Další příspěvek, který jsem nedala včas na blog je o lásce, jedné z nejsilnějších. O lásce mateřské... v neděli proběhl Den matek.Vše nejlepší přeji všem matkám minulým, přítomným a budoucím.
Ráda bych citovala z knihy Symbióza a autonomie od Fratze Rupperta toto:
"Čím stabilnější je matka, čím lépe se cítí, tím lépe se dokáže její dítě samo o sebe postarat. Děti s "jistotou vazby" se snáze mohou otevírat okolnímu světu, protože nemusí věnovat tolik pozornosti stavu, v jakém je matka.Vědí, že matka je tu a právě v tísni a nouzi je tu pro ně. Když má dítě starosti, může jít za matkou, odbourat svůj stres a znovu se emocionálně nabít. Naproti tomu pro dítě s "nejistou emocionální vazbou" je podstatně těžší otevírat se okolnímu světu. Jeho pozornost se z větší části zaměřuje na matku, která není dost stabilní a spolehlivá, aby ji mohlo s klidem nechat delší dobu o samotě. Vlastní matka je pro takové dítě trvalým zdrojem stresu. Proto je samo dítě konstantně ve stresu a nemůže se učit, jak upokojit nepříjemné pocity jako strach, vztek a smutek. Jestliže rodiče nejsou schopni adekvátně reagovat na touhu dítěte po vřelosti, ochraně, opoře, bezpečí, jistotě a především lásce, znamená to pro dítě nesmírnou duševní tíseň a nouzi." citát z knihy: Symbióza a autonomie od Fratze Rupperta.
Přemýšlím, jestli se dostatečně staráme o budoucí matky, jestli jim poskytujeme v dostatečné míře stabilitu a podporu. Aby pak mohla dávat dítěti právě symbiotickou vazbu, která pak lehce a jednoduše může vytvářet důvěru dítěte ve svět. Jsou ženy, které to umí a jsou úžasně nadané v tom spojit se s dítětem a dát mu slast už od začátku. Ale je celá armáda žen, matek, které mají v sobě chlad, necitlivost, tvrdost a nerozumí svému děťátku. Není jim dobře, mají velké množství problému od deprese, pocitů viny až po agresivní záchvaty, ale je těžké o tom pro ně s kýmkoliv mluvit. Je to pro společnost ohrožující a skoro tabu. Potkávám tyhle příběhy strašných matek ve snech snících i v reálném světě. Zaslouží si, aby byly vyslyšeny a okolí jim podalo pomocnou ruku. Stejně tak jako jejich děti potřebují lásku a vědomí toho, že jsou to milované bytosti schopné lásky. Důležité je vidět, rozpoznat, pojmenovat a nezavírat před tím oči, když matka má problémy s tím být dost dobrou matkou. Je teď dost možností, jak s tím začít něco dělat. Přiznat si to a požádat o pomoc je začátek cesty k nápravě. Potom dospělí padesátníci u terapeutů nebudou muset marně hledat odpověď na otázku: "Co jsem udělal/a špatně, že mě matka nemilovala?"
- "Nic děťátko nic, jsi nejúžasnější človíček na světě a maminka by tě ráda milovala jak to potřebuješ, ale neumí to."
Krásně a drahé ženy, pečujme o sebe a i o naší mateřskou část. Je silná, vyživuje nás všechny, dodává nám důvěru a naději v život. V dnešní nejisté době je to možná to nejdůležitější, co můžeme dělat. Cantadora
Žádné komentáře:
Okomentovat