Sny o penise pro ženské sny nejsou ničím neobvyklým. Na rozdíl od Freuda nevěřím (ale hlavně mám zkušenost), že v pozadí je závist k tomu, co mužům tak krásně roste mezi nohami. Sny, s kterými jsem pracovala: v kterých je žena proměněna v muže a vidí svůj penis i jak masturbuje; nebo sen, kde čůrající žena ve stoje s překvapením pozoruje, jak se mění její štěrbinka v mohutný mužský úd, se zdály ženám v době hlubokého zoufalství, v období, kdy čelili konfliktním pocitům vůči matkám a vyrovnávali se s bolestným vztahem k nim. Nedávno mi bylo ctí se zúčastnit práci na snu, který má jednoduchý název Penis a tady je jeho znění:
foto: Sergej Ivanov
Stojím někde na známém
místě, asi v nějaké místnosti rodinného domu, kde jsem
vyrůstala a žila 24 let po boku své matky. Vím, že jsem se před
měsícem odstěhovala do drahého podnájmu s mou kamarádkou a
spřízněnou duší – Terkou. Stojím a moc nevidím a nevnímám
okolí, jsem spíše v sobě, možná mám zavřené oči. Pociťuji
jakési „bujení“ a pulzaci buněk v prostoru stydké kosti,
potom už jasně cítím, jak mi tam něco znatelnou rychlostí
roste. Je to Penis.
Moje emoce nejsou ani
pozitivní (neraduji se z toho), ale ani negativní. Přijímám to
jako součást vývoje. Uvnitř je mi neotřesitelně jasné, že
jsem žena. Raději se sama sebe ještě ptám, jak to cítím. Ano,
jsem žena! Mám stále přece ještě prsa i vagínu! Cítím v sobě
uklidňující jistotu, že nárůst Penisu je jen dočasná
záležitost, stejně tak jako, když se něco čistí v duši a
projeví se to i na těle. Nedělám si z toho velkou hlavu. Necítím
se „divná“.
Nyní se přenese má
pozornost ven. Stojím v mámině ložnici, která vypadá jako v
době, kdy se tato ložnice přesunula na jiné místo a pokoj se měl
stát dětským pokojíčkem mým a bratrovým. Dekorace a užitné
věci jsou všechny vyklizené. Je tam pouze těžší dřevěný
nábytek jako postel skříně. Tento nábytek je přehozen tenkými
igelity, jakoby se v pokoji vymalovalo, nebo mělo vymalovávat. Vše
působí neobydleně, sterilně, chladně... Je mi zima. Možná také
proto, že se převlékám a jsem polonahá. Navlékám si silonky,
protože za chvíli jdeme s rodinou na koncert. Má jít
máma, babička, brácha, já i kamarádka a nová spolubydlící
Terka. Bez jakýchkoliv vyloženě negativních emocí si přetahuji
silonky přes Penis a říkám si, že to snad pod šaty nebude
vidět.
Převlečená sejdu do
dolního patra domu (rodinný dům měl dvě patra, obytné pokoje
byly nahoře a pracovní místnosti, vstupní hala apod. dole) a
ocitám se v mámině pracovně. Máma rozvolněně sedí na širokém
matně tmavě modrém kancelářském křesle s rukami na opěradlech.
Mezi mnou a mámou je kancelářský jednací stůl. Máma se na
otáčecím kolečkovým křesle otáčí pomalu ze strany na stranu
a přitom mne pozoruje podezřívavým pohledem, který jasně
očekává, že se jí k něčemu přiznám. Sklápím oči a cítím
se jako špatná holčička. Snažím se na její pohled nereagovat.
Máma posléze dominantním hlasem plným výčitek pronese „Myslíš,
že jsem si Toho nevšimla? To máš z toho, že jsi se přestěhovala
s tou Terezou“. Cítím vlastní vinu za to, že mi narostl Penis.
Je to trest. Je to mé stigma, za to, co jsem provedla. Ať to
všichni vidí, jaká ve skutečnosti jsem! Budu za to pykat.
Odehrávání snu se
přesunulo z pokoje na ulici. Před či po koncertě (není to
důležité) jdu za slunečného dne kolem nového vchodu do metra –
Petřiny. Vedle mě se nese Terka se svou obvyklou tichostí, ženskou
přijímající pasivitou a bdělostí. Vzedme se ve mne bezmoc a
vztek. Nevím, co mám dělat, snažím se si ho vyřešit sama,
abych neotravovala ničím nenarušenou náladu Terky. Terka zřejmě
o ničem neví a jen prostě je. Můj vztek je mířen na Terku.
Možná opravdu částečně kvůli ní a životní situaci mám teď
ten Penis, ztrácím svou čistotu, nevinnost a hlavně Sílu. Jsem
poznamenána, pošpiněna. A musím to snášet po boku Terky. A
takto jdeme ulicí na Petřinách...
Ocitám se zpátky v
rodinném domě. Nyní už jsem Sama. Cítím úlevu, že jsem
konečně Sama. Cítím, jak se mi vytahují mé vaginální pysky
směrem dolů. Už je mi jasné, co se děje. Ztrácím i to, co bylo
mou tělesnou útěchou – dělohu, vagínu a prsa. Cítím také
lítost nad tím, co se stalo, co jsem nevědomě dopustila nad
sebou samou. Možná i brečím. Podívám se dolů a vidím odumřelé
visící vaginální pysky, které drží na mém těle jen na
tenkých kouscích protáhlé kůže, na kterých jsou jakési
nemocniční spony. Je mi jasné, co mám dělat – „Teď prosím
odtrhnout“. Vím, že to nebude bolet, vždyť je to odumřelé.
Trhám jednu část vagíny za druhou.
Tak a teď jsem v kompletně
mužském těle (v hloubi duše vím, kdo jsem ( Jsem ženou),
ale to musí být navždy utajeno a budu to vědět jen já. Ležím
už bez emocí, apaticky na mé nové posteli v pokojíčku (na místě
bývalé máminy ložnice). Musím vykonat svou povinnost vůči
novému tělu a uvolnit nahromaděné spermie. A tak si ho začnu
naprosto bez jakéhokoliv citu (nic necítím) honit. Ani nevím jak,
ale vystříkne sperma. Stříká přímo na můj obličej a já ho
ještě tekuté a teplé reálně cítím na svém obličeji.
Probouzím se.... Snící se odstěhovala od matky, s kterou má
silnou vazbu a mladá žena se vydala na cestu sebeobjevování. Ve snu je
vidět, jak hluboce je s matkou spojena a pořád ji v názorech a postojích
ovlivňuje. Ale aby mohla proběhnout separace a oddělení od matky, je
potřeba vyvinout silnou energii k udržení vlastní integrity. V tom ji
může pomoct aktuálně právě penis (racionalita, výkon, řád, hranice) jako
odpověď na chaos, který může proces separace od matky spouštět.
Separace probíhá za určité až fyzické bolesti, ale setrvávání v tomto symbiotickém vztahu je také velmi bolestné. Zatímco racionalita a energie pocházející z mužské části jí může z tohoto bludného kruhu velmi pomoci, pokud tuto část v sobě přijme jako normální a nezbytnou ... Mít "penis" ji pomůže přežít a postupně se vyrovnat s obtížemi, které pro
dceru oddělení od matky znamená. Vždyť Persefoné, dcera Deméter musela
být unesena do podsvětí Hádem, aby mohla začít žít svůj vlastní život. V
novodobých snech už neseparované mladé ženy nemusí unést od matky muž. Moderní sen nabízí vlastní mužský princip. Kdo tímto procesem prošel, snu dobře rozumí. Pro snící je to
zahájení cesty mladé dívky k nalezení vlastního smyslu bytí. Hodně
štěstí, statečnosti, síly milá snící máte dost.
Dobrou noc a hezké sny. Cantadora
