Děkuji snícímu za sen, který tady předkládám k práci. Budu ho zpracovávat okrajově na úrovni osobního snu, ale chci se převážně zaměřit na témata, které symboly nabízí obecně.
Sen:
Mám jít na zasedání České národní banky. Někdo mi kvůli tomu volal a v mailu mám instrukce. Nebudu snad přímo hlasovat o úrokových sazbách. Jdu spíše do nějakého poradního orgánu, do Národní rozpočtové rady. V ní je teď málo lidí. Možná tam bude jen Zamrazilová. Cítím se nepatřičně. Také jsem jen běžně oblečený. Žádný oblek.
Jedu taxíkem. Není velký provoz, je tam dost místa na parkování, ale nakonec parkujeme na pravé straně, odkud právě někdo vyjel. Řidič po zaparkování vystupuje z auta a odchází někam pryč. Nepomáhá mi vystoupit, nechce ode mě peníze - asi jsem platil kartou v aplikaci.
Kde to je? Pocitově někde u metra Hradčanská, na kraji Dejvic. Pamatuji si, že jedna z ulic v okolí se ve snu jmenovala Korunovační. Ale město vypadá úplně jinak než Praha.
Chvíli to hledám. Jdu přes menší náměstí. Je na něm nějaká historicky významná budova, která vypadá jako katedrála. Nikoli gotická. Spíše vypadá, jakoby ji stavěl Gaudí. Taková hodně malá Sagrada. A tmavá (až černá). Tou tmavostí (zašlostí kamene) mi “gotiku” nebo hlubší historii připomíná.
Má výrazný hlavní vchod. Já mám jít ale vlevo od něj, do menšího vchodu s obloukovou klenbou, skoro se musím sklonit. Je tam nápis “Vstup pro brokery”. Dívám se dovnitř, uvnitř je přítmí, ve kterém rozpoznávám nataženou ruku nějaké sochy. Nevím, jestli v gestu tance, nebo prosby o dar. Nepůsobí že žehná.
Jdu dál a ocitám se v posluchárně, nahoře v “hledišti”. Je tam několik znuděných studentů práva. Čekají, až začne přednáška. Matně si vybavuji, že se bavili o exekucích nebo vystěhování - jak by nějakou situaci řešili - tedy jak by řešili problém s dlužníkem (nešlo o jeho obranu).
Sejdu “hledištěm” dolů ke katedře - téměř sjedu po prudkých schodech. Na schodech nebo dole se na zemi válejí mapy, nebo jiné velké papíry.
Jdu kolem katedry, ale nebudu přednášet, jdu dál … a ocitám se v nějaké vstupní hale s recepcí. Potřebuji se zeptat, jak dál - jaké patro …?
Právě nastal čas, kdy bych už měl být na místě. Nevím, kolik bylo. Nebo půl druhá? Půl třetí? Bylo to “v půl”. Chci se zeptat recepční, ale předešla mě nějaká dáma. Na něco se ptá a konzultace ne a ne skončit. Snad něco vybírá (na recepci je i upomínkový obchod s vitrínami).
Celý sen se odehrává na cestě. Nejdřív taxíkem, pak pěšky. Pro snícího je důležité si tu cestu představit se všemi peripetiemi, komu nestačí představivost, může si ji namalovat. Snící uvidí mapu aktuální cesty životem, její důležité uzly, které obsahují nevyřešené konflikty.
Česká národní banka. Historicky významná budova. Korunovační ulice - odkazy na hodnotu.
Národní rozpočtová rada především varuje před dluhy, hlídá udržitelnost hospodaření státu. Její předsedkyně se jmenuje Zamrazilová. To není zrovna lichotivé jméno (led, mráz, necitlivost?). Ale spíše půjde o zmrazení výdajů. Neutrácet víc, než na co mám. Zdroje jsou omezené."
Pro někoho jiného mohou být banky ve snu zdrojem hojnosti, bohatství, vesmír nabízející nepřeberné množství cenných informací. Pro jiné je to místo, kam se nelze dostat kvůli hlídačům, banka jako nedobytný trezor, chráněný pancéřovanými dveřmi, banku je nutné vykrádat, atd.
Banka znamená stav, který ukazuje, jak se cítíme ve vztahu ke svým zdrojům hojnosti nebo pocitu nouze. Jak a z čeho teď potřebujeme brát nebo dávat, co v nás trpí kvůli vnitřnímu stavu nouze/poranění. U dalšího odkazuje na chamtivost nebo na marnotratnost.
Ve snech se v bankách dějí různé divoké situace, proto se ptáme: "Co potřebujeme narovnat?"
Vyslechla jsem už sny o bankách, které měli obrovské nedobytné trezory, kam neměl přístup ani snící, i když v bance byl celý jeho majetek. Nebo v bance nezůstal ani haléř a snící nemohl pokračovat ve své cestě do Ameriky, neměl žádné peníze na cestu atd.
Sny o bance souvisí s naší ne/důvěrou v moudrost a nápady, které generují naše bohatství.
Je místem energetického pole, zdrojem našeho bohatství, vesmír nekonečných možností, kolektivního nevědomí.Každý z nás může být
ten dlužník, který si bere po dlouhou dobu a zapomíná, že jednoho dne bude
muset skládat účet ze svého života. Lekce rovnováhy braní a dávání.
Bez každodenní vděčnosti a lásky se život postupně stává smutným a chudým.
Zaplatíme vysokou daň za svojí nedůvěru, bezohlednost, kritizování, závist, chamtivost, pocit oběti, paranoiu, aroganci, které byli naším vkladem do banky. To jsou pasiva, překážky, proč se život nestal vášnivým a bohatým....
Cesta v tomto snu začíná taxíkem, reprezentuje náš každodenní život, někdo nás veze a my za cestu platíme dohodnutou cenu. Ale když vykročíme ke svému zdroji ze své získané představy o světě, začínají zkoušky. I když jsme téměř na místě, jsou tam lidé, kteří jsou na tom stejně a berou si všechno, trpí stejným nedostatkem. Tento řetězec stavu nouze/zranění se naruší okamžitě, když si položím otázku: "Co můžu teď hned DÁT sám sobě, světu, abych netrpěl pocitem emoční bídy, prázdnoty, stavu opuštěnosti a zrady?" Odpověď objevíme ve své "bance."
Láska k sobě samotnému, štědrost, vděčnost a umírněnost, to jsou obrovská aktiva, naše poklady, které můžeme vkládat, rozmnožovat pro sebe a svět.
P.S. O marnotratnosti napíšu zvlášť v mýtu o Midasovi.
Hezké sny. S láskou Cantadora
Žádné komentáře:
Okomentovat