hezké léto

Kdysi na škole, když jsem měla střeštěné kamarádky plné energie, nadějí a tužeb vymýšleli jsme si pro sebe drobné radosti na pobavení. Poslední den na internátě v Leningradě (dnes v Petěrburgu) mi připravily před odjezdem básničku:

"Slunce, voda milování, tak se Eva nebraň ani."

Moc ráda vzpomínám na ten moment, když jsem se balila, těšila domů, po půlroce docela těžkého a někdy i nehezkého života v cizině, když mě čekala doma rodina, moje nejbližší kamarádka a bratři a taky moje milá domovina, protože pobyt v cizině prověří i vaši lásku z rodné zemi. Těšila jsem se mezi své lidi, do známého prostředí. Na vůně, známou řeč, chování lidí, kterým rozumím, město, ulice, jídlo, léto. A do toho ta básnička s příslibem lehkosti bytí.

Kdy to zmizí? Ta lehkost bytí... snažím se si ji každý rok obnovovat, i když jsem stará vlčice s nejednou jizvou. Proto odjíždím na ostrov své paměti, na Mallorcu, kde dva týdny hledám svoji mírně unavenou lehkost bytí.

Zatím se daří obnovit slib věrnosti a lásky životu, který máme žít a ne jenom ukrajovat, jak říká jeden filmový hrdina.

Proto předávám dál básničku mých dnes už taky trochu ošlehaných kamarádek:

Slunce, voda milování, tak se holka nebraň ani."

:-) ahoj za dva týdny se těším na setkání. Eva

cesta

Komu můžu a komu nemůžu být vykladačkou jeho příběhu na cestě po krajině snů:

- nemám schopnost provázet lidi, kteří očekávají, že sen je věštění budoucnosti,

- že jeden sen vyřeší všechna nerealistická očekávání,

- kdo nedokáže asociovat, ale zůstává analyzujícím, logickým, rozumným a rozumovým člověkem,

- kdo nedůvěřuje mému provázení anebo svým snům nevěří,

- kdo záměrně skrývá sám pře sebou pocity a myšlenky, které v něm sen vyvolává,

- kdo nemá odvahu čelit sdělení, které sen přináší,

- kdo obrací obsah snu podle principu pozitivního myšlení jenom na jeho pozitivní aspekt nebo se nechá přemoci jenom jeho negativním obsahem.

V té chvíli se stávám jenom svědkem objevení zázračné vody, kterou vidíme, ale stojíme u pramenu, z kterého se nemůžeme napít, protože to místo je zakleté.

Jsem cantadorou, která nemá moc to místo odčarovat, ale můžu podat její/jeho kouzelnou hůlku. Je to symbol pro náš potenciál růstu, který je součástí naši biologické výbavy. Snící svůj růst buď použije svoji tendenci k růstu a napije se ze životadárné vody nebo ne. Je to o osobní touze po tom pochopit svůj sen PRAVDIVĚ, v souladu s pravým JÁ.

No a nakonec. Je to v pořádku. Máme právo a SVOBODNOU VOLBU žít svůj sen po svém a podle sebe....

Mám radost z každého snu, který otevřel naše srdce. Jeho energie jde dál a pomáha udržovat rovnováhu tady na Zemi. Tak vás moc zdravím. Krásny den. Eva

ubezpečení

Naše vzorce myšlení se opakují znovu a znovu, mění se jenom obsah, ale ne forma. Kdo jednou nedůvěřuje svým rodičům, protože ho zklamali: důvody můžou být různé, od opuštění, přes rozvod až po každodenní ponižování a tvrdou výchovu nebo přílišnou benevolenci, nebude důvěřovat ve zlomových chvílích ani jiným postavám, už ne rodičovským, ale lidem, kteří byť jenom trochu připomínají symbol krále a královny. Vzorce myšlení se můžou změnit tehdy, když si uvědomíme, že pocity zvýšených obav z autorit: šéfů, terapeutů, novinářů, politiků, farářů, guruů.... můžou mít pozadí v nedůvěře v to, že nás někdo podpoří, poradí, dá nám to, co potřebujeme. Co se stane? Proběhne další potvrzení původního zklamání. Ponoříme se hlouběji do původního zdroje bolesti a cesta nahoru a k zdravému já se oddaluje. Jak z toho ven? V momentech, kdy cítíme, že se nedá nikomu a ničemu věřit - být všímavý k této nedůvěře a pochybnostem a ptát se, co se děje v mém životě? V zlomových momentech jako jsou ztráta zaměstnání, rozchod s partnerem, zrada přítele, finanční krach, nové zaměstnání... vše co otřese našimi jistotami otevírá znovu vzorec myšlení, který už jednou hodně bolel a vedl ke ztrátě důvěry v rodiče, učitele, nějakou instituci. Je to začátek velkých ztrát. Vylijeme dítě i s vaničkou. Jak s tím zničujícím pocitem hněvu, zklamání, bolesti naložit? Pojmenovat ho, namalovat, odtančit a nechat odejít. Nahradit tím, co potřebujeme: lásku, bezpečí, jistotu, laskavost, svobodu, svá přání. V paměti buněk je mnoho bolesti a tu je potřeba nahradit jinými informacemi, které naše buňky můžou aktualizovat a rozšiřovat náš vzorec myšlení, cítění a vnímání. Protože obnovením důvěry v život zároveň pracujeme na cestě ke svému zdroji, ke svému pravému já. Důvěra je pohonnou hmotou naší cesty. Důvěra je dvojče sestry sebe-důvěry.

Ubezpečuji snící, že zvažuji pokaždé, když narazí jejich symbol na něco ve mě, co si žádá poctivě prozkoumat, tak jsem schopná to zkoumat. A je mi ctí pokaždé objevit jednu důležitou informaci, jsem cantadora i pro sebe, vyprávím i svůj příběh, kteří se ničím neliší od příběhů ostatních snících. A můj dar být cantadorou mne zavazuje, abych slyšela a nepřestala být bdělá vůči snům svým a ostatních. Jsem tady, abych tyhle sny zaznamenala, podala dál, aby jsme neklesali dolů, aby nás naše sny vynesli z našich nevědomých komplexů a stali jsme se víc zodpovědnými a vědomými si své duše. Hezky týden milí snící. Eva

nápady

Ahoj. Během léta se vám bude toho možná zdát víc, když je člověk uvolněný, nevědomí taky toho víc posílá bdělému snícímu. Od půlky července jsem v Praze a kdyby jste se chtěli sejít a pracovat se sny, posílejte mi mejlem nápady na setkání a návrhy na datum a čas setkání, místo zabezpečím. Bude to spojené i s malováním vlastních pocitů do mandaly.
Krásny víkend a pište mi na ehroncekova@seznam.cz

Sladké sny. Eva

buy buy

Musím se podělit o své pocity z posledního semináře. Zhodnotila jsem práci otevřené skupiny od listopadu 2007 až do června 2009. Mluvila jsem o symbolech ve snech, o místech, zvířatech a vynechala jsem postavy, které se ve snech na skupině objevili - číšnice, matka, otec, sestra, kamarádka z dětství, kolegyně, kolega, neznámá skupina lidí, zloději, vrah, mrtvá babička, mrtvý otec, soused s požadavkem orálního sexu, bývalá partnerka, bývalý přítel, manžel sestry, přítel, schátralý stařec, pár, parta, němečtí turisti, bodrá průvodkyně, neznámý muž, neznámé ženy, nenažraný člověk na charitativní párty, hlasy lidí, zloděj s nožem na ústřice, zahradníci, feťačka.... to jsou všechno naše části, které potřebovali integrovat do vědomí.

Uvědomovali jsme si při rozkódovávání snového jazyka, že každý z nás hledá cestu k své duši. Naše principy práce jsou prosté: nic nehodnotit, nesoudit. Přijmout to, co nevědomí vyšle a snažit se tomu naslouchat a porozumět. Učili jsme se vytrvale ptát snu tak, aby jsme ho nepokroutili, nepřekroutili, nedali mu význam, který v něm není.
Skoro vždy se nám v nějaké míře podařilo oživit naši energii, instinkty. Instinkty které rozumem držíme na uzdě a to nám brání slyšet svůj vnitřní hlas.
Loučím se skupinou - kmenem snících.
Byla to vzácná skupina lidí, kteří chtěli poznat sami sebe a nebojí se být bdělí i ve snu. Je to skupina velmi různorodých lidí. Je úžasné vidět, že snový jazyk dokáže dát dohromady lidi, kteří by se možná jinak ani nepotkali. Míra vzájemného respektu byla ve snící skupině vyšší než v reálném běžném světě, v kterém lidé využívají jenom své vědomí.
Znovu se skláním pře sílou snu, který nám pomáhá bdít.

Slíbila jsem, že dám na blog název knihy, která propojuje sny a naše přání. Jmenuje se Jak si správně přát od Pierre Franckha.

Po skupině jsem šla sama starým městem a pouštěla jsem symbolicky dál každý sen, který byl ve skupině vyložen, aby začal žít svůj vlastní život. Stal se příběhem, který má teď už vlastní život a obohacuje život každého z našeho maličkého kmene snících. Rozloučila jsem se i s vámi, kteří jste do skupiny chodili. Myslela jsem na vás a to, jak vám sny budou pomáhat na cestě sebepoznání. Udržujme ve vědomí to, co nám sen říká.
Cítila jsem něhu a lásku z těchto setkání. Děkuji vám.


Děkuji všem a ahoj. Brzo se sejdeme při novém projektu. Bude tam ten, kdo tam má být. Cantadora Eva

útěcha a péče

Jaká je úloha cantadory? Je to utěšitelka nebo pečovatelka o příběhy duše?
Snící mi nedávno při práci se snem mi řekla, že jsem k ní nelítostná. Pracovali sme na jejím snu a důsledně jsem ji vracela k tomu, co jí její sen říká. Ona se odchylovala od jeho symbolů a dávala jim pozitivní významy, které tam nebyli. Odvracela se od svých nepříjemných pocitů. Když jsem ji upozornila na to, že při práci s ní se vznášíme v oblacích a já mám chuť o to víc se držet země, říkala, že drží pohromadě právě díky svému pozitivnímu přístupu k životu.
Život je nádherný, ale právě pro svoji OPRAVDOVOST. Akceptací a přijetím všeho, z čeho se skládá.
Matka musí být milující, ale důsledná. Sny nemůžou nabízet jenom ÚTĚCHU, sny o nás PEČUJÍ. A jaký je mezi tím rozdíl?
Zásadní: Útěchu nám poskytuje přítel, když nám říká uklidňující věty a poskytne nám svoji náruč. Přítel se nesnaží měnit naše postoje a zasahovat do situace, události, které nás dostali do těžkostí. Prostě nás vyslechne.
Péče je aktivní postoj. Při péči je důležitý náš jasný postoj. A to kvůli změnám, kterými musí jak pečovatel tak i ten, o koho je pečováno, projít. Pečujeme o růst toho, kdo potřebuje obnovit svoje zdroje, ukazujeme mu možnosti úzdravy a nakonec přidáme i tu laskavé pohlazení.
K faráři si lidé chodí pro útěchu, která je důležitá pro hojení emocionálních ran. Cantadora pečuje o příběhy a sny, to je jí role. Nositelé snů si můžou jít a dostat útěchu od svých nejbližších. Tak hezky den. Cantadora

kempování

Život je změna. Tato banální věta je zároveň nejhlubší pravdou. Narozením začíná proces, který vede přes dětství a hups změna: přijde dospívání a hups zrněna: přide mládí, aby ho vystřídala dospělost , zralý věk a stáří. Pak nás všechny čeká smrt, aby se něco nového zase odehrálo i bez nás. Počasí se mění, nálady se mění, vlády, politika, rody, láska, kultura. Čeho se chytit, když těch změn je příliš moc? Co je pevné a neměnné? Víra a naděje? Účet v bance? Čest a sláva? Nevím - zdá se, že všechno je pomíjivé. Ale duch je věčný. Duch lidstva prošel takovými zvraty, historickými mílniky, hrůzami, těžkostmi, otřesy, katastrofami, válkami, nemocemi, že jediné co je neměnné je pravidelnost, s jakou se rodíme a umíráme. Když si to člověk uvědomí, může se uvolnit, protože mezi těmito dvěma milníky je velký prostor prožít dobrý život plný hledání sebeurčení a sebepoznání. Osobně mi pomáhají sny věřit, že naše síla a tíhnutí k životu je takový zdroj energie, který se nedá ničím přehlušit. Sice se planeta rychle přelidňuje, ale to je už téma demogragie, co s tím budeme dělat. Když se člověka zmocní pocit, že před ním nic neexistovalo a po něm bude potopa, je dobré si připomenout, že planeta je místo, kde kempujeme. Mělo by se zavést pravidlo, aby každý návštěvník po sobě uklízel, uhasil oheň a moc se neroztahoval, aby nerušil sousedy. Když tedy zrovna moc a moc trpíme, protože změny v nás a kolem nás se nedají dobře zvládat, tak je dobré se ptát sama sebe: na co tady jsem? Na to, abych si to užíval a nenechal po sobě bordel anebo jak to se mnou je? .... no já osobně vím, že jsem tady pro sebe a lidi, kteří bdí i ve snu.
Mám radost, že nedávno se pár snících nevyděsilo ze špatných zpráv, které by vedli k drastickým změnám.
Svěřili se my s tím, že zůstali v klidu a věřili, že ve snech je nic neohrožovalo. Pomohlo jim to zůstat v klidu a důvěřovat sobě... Jinými slovy, věřili svým instinktům. Nevědomí nás totiž s nimi propojuje. Události a život jim přitakal, že opravdu i přes rizika a reálná varování z vně se jim nic nestalo. Jak by to vypadalo, kdyby začali panikařit, protože by slyšeli jenom hlasy z bdělého života? Pár dní by byli hodně otrávení a i otravní. Kempovaní v kempu Život se mi líbí. Jsme tady proto, aby sme si to užili. Tak hezký víkend a ukliďte a uhaste oheň po sobě až budete odcházet, po nás přijdou další. Potěšme se navzájem. cantadora