vařená žába

 

Včera jsem celkem vážně poslouchala příspěvek mladé slečny, která mluvila o čipování jako prevenci proti únosům dětí.

 Moje generace, která vyrůstala v totalitě, má spojené  sledování člověka jednoznačně s omezováním osobní slobody. Ale to ta slečna nezažila. Osobní zkušenost nás naučila si svobodu cenit jako dar nejvyšší hodnoty. Únosy dětí a vydírání rodičů, o kterém dívka slyšela v médiích z druhého konce světa, ji pomáhají s argumentací proč čipovat v blízké budoucnosti děti.

 Už dávno přednáším o vzrůstající tendenci humanizace strojů a automatizaci lidí. Součásti toho je jev vařící žáby. Když ji chcete uvařit, je dobré ji ponořit do studené vody v hrnci, pak pomalu ohřívat vodu a žába se uvaří. Ale když ji ponoříte do vařící vody, žába okamžitě vyskočí, nenechá se dobrovolně uvařit. Včera jsem poslouchala tu dívčinu a uvědomila jsem si, že ona je už uvařená žába. Jak to je s generací mladých lidí, kteří od dětství mají intenzivní vztah s počítači a jejich aplikacemi!? Opravdu téma čipování příde někomu jako fajn věc na ochranu a bezpečí? Čtěme Orwela 1984. A nebuďme uvařené žáby. 

Hezké sny. Cantadora