Pochod lásky 1. května se vydařil. Matka příroda nás hladila celou cestou svojí krásou, svěžestí a sílou. Procházeli jsme nádherným údolím kolem řeky Kocáby a několika trampských osad. Bavili jsme se lehce a nezávazně. Čtení o lásce bylo hřejivé. A na políbení pod stromy jsme nezapomněli. A teď jedna báseň z knížky:
Zpěvy staré Číny
Dopis ženy
Vzácný pane, vaším vlastním sluhou
vracím dárek, který jste mi poslal:
obě perly. Děkuji vám, pane!
Chvěla jsem se, věřte - chvíli stála
rozrušeně před zrcadlem dlouhým,
když jsem viděla lesk chladný, matný
obou perel - a v tom lesku snila.
Jak se člověk zapomenout může!
Miluji přec svého muže, pane!
Též jsem z dobré krve - otcův zámek
tyčí se jak císařův a shlíží
spletí oken do svých starých zahrad.
Muž je milec císařův a dostal
kopí zlaté za své věrné služby...
Jeho čest je mojí ctí též, pane.
Srdce, které miluje vás, sice
řeklo, že jste bez falše, a v úctě
na mne mysle, poslal jste ty perly -
nemůže to být však, neboť věrna
věrnému jsem muži; miluji vás,
můj pane, horce, ale slíbila jsem
už jednou věrnost pro svůj celý život.
Vezměte proto, miláčku, své perly
a vězte: slzami jsou vlhké,
které z očí na ně padaly.
Proč jste se mnou nesetkal se, pane,
než jsem volna, věrnost darovala!
Čang Ti
Make love not war....
Žádné komentáře:
Okomentovat