Jedna z mých oblíbených knížek, které si čtu už několik let na dobrou náladu. Jsou tam příběhy, které ukazují jiné možnosti jak prožívat svůj život vědoměji a opravdověji.... jednoduché a prosté. Jsou to příběhy o nemoci a uzdravení. A z jednoho cituji úvahu o oddanosti a náklonnosti. Jak je rozlišit?
Rachel Naomi Remen: Obejmout život
...."zatímco náklonnost má svůj zdroj v lidské povaze, oddanost vychází z duše. Se vztahem k životu je to stejné jako se vztahem k lidem: náklonnost uzavírá další možnosti, oddanost je naopak otevírá. Moderní život v nás probouzí spíše sklony k náklonnosti než k oddanosti. Mnozí lidé ani nedokážou rozpoznat rozdíl mezi nimi ve svém vlastním životě. Jenže náklonnost nás může spoutat ve svých sítích. Přestože i oddanost můžeme někdy vnímat jako omezující, ve svém důsledku vede k vyšší míře svobody. Oba city v sobě obsahují prvek vlastnictví. Po čase dokážeme oba city rozlišit podle toho, zda nás daná činnost nebo vztah přivedly blíže k svobodě, nebo naopak k nevolnictví. Náklonnost je reflex, automatická reakce, která někdy nemusí odrážet nejhlubší dobro. Oddanost je uvědomělá volba, která nás vede ke spojení s nejopravdovějšími hodnotami a vnitřním smyslem věcí. K přežití nevyléčitelné choroby je někdy zapotřebí vzdát se všeho kromě samotného života."
Moje otázka: jak milujeme svůj život? Jsme mu oddáni nebo je to náklonnost s podmínkami?
Hezký víkend a dobré sny přeji. Cantadora
Žádné komentáře:
Okomentovat