Objevuji básníka Viktora Dyka....
verše Komteplativní oči sice vyjadřují jeho potřebu politické angažovanosti, ale jsou i lidským postojem, vyznáním jak se vztahovat k životu.
"A vy, ó, básníku, s marně roztouženýma očima,
věčně vzrušený, věčně bojovný,
věčně poražený?
Vy snílku tolika marných snů?
Chcete stále něco. My nechceme.
Napadáte stále někoho. My nenapadáme.
Bouříte se stále nad něčím. A my se nebouříme.
Hledíme. Bereme na vědomí.
Ale nebouříme se.
Neodsuzujeme; nenapravujeme.
Netrpíme. Známe vše.
Ale nechtějte, snílku, abychom jednaly...
Tak mluví moudré, chladné komteplativní oči.
Chápu jejich řeč a je mi z ní úzko: neboť já nikdy nebudu pouze se dívati.
Velmi tomu rozumím.... hezký den, dnes se otevírají poklady země. Cantadora
A to slovo komteplativní je schválně pozměněné "kontemplativní" a připodobněné jinému slovu? Mě napadá jen hrabě, comte.
OdpovědětVymazatJinak nevím, co by to bylo.
Nemá to být prostě "kontemplativní"?
Ne nema, najdete si to slovo v slovniku cizich slov, lisko rysko. Nejdeme jenom po cizich slovech, vnimejme i obsahy. Ja sama jsem si to slovo musela najit, abych porozumela genialite Dykovi basne. Cantadora
OdpovědětVymazat