Orfeus a Euridika a důvěra

Chci se víc podívat při práci se sny na komplex DŮVĚRY. Po krizi ekonomické přichází totiž ještě větší krize a to morální. Čím míň si vzájemně důvěřujeme, tím víc vzrůstá strach, beznaděj a rozšiřuje se morální krize. Jako klasický příklad se mi vybavuje sebevražda syna Bernieho Madoffa. V Americe před 2 lety zatkli finančního guru Bernie Madoffa, podvodníka, který zpronevěřil miliardy dolarů. Urychlil lavinu krachů bank, finančních institucí... zkrachovali významné neziskové organizace a nejedna slavná star přišla o peníze. Všichni ti, kteří důvěřovali poctivosti Madoffa a svěřili mu své peníze.

Odhalením velkého podvodu byla Madoffova rodina do základu rozmetána, přišli o čest, majetek, svoje rodinné pouta a vazby, jedna snacha si nechala změnit jméno, aby mohla žít v bezpečí. Po dvou letech vyšetřování Madoffa jeho syn teď na konci roku spáchal sebevraždu.

Z mnoha a mnoha signálů se zviditelňuje druhá vlna krizové tsunami, po vlně ekonomické krize přišla i krize důvěry. Komu můžeme věřit?

V řeckých mýtech je na toto téma nádherný archetypální příběh Orfea a Euridiky, je to příběh o lásce, ale taky o důvěře. Orfeus podlehl pochybnostem a nedůvěra, která se ho zmocnila vedla ke trvalé ztrátě a konci jeho života.

"V řecké krajině Thákir žil slavný pěvec Orfeus. Hrál na lyru a zpíval tak krásně, že i ptáci přestali zpívat, zvěř se táhla za ním a lidé naslouchali Orfeově zpěvu a zapomínali na své starosti. Také vodní víly najády poslouchaly pěvce. Do jedné z nich se Orfeus zamiloval. Jmenovala se Euridika. Vzal si ji za manželku, ale jejich štěstí netrvalo dlouho. Když šla Euridika navštívit své přítelkyně, uštkl ji had a usmrtil ji. Orfeus byl zoufalý a zpíval jen smutné písně. Rozhodl se vstoupit do říše mrtvých a požádat Háda, aby jeho manželce navrátil život. Po dlouhé cestě našel vchod do podsvětí a přivítal ho štěkot trojhlavého psa Kerbera. Orfeus se dal do zpěvu a Kerberos ho vpustil do podzemí. Stejně tak přesvědčil smutnou písní převozníka Chárona, aby ho převezl přes řeku Styx. Všude kolem něho proplouvaly tiše stíny mrtvých. Došel až k Hádovi a jeho ženě Persefóně. Spustil tak smutnou píseň o své ženě Euridice, že i Hádes dojat jeho zpěvem řekl, že splní jeho přání, ale pod jednou podmínkou. Euridika se smí vrátit mezi živé, ale Orfeus se nesmí při cestě z podsvětí na ni ani jednou podívat. Orfeus se vydal s Euridikou za svými zády na cestu. Šli už dlouho, když se mu zdálo, že slyší jen své kroky a pomyslel si, že se jeho žena ztratila. Ohlédl se a spatřil ji, jak se pomalu rozplývá. Ve strachu zapomene Orfeus na slib a otočí se. Před očima se mu rozplyne obraz Euridiky a milovaná žena umírá podruhé.

(Záměrně jsem vyznačila tuto část červeně. Orfeus nevěřil, že ho Euridika ještě následuje. Strach a jeho vnitřní nejistota ovládli jeho mysl a konání. Bůh Hádes jeho prosbu podmínil zkouškou důvěry. Orfeus ji nezvládl, nevěřil dostatečně své ženě, že kráčí za ním a následuje ho. Dokázal svojí hudbou léčit jiné, otevírat srdce jiným. Přitom nevěřil v sílu lidského konání a sliby lidí a bohů. Je to paradoxně dost běžný úděl pomáhajících profesí. Léčí ostatní a sami nevěří životu, prožívají potíže které s nedůvěrou v život souvisí.) Lehký vánek se dotkne Orfeova čela jako poslední políbení a pak stojí na stezce uprostřed ticha sám a sám. Zoufalství přepadne Orfea, běží po stezce dolů jako šílený, volá Euridiku.Orfeus truchlil a po sedm dní prosil Chárona, aby ho převezl přes řeku Styx. Ten ale odmítne, a tak Orfeus zpíval tak smutné písně, že tím podráždil bakchanatky, ctitelky boha vína Bakcha. Zdivočelé ženy ho ukamenují. Orfeus se opět setkává se svou ženou Euridikou. Orfeova duše sestoupila do podsvětí. Teď se převozník Cháron nezdráhal převézt pěvce do říše mrtvých. Stín přicházel mezi stíny. Orfeus svou Euridiku poznal už z dálky. Mohl se na ni dívat, ohlížet se za ní, neztrácela se mu."Text byl zkopírován ze serveru: http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/eduard-petiska/orfeus-stare-recke-baje-a-povesti-5.html#ixzz19gqvyvRV

Až v nevědomí ( podsvětí) se spojují rozdělené postavy Orfea a Euridiky. Symbolicky řečeno, aspekty, které nenalézají dostatek důvěry ve svém reálném životě, musí projít zkouškou v podsvětí, aby obnovili svůj prvotní závazek důvěry. Je to těžká, ale nevyhnutelná cesta k nalezení lásky a důvěry.
Budeme v roce 2011 muset hledat a obnovovat svoji důvěru navzdory vnějším těžkostem a strastem. Přeji si hodně důvěry v život a víru, že vše dobře dopadne. Cantadora

příběh od Terezky

Mám radost, že jsem dostala poslední den v roce 2010 mejl od Terezky. Pracuje jako herečka, přináší lidem svoji duši, hraje tak úžasně, že její postavy, které ztvárňuje pohnou divákem, stejně jako v noci sny. Tady je příběh a její poselství....

"Přemýšlela jsem nad příběhem, zatím mě v hlavě nenapadlo nic, o co bych se dělila s vědomím že to další lidi obohatí. Jen jsem si za posledních pár dnů uvědomila sílu úsměvu a moc humoru. Možná , jak pracuji s lidmi a emocemi a snažím se na ně působit humorem a úsměvem, snažím se vyvolávat smích, nebo úsměv, tak se mi to přenáší i do každodenního života a jsem na to velmi citlivá - nesmírně ocením, když se na mě někdo usměje - v restauraci, za pokladnou, na vleku, na úřadě - když se na mě někdo usměje, prohodí nějakou legrácku, nebo povýší ten miniaturní kontakt na příjemný, na úsměvný... Také jsem si uvědomila, že je to můj prostředek proti bručounům, proti nepříjemným lidem, proti stresovým situacím... Když je na mě někdo protivný, agresivní, snažím se to nejprve vylehčit nějakou legráckou, snažím se se usmát... ne vždy to funguje, ale často to ty protivy překvapí... A tak i ti největší bručouni roztají a pousmějí se... To je možná můj poznatek, který bych chtěla předat."

Děkuji Terezko. Šťastný rok 2011. Cantadora

Štědrý den nastal

... moc jsem se pobavila, když jsem si přečetla v příloze LN v rubrice páteční delirium tuhle zprávu.

"V hitparádě nejzajímavějších zpráv si velmi dobře vede případ jisté Karen Luedersové z amerického Wisconsinu, která byla nedávno obviněna z toho, že ukousla manželovi při líbání jazyk. Vše začalo tím, že paní Luedersová seděla na záchodě, když tu na toaletu vešel její 79 letý manžel Willard, aby "se s ní líbal", jak napsal populární newyorský on-line magazín Gawker. Při této romantické chvilce se paní Luedersová údajně dostala do manického stavu a samou vášní ukousla manželovi jazyk. Možná v tom bude nějaký zapomenutý gen společného předka lidí a kudlanky nábožné. Když na místo dorazila policie, stála prý paní Luedersová před domem, troubila na umělohmotný roh a zpívala koledy. Pak zatroubila jednomu z policistů přímo do ucha a mrštila po jeho kolezích hrnek s kafem. Veselé Vánoce."

Taky se připojuji.

Krásné Vánoce všem a nelíbejte se s nikým, kdo sedí na záchodě, i když je Štědrý večer. :-)

Cantadora

den před

Hezký den všem, kteří

- zjistili, že mají problémy se skypem,

- že jim teď v kuchyni nefunguje mixér,

- vidí, že manžel už po druhé jde volat do koupelny a vy víte, že volá s NÍ a jste rozhodnuta zatnout zuby a zvítězit,

- dobrý den té, která volá svému milenci a pláče, protože ji tíží nejistota, jestli chlap, kterého miluje najde odvahu odejít od rodiny,

-hezký den všem, kteří se cítí potupení, ponížení a zahanbeni... malé dítě nebo stárnoucí muž, opuštěná matka, nebo osamělý člověk, zdraví nebo vážně nemocní....

A dobrý den všem úspěšným, krásným a zdravým, kteří v této chvíli s naprostou samozřejmostí milují život, protože zrovna drží v ruce krajíc chleba namazaný máslem nahoře...

Tak dnes pojďme chvíli posedět a přemítat o tom, co děláme, abychom dávali lásku a radost sobě a ostatním. Dočerpejme energii, abychom mohli zítra s otevřeným srdcem přivítat původní důvod Štědré večeře - narození Ježíše, který je i narozením duchovnosti v nás.

Vždyť jsme něco víc než veverky v kleci, které běhají se šíleným výrazem v očích a nakupují v Tescu vše potřebné a hlavně nepotřebné na vánoční stůl. Myslíme na hmotné dárky a přitom víme co naši blízcí prožívají? K čemu jsou dárky, když nikdo neslyší a nevidí Vaše trápení a prosby o pomoc? Poseďme a zasmějme se, přichází radost.... cítí ji jěště někdo, nebo jsme už vrazli Vánocům definitivně kudlu do zad?

Tak hezké a veselé Vánoce. Cantadora

P.S. A životní příběhy nechodí a nechodí, jaké příběhy tedy budu vyprávět?

jak se máte?

Dobrý den milí čtenáři, píšu si z domu o snech; málokdy se obracím přímo na snící a mluvím s někým, kdo navštěvuje blog o snech. Proto teď, když už hoří všechny adventní svíce a blíží se Štědrý den, obracím se netradičně na své návštěvníky.

"Jak se máte? Zajímá se o Vás někdo z hloubky duše? Máte dost lásky? Jak zvládáte všechny těžkosti života? Máte kolem sebe a v sobě dost opory proti nástrahám života? Co si přejete?"

Ráda bych dala na svůj blog dopisy, které můžou být Vaším příběhem, mým příběhem, příběhem kohokoli z nás.... a zahřejí někoho dalšího. Tak milí snící, jaký příběh žijete? Děkuji za Vaše příběhy, které můžu dát na svůj blog

Hezké sny přeji Cantadora

one brain, doléčovací centrum a jiné nezdary

Krize navenek se projevuje u lidí i jako krize uvnitř.

Moje krize: Stěhování otevřelo moje hluboce skryté a potlačené téma vlasti, domova a rodiny. Dělám co můžu, abych to celé přijala a mohla jít dál. Ale tak jednoduše to nefunguje. Každý uvědomený a odkrytý komplex vyžaduje čelit pravdě, která se schovávala kdesi v hloubce ukrytá a nedostupná. Pravda mě zasáhla nepřipravenou hlavně na tyto skutečnosti:

1. Důvěra. Zdence Jordánové, která píše hezké knížky, jsem napsala velmi osobní mejl ho bez mého svolení přeposlala své kolegyni. Když jsem se k její kolegyni objednala a požádala ji, aby mi řekla co dělá profesně a jakou metodou pracuje, tak chtěla, abych řekla já, s čím přicházím. Ale nedostala jsem odpovědi, které měli být základem důvěry k naší práci. Jak mám někomu svěřit své osobní pocity, když nevím, kdo to je a jak pracuje? Proč se podceňuje důvěra? Díky tomuto setkání, jsem si uvědomila, že mám svobodnou volbu i v této oblasti. Chci rozumět tomu, co dělá terapeut předem, nechci být manipulována. Odešla jsem dřív než jsme začali pracovat. Může být úžasný odborník a pomáhat spoustě lidí, ale pracovat s důvěrou znamená položit základy společné práci. Dnešní moderní techniky houfně pracují na úzdravě na základě víry, bez práci na důvěře. Takové techniky dočasně zabírají a jsou efektivní. One brain je určitě výborná metoda a zabírá. Jenom jsem potřebovala v ní ošetřit i důvěru mezi klientem a terapeutem. Podle vývojové psychologie je úplně nejzákladnější pocit, který se formuje mezi matkou a novorozencem D Ů V Ě R A, bez které nelze přežít, aspoň psychicky ne.

2. Lidskost. V doléčovacím centru jsem byla na stáži a jednalo se hypoteticky o tom, že v budoucnu bych tam mohla být terapeutkou. Terapeut, s kterým jsem se tam setkala, pracoval od začátku se mnou tak, že sám říkal co cítím a co jak dělám a co si myslím. Jestli mně něco naučila práce se sny, tak je to nechat na snícím, aby pojmenoval své pocity, myšlenky a potřeby. Jinak by to byli mé sny, mé obrazy a moje myšlení. Po slovních potyčkách, kdy jsem ho opětovně žádala, ať mi nevnucuje své pocity, myšlení, jsem skončili ve slepé uličce. Nemohl se vzdát svého způsobu zacházení s lidmi. Cítila jsem se nesvobodná a manipulovaná. Bylo úlevné slyšet, že je konec, že to nikam nevede. Přijala jsem to se smíšenými pocity neúspěchu a úlevy, že jsme jasně definovali svoje postoje. Jsem ráda, že pracuji neinvazivně, pomalu a následuji vnitřní pravdu klienta.

3. Uvědomila jsem si, že nejvíc jsem teď zranitelná, když se někdo dotkne: lidskosti, důvěry, svobody.

Tohle jsem neprožívala tak intenzivně, když jsem žila ve svém dnes již neexistujícím bytě, měla rodinu, domov. Žila jsem v bezpečném přístavu, kde jsem mohla denně obnovovat své pocity bezpečí a svobody. Byla jsem otevřená a důvěřovala světu, ráda jsem dávala a přijímala. Jak dlouho ještě potrvá, než to všechno obnovím a vybuduji domov, v kterém zažiji důvěru a bezpečí? A hlavně, kde je ta míra důvěry a prověřování toho, co je důvěry hodné?

Adventní rozjímání chci věnovat lidem bez domova, bez vlasti, rodiny. Je těžké si zachovat lidskost a důvěru a svobodu, když to člověk nemá kde, pro koho a s kým sdílet.

Cantadora