jak se ptát

Seminář, který proběhl minulou sobotu byl důležitý nejenom svým obsahem, ale i formou.
Snící přišla s důležitým snem, starým víc než půl rok. Nechtěla jsem při práci rušit, proto jsem nezasahovala do způsobu, jakým se jednotlivý snící ptali. Proto teď píšu, abychom si zopakovali, co je při práci se sny velmi neproduktivní a neopmáhá při pochopení snu.
Ptáme se tak, aby snící neměl potřebu se obhajovat, bránit, vysvětlovat proč to v něm vyvolává zrovna tuto asociaci. Konkrétně to znamená, že se neptám: cítila si smutek? - ale dám snící prostor, aby navázala kontakt se svými emocemi ve snu a zeptám se: jaký pocit si cítila? Rozdíl je v tom, že snící zůstali její pocity a nemusí se vymezovat vůči pocitu smutku a vysvětlovat, jestli tam byl ve snu pocit smutku nebo ne a nedejbože, aby se nezačala snící omlouvat, že cítí něco jiného (možná i nepatřičného).
Naše ego má tendenci srovnávat a omezovat, hodnotit, podsouvat svoje myšlenky a pocity, které vypovídají víc o nás než o snícím.
Tím jsme neempatičtí ke snu, který chceme formovat podle svých představ.
Zásada práce se snem je: necháme se vést snovým jazykem, kterému zatím nerozumíme a nápadovými dotazy se snažíme rozluštit snový kód.
(Sen ve mně napr. vyvolal pocit, že je v něm nebezpečí. Tak se zeptám, jaký pocit v tobě vyvolal sen? A NE: cítíš ve snu nebezpečí?)
Ptám se na snový symbol a děj a ptám se napr. na symbol kočky: co pro tebe znamená kočka, co cítíš, když kočka skočí na kamna, co v tobě vyvolává obraz kočky, s čím si spojuješ kočku? Nechám, ať snící sama řekne, co prožívá, když ve snu kočka skočí na kamna.
Nemůžeme rovnou říct: no kočka je domáce zvíře, číča, a máš pocit, že ty si takové domácí zvíře nebo číča? No.... ! Posuďte sami, co se stane se snící při takovéto INTERPRETACI.
Ptát se při práci se sny na význam snu znamená zásadně neinterpretovat.
Důsledně se musíme držet role PRŮZKUMNÍKA, prozkoumávat, co asi ten sen znamená, objevovat se snícím jeho možné sdělení a skryté významy - pochopit snový jazyk.
Zásadně není naším úkolem sen HODNOTIT, snícímu dávat hotové vysvětlení a významy snu.
K těm se dopracuje snící sám, právě na základě dobře položených zkoumajících otázek. Ne nadarmo se dobře dařilo snům v kmenech, které se pyšnili svojí schopností stopovat i v přírodě.
Sen je naše duševní příroda, nemůžeme v ní plenit a stavět betonové stavby a parkoviska - k nim přirovnávám dotazy, když se naše ego ptá a hodnotí, dává hotové názory a závěry. Příroda se pak ztrácí pod nánosem nepotřebných staveb, které zdánlivě jsou k životu nutné, ale zabíjí přirozený ráz a charakter země.
Všichni používáme levou hemisféru a ptáme se a v dotazech je i interpretace, takže budu k nám všem shovívavá. Ale učit se dobře se ptát je první krok k pochopení významu snu. Takže trénujme milí snící. Hezké sny a nashledanou v květnu na dalším semináři. Už teď inzeruji, že téma bude Komplexy a Jáský komplex.
Hezký víkend Cantadora

píšu až teď

Dobrý den milí snící.

Měla jsem na pondělí objednané přestěhování. Stěhování je náročné, dalo by se to přirovnat na škále stresu k hodnotě 100 %. Byla to moje zkouška a pro samotnou ženu, která demontuje domov a stěhuje se do starého bytu před rekonstrukcí ohromná zátěž. Nemůžu si to lakovat na růžovo. Přecenila jsem své síly. NEMÁM na to dost sil a jsem už unavená. Emočně to zvládám s obtížemi, protože můj domov, který jsem vybudovala ještě s rodinou, je pryč. Jsem v půlce procesu a docházejí mi síly.

A to nové místo je prostě zatím cizí místo. I tak se mi už stala situace, která mi dává naději, že to zvládnu. Nejsilnější bylo, když pan Sebastián (už to jméno!), z UPC, který mi přišel udělat přípojku na PC, viděl tu hromadu krabic a chaos, v kterém teď přebývám, při svém odchodu spontánně zvedl dlaň a pohladil mně po tváři. Tiše a mile řekl: "Vy to zvládnete." Jakoby mi viděl až do žaludku, že se hroutím a jsem plná nejistoty, pochybností a strachu. Tiše mi tekly slzy, protože jsem neviděla pána z UPC, ale anděla. Na toto ujištění jsem čekala, potřebovala jej a stačilo mi, abych šla spát a vyspala se do růžova. Jojo, někdy mají andělé své lidi i ve firmách, kde by jste to nečekali.

seminář

Dobrý večer.

Zítra se sejdeme na uzavřené skupině snících.

Téma: Symboly.

Tak ve dvě na Těšnově, moc se těším na setkání.

Dobrou noc.

úskalí růstu/zrada

Píšu teď málo, i když sním docela výživně. Jsem ráda, protože vím, že moje duše bdí, abych celý ten proces stěhování zvládla. Demontuji domov, který jsme s dětmi budovali 21 let a stěhuji se na nové místo, kde začnu bydlet sama a kdo ví, jaké to bude:-)?

Radost střídá obavy, energií nabité chvíle střídá únava... V mých snech se hodně na povrch dostávají vytěsňované pocity - uvědomuji si, že jsem podcenila lidskou touhu po jistotě a mojí taky. To co jsem pomalu budovala, jsem teď razantně změnila a jako při každé velké změně, následky si ponesu sama. Ukazuje se, že nejsem tak statečná, jak jsem čekala a hodně se bojím, jestli to bude změna k lepšímu. Rozum říká ano, intuice taky, ale ano, musím si přiznat: ach ty emoce - zlobím se, pochybuji, v noci se budím a jsem smutná, jestli jsem neopustila pravý domov, do kterého jsem dala hodně lásky. Zůstane tady hodně vzpomínek a dobré energie. Proč jsem udělala tuto změnu, rozumím tomu? Není to jenom vnější změna? Neměla jsem udělat raději vnitřní?

A tak jsem plynule přešla k tématu dnešního blogu a to je téma úskalí zrady.

Při práci se snem se dostáváme k bodu zlomu, ve chvíli, kdy snící odhalí v nějakém symbolu nevědomý komplex. Sen nastartuje obrovskou práci, vyřeší bolestivý konflikt. Snící přijme novou realitu a co se stane?

Odkryje pravdu o sobě nebo o světě, která je v rozporu s tím co mu/jí říkali rodiče, k čemu ho/jí vychovávali, jak žil/a doteď. Tak rád/a by přijal/a svoji hlubší pravdu a přizpůsobil/a by se tomu, co mu/jí říká jeho/její duše. Ale objeví se úskalí. Když bude chtít žít podle sebe, podle svého pravého JÁ, možná zradí rodičovské příkazy a zákazy. Jak přežít zradu, jak přežít to, že já zradím své rodičovské objekty? Už to ani nemusí být rodiče, ale naše zvnitřněné představy o rodičovském světě. Najednou nebudu dobrý/á, nebudu jim pomáhat, aby byli na mně pyšní, měli mně rádi a byli se mnou spokojeni. Sen mi může říkat, že se potřebuji osvobodit od přijatých představ o světě a sobě a jít jinou cestou. Znamená to odcizení, opuštění, zradu? Chci zhmotnit své snové představy a být šťastný/á a místo toho bojuji se záplavou pocitů, které odkrývají, že když to udělám, tak jsem ještě horší, než předtím, protože neberu ohledy na rodiče, blízké, okolí... o tomto procesu vypovídá mnoho snů. Jeden za všechny:

... jedu v autě s matkou, venku je dívka v červené halence, projíždíme kolem ní. Snící žvýká žvýkačku, vypadne jí ze zubu plomba, v které je kříž. Jede po silnici, vlevo běží vlčák. Běží v protisměru, v příkopě leží ta holka s červenou halenkou. Vlk hledal pomoc pro holku v červené halence. Snící otáčí auto, chce pomoct té dívce a ptá se, jaké číslo má záchranka ...

Snící má v realitě těsný, ale dobrý vztah s matkou. Jsou si oporou a snící jí hodně pomáhá. Ke své ženskosti se vztahuje jako k té dívce v červené halence venku, nejede se snící v autě (bežný život). V běžném životě snící funguje a cítí se spíš jako hlava rodiny - snící se stará o matku, která sedí v autě na partnerském místě. Pocity snící v rodině vyjádřuje symbol plomby s křížem. Byla to svým způsobem oběť/kříž být pro maminku oporou. Na bolest, kterou snící prožívala po odchodu otce, to byla zdravá reakce, naučila se být matce oporou. Spolu v podstatě vše zvládly. Přišel čas na změnu a růst. To co fungovalo, když byla spojenkyní matce v staré rodině, teď už nestačí - plomba s křížem vypadla.

Její instinkty - vlk, se totiž snaží o záchranu dívky v červené halence. Snící si uvědomuje taky, že musí svojí dívku zachránit. V realitě to znamená, pečovat o svoji ženskost a starat se o nový partnerský vztah, který může být ohrožený přílišnou loajalitou k matce.

A tady se objevuje úskalí, jak to provést? Když poslechnu sen, nezradím matku? Když budu pečovat o svoji ženskost a partnera, nebude to nefér vůči mámě, která mě potřebuje?

Zrada znamená zklamat toho druhého tím, že ho podvedu a zklamu v tom, v co věří. Můžeme zradit druhého tím, že začneme žít svůj život? Nezrazuje ten druhý nás, když musíme žít podle jeho potřeb nebo představ? Kde je hranice rovnováhy? Kdy si vzájemně doplňujeme své životy? Kdy začíná zrada? Na to jsou dobré sny, ukazují, kdy se vychylujeme a zrazujeme sami sebe.

Milá snící v červené halence, zachraň svojí dívku v příkopě, maminka bude mít své sny, které jí ukážou, co potřebuje ona.

Krásné sny přeji. Cantadora

studená voda

Část snu: ... auto smykovalo na ledě, řidič jel po zamrzlém rybníku jako blázen, ale bylo vidět, že si to neužívá. Voda v rybníce se vzedmula, jakoby se naštvala a udělala pohyb, který rozlomil led. Auto se ocitlo pod vodou i s řidičem, já jsem mu běžel pomoct. Přiběhl jsem k tomu místu, kde se auto propadlo a s lopatou se snažil rozbít led. Nechtělo se mi do vody, která byla ledová.....

Snící skočil do vody. Překvapilo ho, že se mohl pod vodou nadechnout a voda nebyla studená.... konec snu je o tom, že zachrání řidiče, kterému pomůže. Zachráněný muž poděkuje a odejde. Vlastně zachrání sebe (protože kdo jiný je v tom autě, když ne on sám).

Zajímavou částí snu je snový pocit - "voda se naštvala". Asociativní cestou jsme došli k tomu, že voda je život. Postoj snícího k životu je rozporuplný, vztahuje se k němu s pocity strachu, se zátěží svých představ o životě a iluzí. Jsou v rozporu se životem jaký je doopravdy.

Kromě jiných částí snu, bylo důležité pro snícího si uvědomit, že voda - prazáklad života není studená. Je to místo, kde se dá dýchat a překvapí ho příjemná teplota vody. Předsudky o životě a představy, které jsou negativní ho brzdí. Co potřebuje? Jeho vlastními slovy: "skočit s důvěrou v bytí (voda) , kde můžu dýchat." Snící ve snu odloži strach z "ledové vody", který mu brání přijímat proud života.

Proč se objevil sen Teď?

Aby si mohl snící užívat život, který mu nabídl nové radostné události. A tak se musí naučit se z nich radovat. Potřebuje vidět sám sebe, jako člověka, který může v bytí (voda) dýchat a plavat v příjemné vodě. Sen mu ukazuje cestu. Předvedl jeho potenciál. Nabádá ho, aby skočil. Čeká ho bezpečí.

Tak si to vychutnej... Držíme palce a těšíme se s tebou. Ať se ti daří:-).

Dobrou noc. Cantadora

další supervize

Dnes jsme měli supervizi ve skupině snících. Práce to je už profesionální a jak řekl dnes jeden snící, "nečekal jsem, že to půjde tak hluboko".

Ano. Odkrýváme vrstvy duše, které daleko přesahují běžné fungování a spojují části naší bytosti. Části, které se spojují jako puzzle do obrázku.

Cílem supervize bylo pomoct vidět sen i z jiné perspektivy než z jaké se na sebe dívá snící. Skupina nabídla tolik pohledů, že jsme spojili naše jednotlivé části do celku. Propojování jednotlivých pohledů do celku mezi námi prohloubilo soudržnost.

Soudržnost - to je, co nám chybí, nějak to mizí.

Druhá snící v supervizi potřebovala ukázat cíl, kam směřuje její sen. Více očí víc toho ve snu uvidělo a ukázali jsme snící i takové symboly, které unikly jejímu pohledu. Její cesta se stala jasnější a lépe uchopila svoji cestu, po které může jít dál.

I nám její hledání odkrývalo naše tápání a žádost o pomoc, kterou potřebujeme se svojí mapou života.

Děkuji. Dnes skupina snících dokázala uspokojit základní potřebu kmenového života. Potřebu soudržnosti a společného hledání cesty životem. Kdysi to bylo podmínkou k přežití. Teď bláhově věříme, že individualizmus je správná cesta ke svobodě. Je to opravdu tak?

Jak to cítíte vy? Dobrou noc a klidné sny. Cantadora

Pluto

na webových stránkách: http://www.astrolab.cz/ jsem se začetla do článku o planetě Pluto z astrologického hlediska a protože v životě se potkáváme se situacemi, které do našeho života přicházejí zvenčí, proto tady předkládám roli Pluta jako faktor, který tvoří, mění a ničí v širších souvislostech.
"Následující poznámky o Plutu vznikly jako pokus doplnit přednášku České astrologické asociace ze dne 3.3.2010. Nečiní si nároku na úplnost a uzavřenost.
... PLUTO JAKO OSMÓZA- nezadržitelná procesualita, dynamický proud kolektivních obsahů nevědomí- procesy makrosmického řádu- představme si, že tento proud protéká určitým řečištěm (tepnou, kanálem)- princip OSMÓZY: rozdíl mezi vnitřním a vnějším tlakem (z pozice vědomí se tato osmóza jeví jako nevyhnutelné nutkání k nějakému činu)- díky změnám tohoto tlaku dochází k rozdílné propustnosti "membrány" (hranice mezi vědomím a nevědomím)- do vědomí je možné uchopit jen nepatrnou část z tohoto dynamického proudu a to vždy jen na okamžik, tento proud je v každém okamžiku jiný- racionalita je vůči plutonské síle zcela bezmocná a nemůže její proud zastavit ani popsat, proto má tendenci tvářit se, že neexistuje, aby nepřišla o svou tvář; tím jí ani trochu nezbavuje působivosti, naopak může její procesy spíše kvalitativně zhoršit, neboť je vzdaluje vědomému- racionalita nechce a neumí přijmout iracionální nevyhnutelnost- enormní motivace, motivovanost "plutonsky aktivovaného" jednotlivce je dána právě změnou osmotického tlaku (uvnitř/venku); má-li být vyváženo cosi mezi kolektivním nevědomím (připravující se změny na hlubinné úrovni) a kolektivním vědomím (aktuální stav kultury), je vhodný jednotlivec použit jako průchozí otvor (brána)PLUTO JAKO NEMOŽNOST VOLBY- možnost si vybrat mezi dvěma cestami, které vedou tamtéž- tragická nevyhnutelnost antických dramat (tragické hrdinství)- obraz: v temné uličce ti na hlavu z ničeho nic míří pistole a hlas vypravěče sděluje: máš dvě možnosti, 1) buď si hned nasedneš do auta s černými skly nebo 2) ti dám pytel přes hlavu a nasedneš si do auta s černými skly. když si nevybereš, automaticky si vybral možnost 2. odehraje se tentýž děj, my si jen můžeme vybrat, zda u toho budeme vědomí (a tím z toho vytěžíme poznání) nebo nevědomí, ve skutečnosti je však právě tato volba klíčová pro to, kým budeme na konci dramatu- volba tedy vede nikoliv ve vztahu ke kauzálnímu dění, to je "dáno", volba vede ve vztahu k sobě samému: budu vědomý/nevědomý, přijmu/nepřijmu (nevyhnutelné)- nepřijetí procesu se podobá snaze utěsnit osmotickou membránu, což vede ke zvýšení bolesti; její nárůst způsobí otevření energetických kanálů tak jako tak; přijetí má naopak charakter uvolnění a dionýského stavu blaženosti- hrdina příběhu zjišťuje, že to není on sám, kdo píše svůj příběh, cítí, že "je psán", je objektem jiného subjektu, vyšší instance; dle osobního postoje se tento proces jeví jako ponižující nebo povyšující (zneužití/vyvolenost) .... "
autor: Vojta

Celý článek najdete na webu v části konference. Hezké čtení.

Lenko děkuji za poznámku k masopustu

Od Lenky jsem dostala mejl a část z něj chci odcitovat:
.... listovala jsem si v knížce "Sny a podsvětí", a ještě v reakci na ty Tvoje fotky z masopustu (článek na blogu) jsem se zastavila na str. 154 kde se píše:
"Slovo karneval je odvozeno od carnem levare, odložit tělo nebo maso. Proto vypadá jako smrt. Karneval zdůrazňuje společenskou událost - mnoho postav, davy lidí, tanec, a zároveň je to událost neosobní, kde chybí vztahy, lidé netancují ve dvojicích, nebaví se spolu, dokonce ani ve skupinkách. Osobní rovina je zničena a ustupuje jinému druhu zkušenosti".
Děkuji ti za pěkný mejl. Ano, masopust v Roztokách je pro mně zkušenost jiného druhu, pokaždé mně to nabije energií.
Ale teď už čekáme na jaro. Smrt ustupuje a otevírá prostor Životu.
Hezký den Cantadora.