Sen z nemocnice

Vybrala jsem pro práci se sny další téma, které ovlivňuje náš pohled na život. Děkuji za sen od snícího, i za jeho svolení k jeho publikování. Chci pracovat s vrstvou snu, která obsahuje všelidské téma; tentokrát se nechci dotknout osobní vrstvy, pro snícího nejaktuálnější v současnosti.  Jeho sen vnímám jak osobní tak i kolektivní, obsahuje postoje, které se týkají nás všech. 
Obsahuje: 
1. základní postoj člověka, jak se dívá na svět 
2.odkrývá vztahovou vazbu k druhým. 

Sen z nemocnice:
"Vidím, jak někdo optimisticky prezentuje tři komplikované případy. Mluví o možnosti je vyléčit. Mě tím irituje. Jsem skeptický. Svým optimismem vytváří nepřiměřená očekávání v situacích, které já vnímám jako (téměř) marné!
Jakoby tam byl kvůli prezentaci sebe, ale dělník té péče jsem já. Klade na mě nepřiměřené nároky.
První obraz (případ):
Vidím ilustrační fotku, na které je nedonošenec, který se vejde do dlaně.
A toho se má podařit vypiplat? Očekávám spíš spoustu komplikací, které mohou vést k trvalému postižení, pokud to vůbec přežije.
Druhý případ:
Vidím dítě, které má uříznuté končetiny od trupu. Přinejmenším ty horní. Anebo podstupuje takový znetvořující zákrok. Má se tím léčit nějaká velmi zhoubná nemoc.
Někdo říká, že až ta choroba odezní, bude možné transplantovat končetiny nové. A ještě tvrdí, že díky velké ranné ploše se ty nové končetiny snáze přihojí!
Schovávám si hlavu do dlaní. Ten se snad zbláznil!
Při prezentaci posledního případu se ocitám na oddělení sám. Všichni ostatní sledují "tiskovku" toho optimisty. Jde o mladou dívku, velmi bledou, velmi hubenou, ale vysokou snad jak já! Jsem svědkem toho, jak prezentovaná dívka vstává z postele, snaží se odpojit od přístrojů a odejít. Vnímám, že je ohrožená pádem, že si vytáhne hadičky, může se dusit nebo krvácet, je třeba jí v tom zabránit! Zastoupím jí cestu, stojím proti ní, ruce rozpažené jak Kristus. Naléhavě volám na ostatní personál, ať mi přiběhne na pomoc, že vypadá velmi odhodlaně! Ona ta slova po mě opakuje: “Ano. Jsem mimořádně odhodlaná!” 
Ve snu probíhá vnitřní konfrontace mezi postoji optimisty versus pesimisty. Optimista je podezřelý přehnanou důvěrou bez hlubokých znalostí faktů a pesimista je přetížený svojí rezignací na naději. Jeho beznaděj nedává žádnému zranění šanci na uzdravení. U třetího případu se obraz pozměňuje. Na scénu snu vstupuje nový postoj mezi konfliktem optimisty a pesimisty a to odhodlání nemocné dívky. Síla odhodlání pocházející od nemocné části konfrontuje snícího se silou pravých pocitů. Odhodlání nelze sabotovat. Proces samoléčby u snícího ho spojuje s poznáním jeho vnitřních sil, které mu pomáhají překonávat hluboká zranění pocházející z nedostatku důvěry v lidské vztahy. Konflikt mezi pesimizmem a o optimizmem pojmenováváme jako téma základní důvěry a nedůvěry. Lidé v životě procházejí řadou zklamání ve vztazích, v životě jako takovém. Je jednodušší čekat to špatné s vírou, že nám pak život nemůže ublížit. Jsme tak připraveni na to nejhorší... Tato představa  chrání pesimistu před bolestí. Neuvědomuje si, jak zlomený je, jak šíří nedůvěru a beznaděj. Každý, kdo obětuje sám sebe, vzdá se své duše a vlastních potřeb výměnou za pocit bezpečí, doufá, že ho pesimizmus chrání před zklamáním. Dává mu jistotu, ale platí vysokou cenu v podobě izolace od života. Ve snu role optimisty taky nenabízí reálné řešení. Jsou to prázdná slova, dokud se nezapojí poraněná část. Ve střetu konfliktu obou postojů může dojít ke změně pohledu na léčbu poraněných části. Přijetím našich nejbolestivějších částí, se vynoří nový úhel pohledu.
Pracujeme se snícím na posílení postojů, které nepovedou k rezignaci a nedůvěře. A tady je druhý důležitý aspekt snu. Dokud se člověk vnímá jako bezejmenný dělník, na kterém nezáleží, který necítí bezpečné vztahové vazby s lidmi, může prožívat pocity protestu proti nedostatku lásky a vztahovosti. A tento aspekt snu vnímám jako kolektivní téma. Naše virtuální doba ještě více deformuje tekutost vztahů. Falešná představa sociálních sítí ještě víc pokřivuje jeden z nejdůležitějších faktorů života -  a to lidskou sounáležitost. Člověk ke svému životu potřebuje bezpečné citové vazby. Nedostatek respektu k sobě, své práci, životu, který žije v realitě, vede k pocitu trvalého emocionálního hladu. Virtuální sítě jsou chabou náhražkou. Když izolace postupně omezuje  radost ze života, pesimizmus zastírá zrak, dostavuje se deprese. Pocit životní síly slábne, člověk se cítí víc a víc v izolaci, sám a hladový, protože život ho ničím nemůže nasytit. Potom se může dostat do stádia ztráty víry, že je mu přáno. Ve snu snícího se v symbolu nemocné dívky objevila odhodlanost. Léčivý aspekt snu odkrývá odhodlání věřit. Pro mě je to postoj optimisty, vynořující se odhodlanost k navázání vztahu k sobě a posléze i okolí a životu jako takovému. 
Dobrou noc a léčivé sny všem snícím. Cantadora