Proto začnu jídlem. Co se vařilo v kuchyni našich matek, babiček a prababiček?
"Na Škaredou středu se podával hrách, čočka, cokoli co hospodyně uvařila mělo vypadat nevábně, takže kdyby to byli ovesné placky, měla by je hospodyně aspoň trochu při obracení potrhat. Na Zelený čtvrtek v kuchyni měla hlavní slovo zelená barva špenátu, kopřiv, petrželky, medvědího česneku a dalších bylinek, z kterých se vařila polévka, věřilo se, že kdo bude jíst zelené, bude po celý rok zdráv. Zelený čtvrtek je i dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše - na stole nesměli chybět jidáše, kynuté těsto ve tvaru krouceného provazu, na němž se Jidáš oběsil, potírané medem. Kdo je ve čtvrtek pojedl před východem sluníčka, měl být celý rok chráněn před hadím uštknutím, včelím bodnutím a lidskou zradou. Velký pátek, den ukřižování Krista, byl ve znamení smutku, tedy i půstu. Ten, kdo věděl, že hlad nevydrží, si mohl k jídlu připravit rybu. Nejvíce se kuchařky zapotili na Bílou sobotu; k obědu chystali velikonoční nádivku z uzeného masa, housek, vajec, mléka a bylinek, ten den se barvila i vajíčka. Během soboty se připravoval i nedělní beránek. Pro ty, co nepečou jehněčí pečínku, tak symbolicky přichystají beránka z kynutého, piškotového nebo třeného těsta a především mazance, nejstarší doložené velikonočné pečivo u nás. Bochánky, které hospodyně před pečením nahoře nařízly do kříže - na upomínku Ježíšovy oběti -, se připravuje z takřka stejného těsta jako vánočka, s tím rozdílem, že do těsta se přidává víc vajec a špetka muškátového oříšku. Upečené mazance, stejně jako masité pokrmy se pak nosily do kostela k vysvěcení. Svátky vyvrcholily Božím hodem velikonočním. Stůl byl slavnostně prostřený a nechyběly na něm nejen posvěcené mazance, dlouho odpírané maso a nejrůznější pokrmy z vajec, ale především zmíněný beránek, symbol čisté oběti a podobenství Vykupitele."
převzaté z LN Pátek; upravené a krácené
"Který den Velikonoc je hlavní? Pro křesťany neděle. Právě na Boží hod se slaví vzkříšení. A protože Židé, k nimž Ježíš i první křesťané patřili, považovali za začátek nového dne už západ slunce toho předešlého, hlavní oslavy jsou na Bílou sobotu po setmění. Je to podobné jako na Vánoce - Bílá sobota odpovídá Štědrému večeru a hlavní den je Boží hod.
A proč se lidové zvyky vážou hlavně k Velikonočnímu pondělí? Je to den po Božím hodu, kdy odezní hlavní nápor náboženských obřadů a je čas na "skotačení." Volno po Božím hodu je tradiční - na Vánoce je to na Štěpána, kdy se dříve taky chodilo na koledu a do hospody mohli i čeledíni. Volnem se zdůrazňuje výjimečnost předchozího dne a je to příležitost, jak si dát kromě modlení i pořádně do nosu.
Co se děje na Zelený čtvrtek a Velký pátek?
Ve čtvrtek Ježíš s apoštoly naposledy povečeřel. Když snědli pečeného beránka, rozdal jim Ježíš chleba a víno a řekl, ať to přijímají jako jeho tělo a krev. Až s nimi nebude, ať jídlem a pitím s ním znovu vytvoří společenství. Na Zelený čtvrtek tedy Ježíš vlastně založil mši svatou, která se slaví po celém světě každý den, s jedinou výjimkou a tou je Velký pátek. V kostelech se v ten den neslouží mše, ale zvláštní velkopáteční obřady, při kterých se jako jediný den v roce neproměňuje chleba a víno. Mše na Zelený čtvrtek je podobná běžné nedělní bohoslužbě, jen je slavnostnější. Obřady na Velký pátek jsou zajímavější - zvony podle tradice letí do Říma a úplně se odmlčí varhany. V kostele se ani nesvítí. Zpívají se pašije a lidi uctívají kříž tím, že před ním poklekají. Na místě, kde stojí o Vánocích betlém. se odhalí boží hrob. Na Bílou sobotu začíná mše později než jindy. Správně až po setmění, začíná se žehnáním ohně před kostelem, čte se mnoho pasáží z Bible, které ukazují celé dějiny spásy. V půlce mše se znovu rozezní zvony a začnou hrát varhany. Tím vlastně začínají Velikonoce. Přesný termín Velikonoc je pohyblivý - je to vždycky víkend po jarním úplňku." MF Dnes Víkend - upravené a krácené
V tradicích je něco uklidňujícího a bezpečného. Je v tom spojení s předky i potomky, když je naučíme tradice ctít.
Hezké jaro. Cantadora
Žádné komentáře:
Okomentovat