"Stojím v ZOO a dívám se na slony a jiná zvířata, která jsou za ohradou. Pak zjistím, že jsem ve výběhu a od zvířat mně odděluje jenom slabý plot. Pak jsme v manéži se slonem, kolem stojí diváci a dojde mi, že ten slon mně ohrožuje. Klidně se může rozzuřit a sníst mně. Cítím, že jsem v nebezpečí. Můžu požádat diváky o pomoc, ale zatím to neudělám, protože mi v tom něco brání, i když to je asi jediná cesta k záchraně."
Se snící jsme pracovaly na těchto oblastech:
- se symboly ZOO, zvířat, oplocení,
- pocity strachu, ohrožení, agrese
- a dynamikou snu.
ZOO je pro snící symbolem uvězněných zvířat. Zvířata jsou její instinkty, které už léta spí a potlačuje je ve jménu rozumu.
Ohrada i malý plot jsou překážky a omezení, které si sama vytváří, aby držela na uzdě svoji přirozenost a spontánnost. Od dětství ji rodina podporovala v tom, aby se ovládala a chovala ROZUMNĚ. Svoji živou kreativní podstatu její rodina dost potlačovala a tak ji postupně omezovala. Postavila mezi sebe, své emoce a životní radost velkou ohradu. Vyrostla z ní velmi rozumná mladá žena, která nedělala žádné potíže, nezuřila - dokonce se ani nezlobila, nemilovala vášnivě, neradovala se z celého srdce. Dlouhá léta měla pocit, že je divák života. Naštěstí si její přirozenost našla způsob, jak se udržet životní energii. Často amatérsky zpívá a tančí, to v ní postupně uvolňuje hluboko zasuté pocity a spojuje ji s instinkty. V hlase i v těle máme mocný emoční nástroj, který nás může uzdravovat.
Tento sen přišel po sérii neúspěchů v osobním i pracovním životě. Vyvolalo to v ní hodně smutku, zklamání a hněvu.
Propracovaly jsem to jako uvolňující se hněv a strach. Ve snu ji překvapil symbol slona. Ale radostně ho přijala. Slon je velmi silný zvířecí aspekt, který může být podporující a ochraňující. Když se rozzuří, je z něj destruktivní zvíře, kterému se klidí z cesty vše živé. Ale jinak je to rozvážné a moudré zvíře se silnými sociálními vazbami ve skupině. Dokonce mají svůj hřbitov a truchlí za svými mŕtvymi.
Snící pochopila z tohoto snu, že její hněv a smutek jsou uvězněné jako zvířata v ZOO. Jako slon ve snu. Nejdřív byla jenom divákem za ohradou, ale teď situace vyžaduje, aby se se svými pocity spojila. Její hněv a smutek jsou tím slonem, který jí může sníst. A ona je ochromená a neschopná něco udělat. Je zvyklá své pocity potlačit a chovat se rozumně. Musí něco udělat, nebýt pasivním divákem.
Někdy je potřebné pustit své pocity ven, udělat něco, být aktivním, aby nás to dovedlo k našim potřebám.
Tady naše snová práce skončila, protože snící trvala na tom, že potřebuje pochopit, jaké potřeby zanedbala. Chápala ten sen jako upozornění na emoce, které kdyby pustila, tak jí doslova sežerou. Chtěla hledat, co potřebuje, aby své emoce mohla mít zase pod kontrolou.
Po práci s tímto snem jsme uvízly v pasivitě. Sen a realita se spojily. Věděla, že musí požádat "diváky" o pomoc, ale snící měla zábrany. Cítila jsem to a proto jsem ji požádala, aby jsme pokračovaly v práci aktivní imaginací. Podpořily její aktivní složku.
Po relaxaci a instrukci, že se má vrátit na nějaké místo, kde najde slona, kterého se bojí - začala snící s aktivní imaginací. Snící se povedlo slona rychle najít. Prožila (podle ní) krátkou imaginaci, která trvala 50 minut. Slon, kterého v imaginaci viděla, byl starý, vysloužilý a velmi unavený. Snící cítila strašnou tíhu a únavu slona, plakala plná soucitu a bolesti nad těžkým životem slona. Byl od dětství vězněn v ZOO a celý život sloužil svým pánům. Dělal radost divákům, který byli ve vytržení nad jeho majestátností a silou. ZOO se ho chtělo zbavit. Snící si ho vzala, lehce vklouzla na jeho hřbet a bez sedla na jeho hřbetě, odkráčeli do malého domku, kde žila. Slon volně žil v přírodě na její obrovské zahradě, kde měl vlastní výběh. Objevilo se tam i malé slůně, které slonici dělalo společníka. Imaginace pokračovala dál. Hrála si s ním a dováděli ve vodě. Když slon vyšel z vody, tak se podívala na jeho nohy a uviděla, že je má spoutané řetězy, aby neutekl. Došlo jí, že žije u ní v zahradě proto, že nemůže sám rozhodnout o sobě. Není sice v ZOO v ohradě, ale má spoutané nohy. Uvědomila si, že mu musí ty řetězy sundat. Udělala to, v imaginaci to šlo lehce. Náhle se přenesli na savanu, slon si vybral místo pro svůj život. Snící teď musela chodit za ním, protože žil v přírodě. Měli společné místo u vody, kde se večer mohli potkávat. Slon teď žil přesně tak, jak slon žít má. Svobodně na savaně.
Když snící skončila imaginaci, došlo jí, že potřebuje SVOBODU. Její sen nebyl jenom o instinktech, které jsou potlačené, ale o tom, že sama sebe omezuje, spoutává svoji svobodu. Je pasivní a nedělá nic pro svoje osvobození z pout, v kterých uvízla.
Když snící skončila imaginaci, došlo jí, že potřebuje SVOBODU. Její sen nebyl jenom o instinktech, které jsou potlačené, ale o tom, že sama sebe omezuje, spoutává svoji svobodu. Je pasivní a nedělá nic pro svoje osvobození z pout, v kterých uvízla.
Uvidíme jak se bude snící rozhodovat dál, ale po aktivní imaginaci se cítí šťastně. Řekla: " Je mi líp, protože můj slon už nemá řetězy na nohou. " Její instinkty se osvobozují. Cantadora
Žádné komentáře:
Okomentovat