Daidalos prožíval sebe sama mnohem hůř než jej vnímalo okolí, které mu vzdávalo úctu kvůli jeho talentu. Jeho jáský komplex byl slabý a kontaminovaný komplexem méněcennosti. Jinak by nereagoval tak destruktivně na úspěchy svého talentovaného synovce. Pocit vysoké sebehodnoty dosahujeme při slabém jáském komplexu s nízkým sebehodnocením úzkostným lpěním na penězích, hmotném majetku či společenském postavení.
... cituji dále z knihy Mýtický tarot:
"Nitro je v křeči, jakémsi pevném sevření, které tvůrčí energii, jejímž prostřednictvím vzniká materiální úspěch, nedovoluje volně proudit. Jako by byl tento energetický proud přehrazen, vázne v mrtvém bodě, kde není k ničemu. V tomto stádiu již Daidala přemohla zlobná žárlivost vůči jeho nadanému synovci, který jej už ve své zručnosti, uměleckém nadání i důmyslné vynalézavosti překonal, ačkoli je mu pouze dvanáct let. Místo toho, aby jeho konkurenci vzal jako výzvu ke svému tvůrčímu vývoji, propadl Daidalos nenávistnému lpění na své úspěšné minulosti. Jeho volba nakonec přinese záhubu nejen malému Talóovi, ale i Daidalovi samotnému Daidalovi. Peníze jsou také symbolem, nejen projevem takzvané objektivní reality. Neboť právě prostřednictvím peněz jsme schopni si uvědomit hodnotu všech věcí, stejně jako si jejich prostřednictvím poměřujeme a uvědomujeme hodnotu své materiální existence ve zjevném světě se vším, co k ní patří. Proto peníze odrážejí naši vlastní sebehodnotu a jsou jejím ztělesněním. Peníze, kterých se nám dostává, jsou jakousi školní známkou kterou hodnotíme sami sebe. Přičemž odměna, kterou člověk očekává za svou odvedenou práci, za své schopnosti a talenty, současně odhaluje, do jaké míry si váží darů, kterých se mu shůry dostalo. A protože tak často nechápeme, jaký hluboký duchovní význam pro nás v životě peníze mají, považujeme je za něco špatného a obviňujeme je, že za všechno zlo v našem světě mohou ony. Dokonce i duchovní a esoterická učení tvrdí, že peníze jsou přinejmenším nedůležité a opovržení hodné, ne-li přímo ztělesněním zla, a jsou příčinou rozkladu a prohnilosti lidské duše. Tato učení však zapomínají, že je rozdíl mezi faktickým předmětem, jenž sám o sobě pouze existuje, a mezi emocionální vazbou či lpěním, které si vůči němu člověk vytváří a teprve tím dává předmětu určitou hodnotu. Daidalova závist či žárlivost na nadaného synovce se netýká možného úpadku či ztráty jeho doposud prosperující živnosti, protože můžeme předpokládat, že tehdejší athénský trh byl dostatečně rozsáhlý nato, aby uživil oba řemeslníky. Kromě toho se mohl Daidalos k výjimečným schopnostem Talóa postavit jako k výzvě, která mu velí na sobě pracovat a rozvíjet své talenty. Jeho žárlivost má kořeny v nízké sebehodnotě, neboť Daidalos vnímá hodnotu sebe sama jako lidské bytosti prostřednictvím obdivu, který mu získávají jeho výrobky. Ztratí-li jedno, přijde i o druhé. Skrblictví, způsobeném úzkostným lpěním člověka na penězích, které zákonitě brání volnému proudění tvůrčí energie přinášející úspěch v materiálním světě, a tím znemožňuje jakýkoli zisk. Současně vypovídá o problému, který jde mnohem hlouběji, a který se týká lidského nitra, o problému sebedůvěry a hodnoty sebe sama, který vede nejen k citové, ale i materiální stagnaci. Aby k nám mohlo plynout materiální bohatství, je třeba osvobodit své city a nechat je volně plynout. Ten, kdo příliš ulpívá na lidech a věcech, kdo sám sebe nevnímá jako hodnotnou bytost, kdy jen hromadí a potlačuje svou velkorysost, si staví neproniknutelnou zeď ve svém nitru i kolem sebe, přes kterou se nepodaří proniknout žádnému daru, ač je jich všude kolem nekonečně mnoho. Strach, že o něco přijdeme, blokuje tvůrčí energii, a tím se v našem životě současně zastavuje i přirozené plynutí finančních prostředků a nakonec začíná být ohrožen i náš svobodný, přirozený projev, neboť se nám nedostává tvůrčí energie, z níž bychom mohli při svém kontaktu s okolním světem čerpat. "
... text jsem upravila tak, aby tam nebyli odkazy na výklad tarotových karet, jenom samotný příběh Daidala a výkladová analýza.
Žádné komentáře:
Okomentovat