1. máj

Všem kdo můžou, chtějí i nemůžou a neumí.... otevřeme srdce sobě a pak možná přijde i láska. Hezké sny. Cantadora

Zdroj toho všeho

Sen:
"Jdu na hodinu klavíru. Přes potok, pak přes dvůr jako vždy. Teď je tam však plot, za plotem dva rozzuření psi, bolí mě velmi v krku. Mám pravidelnou hodinu klavíru s žákyní, nenechám ji čekat, přelézám plot. Psi se vrhli ke mně, najednou však zkrotli, olizují mi nemocný krk a léčí mě. Dvorek, kamenná studna, starý domek, na dvorku je stará a mladá žena. Mluvím s nimi. Stará žena je mrtvá, to mi však dojde až později, podle její řeči. Jdu na hodinu klavíru, procházím rodnou obcí, každá následující část je ve starším a starším slohu. Nejsou tam nejsou žádní lidé, jsou na slavnosti. Z dáli slyším starobylou hudbu.Ta hudba je z té slavnosti. Roubenky přechází v hliněné domky. Jsem tu, na hodině. Žákyně bydlí v nádherné antické vile, zvenčí je obložená modrým mramorem a antickými dórskymi sloupy, ty jsou také z modrého mramoru, vypadá to spíš jako chrám. Rodiče dívky mě provázejí po domě, vnitřek je taky z mramoru  (hnědý a černý), je vybaven ve stylu 19. a 20. století. Ukazují mi krásné hodiny, které nejdou. Začíná hodina, hraje překrásná hudba. Je to opera, já začínam tančit s žákyní, je to partnerka a v tanci jsme rovnocenní. Tančíme v obrovské hale, už netančíme, vznášíme se. My jsme hudbou a hudba je námi. Zvuky jsou barvy, emoce. Nadpozemský zážitek. Hodina skončila. Hledáme s otcem dívky duši kola, nějaké jsou ve skříni. Jsou píchlé či vypuštěné, nafukujeme jednu pumpičkou. Dostávám se na terasu z druhé strany vily, budova  zde vypadá futuristicky, nekončí, pokračuje stále dál jako fraktálová struktura. Vracím se vesnicí zpět. Jsem uprostřed vsi, kde stále zní starobylá hudba. Dochází mi, že se nacházím na zázračném, divotvorném místě, které tvoří mé nevědomí a mé pravé já. Je to mé místo. Mohu vše, já tvořím tuto krajinu. Chci vzlétnout a podívat se ještě dál. Odpoutávám se a vzdaluji od země, domky mizí pode mnou.  Stále slyším hudbu. Jsem dál a dál, okolí tmavne, obklopuje mne temnota jako z vaty. Vše zní tlumeněji a tlumeněji. Jsem v téměř naprosté tmě, jen ve směru, kde je vesnice, je tma šedší. Jsem zvědavý, co je dál, vím však, že se musím vrátit, jinak už nenajdu cestu zpátky. Vracím se. Jsem na dvorku s mrtvou stařenou. Vím, že vše vyvěrá ze studny, kde je pramen toho všeho. Lezu do ní, chci vidět, jak vypadá ten zdroj... Jsem na dně a v silném šoku. Pramen teče ze záchodového prkénka, co mikroby? Jak může něco tak krásného začínat v hajzlu?! Uvědomuji si, že i zázračné věci mohou vyvěrat ze sraček. Uklidnil jsem se."
 Snící mi dovolil uveřejnit tento významný sen a proto mu chci poděkovat za jeho svolení publikovat sen.
Pracujeme dlouhodobě na jeho cestě  pomocí snů, které mu  umožňují se dostat hluboko do duše. Sebenenávist a obrany před emocemi vedli klienta k izolaci, osamělosti a pasti grandiozity. Překonali  jsme základní témata a našli řešení pro to jak čelit nedůvěře, beznaději, přiznat slabost a bezmoc. Teď spolu zápasíme se sílou Stínu, pracujeme na sebepřijetí. Otevíráme téma zlo a dobro v nás. A sen, který je z našeho kolektivního nevědomí mu ukazuje cestu a dává odpověď na jeho otázky. Jak vydržet sám se sebou. Spojení stařeny (smrti), která stojí u studny spolu s mladou dívkou (život) odkazuje k pochopení, že z tohoto místa vše vyvěrá. Život a smrt, krása a  ošklivost, dobro a zlo, dualita se spojuje v poznání, že to nejsou protiklady, ale jedno s druhým souvisí a propojuje se. Spojení protikladů v novou kvalitu pomáhá pokročit snícícmu na cestě k sebepřijetí. 
Milý snící, děkuji vám. Váš sen je poselstvím pro nás všechny, abychom pracovali na svých neintegrovaných částech a propojovali zdánlivě protikladné psychické póly, které bez sebe nemůžou existovat. V esenci BÝT a ne v esenci MÍT se uplatňuje princip tvoření zázraků z různych zdrojů (včetně sraček).

 Dobrou noc.

S láskou Cantadora

radosti....

 30 drobných radostí už nechodí tak často. Proč? Je to tak nádherný čas si sednout spojit se sebou a uvědomit si to bohatství, které v sobě neseme. Pak už to stačí napsat a poslat.... aby jsme se spojili s dalšími drobnými a prostými součástmi celku, tedy nás.....
Propojila jsem si to s textem a úvahami od Roba Preece Odvaha cítit.
Tady je kousek z jeho textu, který jsem částečně upravila:
"....Jung hovořil o bytostném Já jako archetypu celistvosti a také životním smyslu. Viděl bytostné Já jako metaforický střed naší úplnosti, který nás informuje o tom, kým v hloubi duše jsme, ať už jsme si toho vědomi či nikoli. Uvědomil si také, že období, kdy se cítíme odtrženi od kořenů smyslu vlastního života, jsou obdobími, kdy jsme se ocitli mimo vztah k bytostnému Já. Můžeme se pak cítit ztraceni a život jakoby postrádal cenu, smysl a směr. Tento nedostatek vztahu k našemu životnímu smyslu může vést k fyzickým a psychickým nemocem. Jung viděl, že v určitých obdobích našeho života přichází krize, která bývá zároveň důsledkem tohoto odcizení i procesem směřujícím k obnově vztahu k hlubšímu zdroji smyslu. Jestliže však bytostnému zdroji nasloucháme a dovolujeme mu, aby nás vedlo, následujeme hlas zdroje, který dává smysl. ....
Smysl se objevuje, když jdeme hluboko dovnitř, čekáme nasloucháme a otevíráme se. Začne přicházet, kdy se opravdově se soucitným srdcem otevřeme utrpení lidí kolem sebe. Stejně tak přichází, když na prostředí, které nás obklopuje, reagujeme s péčí a zájmem. Smysl... je pak méně spojen s tím co konáme a více se stavem mysli, s níž věci děláme. Drobné a prosté součásti života mohou být hluboce smysluplné a mít velký vliv jak na nás, tak na druhé."

Drobné radosti souvisí právě se stavem mysli a ne s tím, co děláme.

Prosím sdílejme své drobné radosti a pomáhejme  udržovat i společný zdroj smyslu sounáležitosti. V to nejenom věřím, ale vše co souvisí s 30 drobnými radostmi nedělám, ale přichází to jako stav bytí. A to je největší radost.

Přeji hezké sny. Cantadora

svátky a konce a začátky

Přeji všem lidem krásné Velikonoční svátky. Vánoce a narozeniny jsou plné jídla, pohádek a obdarovávání, ale teď je čas na téma ukřižování, noci, smrti a konce.

Velikonoční pondělí znamená vzkříšení. Téma naděje nových začátků.
Ať se nám zdaří.

Cantadora

30 drobných radostí šťavnaté ženy

Další radosti... ... od ženy, která má šťávu.....

1. Když náš  prostřední syn neodmlouvá, nesoptí a sám začne dělat úkoly a z vlastní vůle hraje na akordeon – velká radost a bohužel/bohudík mi skutečně přijde na mysl vždy jako první ….

2. Když ležím večer v jedné posteli s dětmi a čteme si – krásná rutina 1x týdně
3. Když člověk, kterého si vážím, poslouchá a zajímá se o to, co říkám
4. Když se vydaří nějaká oslava a ráno mne nebolí hlava
5. V zimě, když se třpytí sníh od slunce a je mráz
6. Na začátku jara po dešti a pak kdykoliv mi vyroste jakákoliv rostlina na farmě, skoro individuálně si to s ní užívám, že to dala – to je fakt k nevíře že z toho mého semínka něco vyklíčilo a nakonec to ještě sním
7. V létě krátká intenzivní bouřka a pak ta vůně té mokré země a uvolnění ve vzduchu
8. Podzim v údolí řeky Labe s listnatými zbarvenými stromy na stráních
9. První naše vlastní čerstvá zralá jahoda rozmačkaná v mé puse
10. První nádech mořského vzduchu nasyceného rybinou a solí ihned co se otevřou dveře auta po příjezdu k moři
11. V zimě když jedu na lyžích po „manžestru“ a ideálně vykopu rodinu aby si to užily taky
12. Když se mne manžel dotýká, hladí a šimrá
13. Když se hrabu v zemi na poli bez rukavic a matlám tu hlínu a vkládám do země semínka/sazenice
14. Když chodím bosa po trávě
15. Když češu vlasy své dceři a často mi připomíná mámu, resp. Spíš asi v ten moment vnímám nejvíc ten super unikátní vztah matka-dcera
16. Když jedu ráno do práce na kole a jedu cestou bez psů a aut  - téměř nemožná kombinace a bohužel to není často
17. Když se se mnou někdo zastaví jen tak na kus řeči – cizí nebo známý člověk.
18. Když poslouchám štěbetání svých ženských kamarádek v nějaké restauraci na komorní dámské jízdě v centru Prahy a „pohoršeně“ se na nás dívají nějací mladí lidé sedící u vedlejšího stolu
19. Když jdu sama ženská na klidný oběd s mužskými kolegy - zkoumám jejich styl komunikace a myšlení, což způsobuje občas radost, že jsem porozuměla Marsu. Dřív jsem takovou konstelaci měla hrozně často a nevím zda jsem to vnímala, jak mluví mezi sebou a jak to na první poslech bylo o „ničem“
20. Když vidím nějakou maminku s dítětem na pískovišti/hřišti/koupališti, jak se dítěti věnuje a viditelně jí to baví a užívá si to. To je radost
21. Když náš nejstarší syn s námi sportuje a baví ho to a nechce po chvilce domů na počítač
22. Když si čtu knížku v kavárně na pěší zoně jakéhokoliv města – ucucávám caffe latte s nějakým fajn dortíkem a občas zvednu od knížky oči a pozoruju cvrkot na ulici kolem a nespěchám nikam, t.j. možná mám, ale netrápí mne vnitřní pnutí že prokrastinuju, třeba se zastaví kamarádka a potom jiná a já tam furt jen tak sedím a číšnice se furt ptá, co si přeju ještě a já už ani nevím, já tam jen chci sedět a pozorovat.
23. Když se naučím hrát nějakou fajnovou písničku oběma rukama na piano a ladí mi to i se zpěvem – bohužel si tu podstatnou část schovávám na důchod, takže to muselo přijít právě po té kavárně
24. Když uklidím zásuvky plné papírů, a odvážím se toho dost vyhodit - hlavně z těch věcí co se kupily dlouhá léta v našem bytě
25. Když společně s manželem vaříme v kuchyni dobré jídlo z našich biozásob a pak následně u večeře se nespěchá
26. Když se nám na farmě narodí mládě kozy, ovce nebo kočky a jsou zdravé i po týdnu
27. Když jsem na nějakém komorním živém koncertě dobré hudby s „poselstvím“ - tak spíš Spirituál kvintet než Elán
28. Když vzpomínám s kamarádkami z dětství
29. Když se osprchuju studenou vodou po saunování a zabalím se do županu
30. Když s manželem jen tak plkáme

Děkuji a ještě jednou prosím, podělte se o své drobné radosti. 

Cantadora

Na Kampě v pondělí 14.4.2014

V pondělí od 18.00 h pokračujeme tématem: Archetypy, komplexy, symboly snů. Setkáme se tradičně v Divadle na Kampě. Těším se na společnou práci se snem některého z účastníků semináře.
Vítejte a pojďme spolu pokračovat v cestě krajinou snů.

Cantadora

30 drobných radostí M.C.

 Děkuji ti za tvůj mejl..... a tady je seznam 30 drobných radostí M.C.

1.Radost, že mě vítr posypal bílými okvětními lístky stromu

2.Radost, že sedím na vlakovém nádraží na lavičce a je mi dobře

3.Radost, že mi ráno zazpívají ptáčci před oknem

4.Radost, že svítí slunce

5.Radost, že doma teče teplá voda

6.Radost, z krásných dní 

7.Radost, že se znovu poznávám

8.Radost, že můžu být s lidmi

9.Radost, že vidím obyčejné lidi kolem sebe

10.Radost, že můžu pracovat s dětmi

11.Raduji se z lásky

12.Radost, že mám doma hezky uklizeno

13. Radost, že cítím vzduch

14. Radost, že v přírodě je život

15. Radost, že je kolem mě klid

16. Radost, že je večer

17. Radost, že vím, že mě má někdo rád a já mám ráda

18. Radost, že lidi jsou štastni a mluví srdcem

19. Radost, když se mi něco povede

20. Radost ze snu

21. Radost ze slunce, větru, hvězd, měsíce

22. Radost ze všech elementů, z přírody, že jsme její součást, že žijeme na matce Zemi

23. Radost z tvořivosti

24. Radost z jízdy vlakem, kde není moc lidí

25. Radost z dobré knihy

26. Radost ze života

27. Radost z vlastní pokory

28. Radost ze své obyčejnosti

29. Radost květin a zvířat 

30. Radost z blikotajících světel v dálce

Posílejte dál, ještě potřebuji 332 dárců svých 30 drobných radostí, aby jich bylo do konce roku
10 0000.
S vděčností za každou z nich. Cantadora 

nalézání osobního postoje ve snu

Sen, který se v krátkém rozpětí u snící opakuje:  Prudce stoupám nahoru (různými prostředky) a pak padám dolů a roztříštím se o zem, ale vím, že se to nějak vyřeší. Pokaždé se budím zpocená strachy.
Co se děje teď v její realitě? Špatně odhadla svoji životní situaci, která je nepříznivá i když podle vlastních odhadů ze začátku roku se jí mělo začít dařit. Přepočítala se v tom, že příliš důvěřovala svým společníkům a partnerovi, který ji zradil. Teď je sama a v dluzích. Přiznat si naivitu a částečně i lenost a lehkovážnost bylo těžké, stejně tak náročná byla práce s  další vrstvou snu, jaké následky bude mít ztráta důvěry v blízké lidi a taky ztráta majetku (pád na zem ve snu). Unese to? Nakonec ano, sen jí ukázal víru v to, že se i beznadějné situace můžou zvládnout. Má v sobě síly, které jí pomůžou překonat strach z pádu do reality. Uznaly  jsme, že její tendence létat v oblacích jí překáží soustředit se na věci praktického zaměření a riziko, že se to může opakovat tady je. Proto jsme zaměřily práci i na rozvoj praktických dovedností, které jí pomůžou vyrovnat  rozvinutou vizionářskou část osobnosti.
Snící začala prožívat mučivý stav svazujících emocí, které se stupňovali. U dalších snů se stále vracejí v různých podobách symboly, které upozorňují na jedno konkrétní téma.  Stává se to tehdy, když jednotlivec nemůže najít jistotu ve svých osobních postojích, tápe a hledá. Pomůže se soustředit na  tři vrstvy, které působí na snový výtvor a to jsem použili při práci s výše uvedeným snem:
1. vrstva.  Zaměřili jsme se na to, co se odehrává venku. Analyzujeme, jak sen souvisí s pocity v realitě?  Představujeme si situaci, v které se pocit dostavuje a ptám se: Je to skutečně pravda? Je to tak doopravdy? Tady pomůže si uvědomit jestli neprožívám spíš nějaké staré vzorce než objektivní realitu. (opravdu znamená moje důvěra v lidi katastrofu? je to starý vzorec? z čeho ten pocit zrady pochází?)
 2. vrstva. Když snící uznala, že ten pocit pádu na zem a sebezničení není objektivní realita, tak se ptám: Je to moje vnitřní přesvědčení? Podíváme se na samotný pocit ve snu, zaujmeme postoj k sobě samému a k dané emoci, přijímáme, co sen odkrývá. Snící narazila na tvrdost reality.  Zásadní otázka vnitřní ekologie je: Kdyby to tak bylo, jaké by to mohlo mít následky,  mohl/a bych to unést?  Tak se můžeme uvolňovat z vnitřních pout emocí na základě analýzy vnitřní ekologie snových obrazů, které ovlivňují reálné prožívání a rozhodování. V naší práci uznala, že ji teď právě strach z toho, že jí klame celý svět brání v rozhodování. Pokračujeme v práci na tom, aby překonávala svůj strach z nedůvěry a riskovala, že začne důvěřovat životu navzdory špatným zkušenostem.
3. vrstva. Sen vede k uvolnění nevědomé síly, které rozhodují o našem prožívání reality. Oč mi tedy vlastně jde? Důležité je ukotvit se. Sen snící pochopila, přijala jeho poselství. Musí se postavit nohami na zem, nedovolit to roztříštění, vydržet tu energii destruktivních sil. Prožila velmi těžkou zkušenost, v které ztratila důvěru v lidi a taky utrpěla značné finanční ztráty. Pracujeme na pozitivním pólu pocitů, které pomohou jejímu vnitřnímu růstu. Zaměřením na to, co je v člověku pozitivní, životadárné a na čem ve skutečnosti záleží, získává člověk zpět pevnější základnu, pevnější bytostní pilíře svého života, které v existenciální analýze nazývá Langle nalézání osobního postoje.
Snící se opřela o svoji schopnost vydržet těžkosti a kreativitu, jít do svého strachu a zkusit něčemu věřit, tyto síly jí pomůžou najít další směr. Splácení dluhů a další praktické činnosti probíráme postupně podle aktuálnosti problémů, krok za krokem...znovu otevíráme srdce životu.

Dobrou noc a hezké sny. Cantadora