Jednoho dne se do Šalamounova paláce dostavil mladík. Celý zsinalý a rozechvělý přišel požádat moudrého krále o pomoc.
"Co tě tak rozrušilo?" otázal se Šalamoun.
Mladý muž odpověděl:
"Anděl smrti Asrael na mě vrhl strašlivý pohled. Ten pohled mi pronikl až do duše a nedá mi spát."
"Co tedy pro tebe mohu udělat," zeptal se Šalamoun.
"Přál bych si opustit tohle prokleté místo a vydat se co nejdál, abych se zachránil."
"Kam máš namířeno? Přece víš, že smrti nikdo neunikne."
"Snažně tě prosím, pošli mě do Indie."
Šalamoun tedy přikázal větru, aby mladíka odnesl do Indie.
Nazítří Šalamoun spatřil Asraela a otázal se ho:
"Proč jsi pohlédl rozhněvaně na toho ubohého mladíka, který se zřejmě ničím neprovinil?"
Asrael odpověděl:
"Ten muž se mýlil. Můj pohled nebyl hněvivý, ale spíš překvapený. Dostal jsem příkaz, že mu mám dnes vzít život v Indii! A k mému překvapení byl včera tady! Podivil jsem se tedy, jak by se ten člověk mohl nazítří ocitnout v Indii!"
(Lila Ibrahim - Ouali, Bahman Namvar - Motlag: Úsměvy a moudrost Persie)
Nic není tak jak vypadá. Dobrou noc. Cantadora
Žádné komentáře:
Okomentovat