sexy úvahy

Jak jsem na začátku léta psala svoji oblíbenou říkanku o sluníčku, létu a milování:

(Slunce, léto, milování, tak se holka nebraň ani.),

tak ke konci léta přemýšlím o tom, jaké to může mít konce.

Kolem vidím letní lásky, začátky, rozchody a krize. Vidím naštěstí taky stabilitu a klid jiných párů. Kdo se právě ztratil na své cestě k lásce, protože je kolem té cesty příliš mnoho svodů a lákadel, tak odpověď jak se znovu najít, neznám. Uklidňující je, že jestli správně rozlišujeme co je chtíč a co touha, najde každý časem odpověď v sobě.

Mým kompasem jsou tyto otázky:

Opravdu si to přeji?

Někdy jsme v moci našeho chtíče, který cituji:

"chtíč je špatný tehdy, pokud ho necháme přerůst v posedlost nebo když chceme něco tak moc, ze nás to ničí a mít to přitom nemůžeme."

Na rozdíl od touhy po uspokojení v sexu, lásce, s partnerem je

"žádostivost po sexuálním uspokojení spojena na interaktivní úrovni s touhou být milována, zaopatřena, přijímána nebo obdivována. "
Někdy trvá dlouho dospět, pochopit a naučit se rozeznávat touhu po uspokojení od zničujícího chtíče.

Chtíč VŽDY zničí kousek naší duše. A když jsme v jeho moci, možná věříme, že to je to to nejlepší, co nás potkalo. Ale ty konce.... ty jsou stejné. Překročení hranic, bolest na všech frontách, ztráty a prohry. A kde je výhra? Kdo vyhrává? Nikdo. Ale když se to přežije, možná je výhrou životní zkušenost, z které někdo zmoudří a dospěje.

Takže léto končí a nastoupí podzim. Zmoudřel někdo? Přineslo slunce, voda, milování uspokojení touhy nebo chtíč?

Já jsem ráda, že jsem pochopila, jaký je mezi tím rozdíl. Krásné sny. Cantadora