Asi naplňuje nějakou vizi, něco vytváří. Je to zpočátku spíše “jen” symbolické, než aby to mělo fyzickou podobu.

Teď asi dochází k další fázi, kterou sleduju. Sen byl možná delší, ale já si vybavuji konkrétněji jen následující část.

Samotný popis snu: "Je noc. “Jung” jde krajinou, možná i běží. Proces vyžaduje značnou fyzickou kondici, zejména v této fázi. 

Prší nebo je po dešti. Ani horko, ani zima. Vegetace kolem je bujná. 

Dostane se na na málo používanou cestu lesem. Z ní odbočuje na ještě menší cestu k vodě - asi k menší řece. Není to náhodné místo. Ve snu se nějak konkrétně jmenuje: Místo “něčeho”. “Místo, kde se něco děje, nebo kde se něco stalo.” Přesnější název si nepamatuju, ale vyznívá poeticky. Jung vleze do řeky, třeba po kolena, a do vody něco vkládá - jakoby nějakou hadici, do které má vlézt had. Nebo tu hadici má voda z řeky oživit. Had má být ochočený, ale asi ne hned. Nejde o to ho nějak krotit. Spíše ho utvořit, nechat vzniknout. Bude pak zdrojem nebo projevem nějaké síly. Obtížně se mi to popisuje, ale při zapisování mě napadá spojení “Hadí síla”. A po celou dobu snu i jeho zapisováním cítím, že ten “had” je něco ženského. Také si uvědomuju, že to pozoruju se zájmem a bez strachu, který bych v bdělém stavu při pohledu na hada silně pociťoval.

“Jung” pak bere tu hadici z vody, na trávě ji skládá dokola (do spirály) a bere ji přes rameno, možná v nějakém obalu.

Ještě vnímám, že říká, že ji nebude moci mít stále u sebe a že zůstane aspoň nějakou dobu skrytá. A také to bude vyžadovat nemalé finanční prostředky."

 

S KLIENTEM PRACUJI JUNGIÁNSKÝM PŘÍSTUPEM, ČASTO PRACUJEME SE SNY.

Prošel několika fázemi terapie, které byli zaměřené na zpracování traumat a rodinného příběhu. Už se dva roky věnujeme tématu změny a transformace. Sen potvrzuje, že klient v terapii přebírá vedení procesu, individuuje se. Je vzrušující pro mě pozorovat symbolickou práci na objevení své schopnosti čistit se, sytit a vědomě soustřeďovat na své emoce. Očekává probuzení své kundalíni životní síly, tvůrčí energie, pokračování svého duchovního růstu, v kterém už je zdrojem růstu on sám vlastním vnitřním vedením.  Symbol hada už popisuji v jiném snu, nebudu se tu znovu rozepisovat, co všechno může had znamenat. A v drtivé většině snu (!) platí poučka: "Tam, kde se ve snu objeví had, začíná hlubinný proces nevědomí. To vytlačuje nahoru nevědomá témata, způsobující nerovnováhu psychických sil. Sen pomáhá hadím symbolem zahájit práci s konfliktními silami, které jsou v protikladné pozici a způsobují psychické potíže." Tím, že hadici skládá do tvaru kruhu/spirály, naznačuje svoji strategii práce s transformační energií, jeho Já potkává samo sebe. Je to počáteční fáze, v které transformační síla nebude kontinuální a zůstane nějakou dobu skrytá. Opatrnosti není nikdy dost, říká sen. Dál sen připravuje snícího na to, že ho to bude stát mnoho energie (symbol pro nemalé finanční prostředky).  

Neznám čistší pravdu než sny. Klient by mohl mluvit o tom, jak už pokročil, co všechno objevil, zvládl. Sen ukazuje čistou esenci práce duše. A před tou se opakovaně skláním. Děkuji, děkuji. Klientovi děkuji za svolení dát sen na blog. 

Píšu na blog v této době málo, důvod je jednoduchý. Všude kolem je hodně falešných proroků, kteří si sytí jenom ego. Má duše mě vede tam, kde mám potřebu mlčet. Nerozšiřovat balast slov, v tichu je teď víc síly. Sen klienta je čistá esence duše, proto ho sem vkládám. Snad bude povzbuzením pro další lidi, kteří prochází transformací. Nám všem je naše duše nápomocná víc než všichni falešní prorokové, terapeuti, koučové a i jiní praktikanti duchovných nauk, kteří vyučují to, čemu se ještě sami rádně nenaučili a nedorostli do úrovně učitelů/mudrců. Ale co, taková je teď přechodová doba, úroveň rozvoje vědomí duše, asi to k transformaci patří, to je naše cesta lidstva.....  může to tak být. Každý si vybere to své, co mu náleží. 

 S láskou. 

Hezké sny. Cantadora

 

P. F. 2024 od Cantadory

Konec roku se ukázal v temných barvách. Další slova jsou zbytečná. Jak to, že si nikdo nic nevšiml? Jak vnímáme lidi kolem sebe a okolí? Nezabořili jsme hlavy do mobilů příliš, nepohltila nás virtuální realita? Všimla bych si ve svém okolí člověka s destruktivní touhou po zabíjení? Nevím, ale zneklidňuje mě, jak je to možné? 

Buďme k sobě všímaví a mluvme spolu. 

Kalil Gibran: Prorok

Potom řekl učitel: "Promluv k nám o učení." A on pravil: "Žádný člověk vám nemůže nic vyjevit, kromě toho, kdo již leží napůl spící v úsvitu vašeho poznání. Učitel, jenž kráčí ve stínu chrámu mezi svými následovníky, nerozdává ze své moudrosti, ale spíše ze své víry a laskavé péče. Je-li opravdu moudrý, pak vás nezve, aby jste vstoupili do domu jeho moudrosti, ale raději vás vede k prahu vaší vlastní mysli. 

Astronom k vám může promlouvat o svém porozumění vesmíru, ale nemůže vám dát své chápání. 

Hudebník k vám může prospěvovat o rytmu, jenž je v celém vesmíru, ale nemůže vám dát uši, které zachytí rytmus, ani hlas, který mu bude ozvěnou.

 A ten, kdo je ponořen do vědy čísel, může vykládat o říši váhy a míry, ale nemůže vás do ní přímo zavést.

Neboť pohled jednoho člověka nepropůjčuje křídla člověku druhému.

A stejně jako každý z vás stojí sám v božském poznávání, tak je každý z vás sám i v poznávání Boha a ve svém pochopení a vnímání země."

Přeji vám sny jako navigaci do hlubin své duše. 

 S láskou Cantadora
 

co s blogem?

Nevím co dál s blogem. Přestal mě těšit. Jsem zahlcená tolika informacemi, že při psaní mám pocit zbytečného přínosu. Psaním se stávám další zátěží. Myšlenky, informace, když je tady google, podkasty, youtube, noviny, všude kolem záplavy zpráv nelze vstřebat tak, aby měli svoji původní fukci rozšiřování obzorů. Chci přispívat teď ke ztišení, klidu, volnosti, radosti, jemnosti, kráse. A čím dál víc cítím, že to můžu udělat mlčením. Blog zatím nesmažu, ale dokud nepocítím, že opravdu mám co říct, nebudu dávat nové příspěvky. Snům  přikládám trvale nejvyšší váhu, jsem za každý sen vděčná a věnuji mu dostatek času k pochopení. Zároveň se život dostal do tvorby chaosu, který je nevyhnutelný při zničení starých struktur, nefunkčních vzorců bytí. Chaos nelze ovládat, pomáhá se ponořit do hlubin nevědomí. Pomohl mi zavnímat sílu přítomnosti bytí. Ten moment, kdy JSEM. A nekonám, nic nedělám, protože jsem v bodě - čas není. Cítím jenom pulzující koutouč ohnivé energie, která jediná zůstává, když odchází vše, co je viditelné v hmotě. Pak to zmizí, vrátím se do hmoty běžného života, ale už necítím potřebu přispívat k chaosu, který naším předimenzováním všeho tvoříme a víc a víc ten chaos roztáčíme. 

 Krásné je, že jsem dotkla a pochopila jak je důležitá láska. Ne ta, kterou lze koupit, prodat, rozpitvat, ale vesmírná láska tvoření všeho. Každý ji dostal, byla zažehnuta při zrodu, je v nás. Tolik psaní už stačí. Přeji snícím čas snění, kdy budeme žít hluboké pravdy, aby sme našli vše, co doopravdy pořebujeme právě teď. 

 Zdraví, klid a rovnováhu přeji všem lidem dobré vůle. Moudré sny a odvahu jít vlastní cestou do dalších let, ať nás po našich cestách vede požehnaná patronka svatá Ludmila.  

Krásné a požehnané sny. Cantadora

advent

Každý rok přeji všem lidem dobré vůle krásny čas adventu. Je čas spomalit, tvořit klid a rovnováhu. Samozřejmě mnozí to považují naopak za čas finišování. Volba. Tento rok je to pro mě těžké, protože mám vážně nemocného bratra a víc než na Vánoce myslím na něj a modlím se za stabilizaci jeho zdraví . Ať se mu daří žít dál, i když s nějakými omezeními. Miluji jeho humor. 

Největší přání, které vysílám do každé bubliny a komfortní zóny lidí je, ať se nenecháme rozdělit, poštvat proti sobě. Ať se nám podaří rozvíjet sounáležitost a soudržnost. Čím víc se bude společnost drolit, rozdělovat, budeme slabší, tím je lehčí komukoliv nás zmanipulovat a tlačit tam, kam nechceme. Obyčejně, lidsky mějmě se rádi. 

21. 12. 2023 v 18.00 h vás zvu, pojďme se sejít před bazilikou sv. Ludmily na náměstí Míru a společně si zaspívat koledy. Zbormistra máme a místo srazu bude u hlavního vstupu do baziliky. Téma: chceme probrat společně, co nás tento rok potěšilo, jak se umíme radovat i z maličkostí v těžších časech.
Jste vítáni. Klidnou 1.adventní neděli přeji. 

Hezké sny. Cantadora
 

co je svoboda

Téma svobody je víc a víc aktuální. Můj život se z určité části odehrál v totalitě a prožila jsem na své cestě  10 let života v dvou totalitách, které byli v té době bezprecedentní. Sovětský svaz a Severní Korea. Takže o totalitách vím něco víc než bych si přála. Proto znovu cituji část článku, který se mnou velmi rezonoval. Omlouvám se autorovi, nezapsala jsem si zdroj, odkud jsem vzala úvahu o svobodě. Je tak moudrá, budiž autorovi ke cti, že to nezapadlo mezi tisíci informacemi, kde se téma svobody překrucuje a manipuluje se se svobodou.

" Co je to svoboda?
Pokud má naše společnost nabízet všem lidem svobodný život, neobejde se bez toho, abychom se všichni v zájmu celku dobrovolně omezovali. "Naprostá svoboda nemůže stvořit žádné kladné dílo ani čin, zůstává jí pouze záporné konání, je to pouhý běs zanikání," připomínal už Georg Wilhelm Friedrich Hegel.

Není to svoboda, o niž se tu dav pere, nýbrž libovůle v rozhodování. Tak se obvykle v českých zemích svoboda chápe. Možnost dělat si, co chci, ať si o tom myslí kdokoliv cokoliv. Ať se staví proti většina, menšina nebo klidně celý svět, svoboda je tu čiré chtění sebestředného rozmazleného dítěte, které terorizuje všechny, kdo mu nechtějí vyhovět.
Libovůle se odmítá vystavovat konfliktu a srovnání, nebude se omezovat, odmítá podléhat kritickému rozumu, odmítá myslet. Je vůlí, to jí stačí.

Vůle je svobodná jenom tehdy, když myslí, když se nechává vést rozumem, říkával filozof Hegel, protože myšlení je svoboda sama. Koneckonců člověk je tvor myslící, animal rationale, a kdyby se rozhodoval jen podle libovůle, blížil by se spíše zvířecímu světu, automatu potřeb a slastí. Proto je i vůle svobodná teprve ve chvíli, kdy myslí s ostatními, kdy se nechává přesvědčovat argumenty rozvažování a rozumu, kdy o budoucnosti světa vyjednává s ostatními." 

konec textu

Je to stručné a krásné, teď už je jen potřeba pochopit jaký je rozdíl mezi vůlí a libovůlí.  Někdy stačí se naučit rozlišovat tohle, aby se svoboda nestala anarchií.

Preji krásné sny. Cantadora

 

cesta sv. Ludmily

Zatím je tady jenom fotka, která je jednou z mnohých, ty jsem nafotila na poutní cestě sv. Ludmily. Postupně nějaké fotky přidám. Pouť začíná na Velehradě a končí na Tetíně. K této pouti se budu v budoucnu v článcích vracet. Mám za sebou pár poutí po Česku a do Compostely. Poutnictví je na vzestupu, začala jsem s tím v době, kdy to ještě tak rozšířené nebylo. Zažila jsem ne jednou nedorozumění, když jsem mluvila, že se chystám na pouť. Ptali se mě lidé: "Kde bude pouť?", místo:"Kam půjdeš na pouť?" Teď už je to tak půl na půl. 

Tato pouť se liší od všech ostatních, protože jsem se spojila s energií poselství sv. Ludmily a cestou se dějí zázraky nebývalé síly. Proměňuje mě to víc, než poutě do Compostely a jiné. Jakobych se ponořila ne do kontemplace putování, ale do energie svátosti Ludmily. Objevuji, že sv. Ludmila v kvantové rovině pořád tady je a pracuje v náš prospěch. O tom svědčí i fotky, které jsou nádherné, plné jemnosti a bezpečí. Občas jdu sama, občas s někým a jako svědek vidím, jak působí sv. Ludmila i na moje spolupoutníky. Je čas pozapomenutou sv. Ludmilu znovu vynést do vědomí, má nám v dnešní době hodně co říct. 

S láskou ke snům, sv. Ludmile přeji vědomou cestu k sobě. Cantadora
 

písnička jako synchronicita

 Jaromír Nohavica 

Je ti to líto

Je podzim a léto zavřelo svůj krám.

Ve tvém sadu zloděj jablka sklízí.

Na dvou židlích sedíš a na každé sám.

Když zklameš, trápí to tvoje a ne cizí.

Nad hlavou kymácí se nebe,

za límcem kapka studu zebe.

V zrcadle nepoznáváš sebe a z boha stal se bůžek.

Do studny na pokraji lesa

černý okov klesá

a z trumfového esa

zůstal jen růžek.

Je ti to líto, líto, líto... Je ti to líto...

Bramborová nať hoří na pastvách

pasáčkové krav karty hrají.

Jako malý kluk měl jsi v noci velký strach

že netopýři krev člověku sají.

Ale pravdu neřekli ti, že ty oči, které ve tmě svítí

nejsou netopýří sítí, ale hvězdnou oblohou.

A ty zabalený v dece v rohu temné klece

křičel jsi do tmy: „Tady přece za mnou nemohou!“

Je ti to líto, líto, líto... Je ti to líto...

Jak tak tiká čas, ten starý policajt,

bolí stále víc ta rána řezná.

Pustíš si kazeťák "It's been a hard day's night".

Ten flák už nikdo z mladých nezná.

Všechny noci, ach tak stejné, černě darmodějné,

dny odlétají v hejně na jih za sluncem.

Život trvá pouhou chvíli a odliv střídá příliv

a to všechno, co jsme žili byl jen sen.

Je ti to líto, líto, líto... Je ti to líto, líto, líto...

Je ti to líto...

 Poslouchala jsem úvodní přednášku do kurzu Nechat se vést s Petrou Rauferovou. Když přemýšlela o hledání hněvu v břiše, tak  pomocí synchronicity náhodně vyslechnuté písničky Je ti to líto Jarka Nohavici se hněv transformoval na lítost. Někdo z okruhu jejích známých jí totiž nabídl informaci, že má skrytý hněv v břiše. Ha. Kolik lidí vnucuje druhým své emoce, které nám nepatří!  Když jdeme poctivě do hlubin duše, přicházejí nám synchronicity. Pomáhají se dobrat k pravdě v nás a osvobozují od projekcí zvenčí. Líbil se mi příběh synchronicity. Její zpracování z domnělého hněvu po opravdovou lítost.  Proto jsem si našla text písničky. Velmi aktuální, nejenom kvůli podzimu. Ze všech stran na nás tlačí ZMĚNA, je dobré osvobodit naší lítost nad tím, co odchází: léto, někomu klid na duši, blízký člověk, někde mír, láska, důvěra, bezpečí, zdraví, jistoty.....  Dopřejme si vědomě pocítit a prožít lítost, abychom se posílili do dalších změn, které přichází po celém světě a taky do našich životů. Je to dobré zvědomit, aby nás lítost neovládla skrytě a nezlomila naší vůli, moc a svobodu. Krásné sny. 

S láskou Cantadora