Dnes jsme měli další supervizi snů. Znovu jsem si uvědomila, že když lidé pracují se sny, tak jejich schopnost je chápat se sice prohlubuje, ale zároveň se ego za každou cenu pokouší držet toho poznaného a známého. Snový jazyk někdy moc nepříjemně odhaluje PRAVDU. Pravda je velmi vzácný dar, který působí paradoxně. V malých dávkách lidem nevadí, ale v čisté esenci je nebezpečná.
Ve snech léčí. Je jako jed z hadích váčků, který medicína využívá na léčebné účely. Musíme ho odebírat opatrně a za bezpečnostných podmínek, aby nezabil. Symboly supervidovaného snu jsou z dob dávných pradávných (dětství) a titánského původu (rodičovské postavy). Léčivý aspekt snu vyzývá k růstu a překonání strachu. Dnes jsme byli svědky souboje titánů. Na jedné straně snící chce jít dál a poznat sama sebe, na druhé straně rodičovské symboly zakazují, radí a přikazují, co je správné. Sen vyzval snící k souboji. Ne s reálným rodičem a situací, ale se sebou. Je to někdy ten nejtěžší boj. Nic nedostaneme, když nic nedáme.
A co nás tlačí k tomuto procesu? Sny typu: dělám zkoušku, kterou nejsem schopen udělat, mám maturovat, ale nejsem připraven, nejsem schopen dorazit na zkoušku.
Upozorňují nás na vnitřní překážky, které nám brání v našem zrání... To se mi lehce řekne, ale jaké to jsou překážky (žeby strach, lenost, iluze, zbabělost... ?), no a pak, co s nimi?
1. krok. Udržet ve vědomí co se děje, nevytěsnit to, že teď jedu v režimu, který mi brání v růstu. Nenalhávat si, že to jsou lidi nebo situace mimo mně.
2. krok. Propojit to s tím, že v reálném životě jsem nejednu lekci překonal a zvládl. Podpořit sám sebe. Otočit se k sobě a omilostit se, nebýt krutý a neúprosný v požadavcích na sebe. Připustit si, že pravda neohrožuje, ale léčí.
Přeji dobrou noc. Cantadora
