Sen s divochy

Sen snící, která má po rozvodu a zažívá porozvodové ztráty jistoty.  Moc děkuji za svolení k jeho zveřejnění.

Před usnutím přemýšlím, proč jsem onemocněla. Mám teplotu, škrábe mě v krku, jsem unavená, ale nemůžu usnout. Proč?

Trápí mě strach z toho, jak se po rozchodu s manželem uživím, nedostatek peněz a taky se bojím reakcí rodiny na zveřejnění svého životního příběhu.
A tady je ten sen.

Sen s divochy

Žijeme v nějaké osadě, společenství lidí, asi rodina. Jsem nemocná, v místnosti jsme tři ženy a dvě děti, kluci, asi tak 6 let. Jeden z nich je můj syn.

Najednou vidíme kolem domu hnědé divochy, domorodce. Chystají se vtrhnout do domu. Bojíme se, schováváme děti pod postel a samy taky zalezeme do postelí. Vcházejí do místnosti, jsou drsní, jde z nich strach. Hlavně aby nám neublížili, nemáme žádné muže, aby nás ochránili, všichni jsou někde za prací. Divoši se smějí, křičí, vyhrožují, co budou chtít? Pak se pohne pod postelí jeden z kluků. Vytahují je ven, jásají, mávají zbraněmi. Stále kašlu, nemůžu to ovládnout, tlumím to. Jsem zpocená, zbědovaná, vystrašená, peřinu až pod bradu, otírám si do ní pot.

Ale i přesto zaujmu jejich náčelníka, dává mi pokyn, abych vylezla, že mám jít s nimi. Strašně se bojím. Ale chci se převléknout z pyžama. Vybírám si podprsenku, otáčím se k němu zády a začínám si ji oblékat. To ho zřejmě vydráždí, svléká se do naha, strhne ze mě kabátek a lehá si na zem. Stojím tam nahá, mám štíhlé, krásné tělo. Je mi tak kolem třiceti let. Přikazuje mi, abych šla k němu a udělala mu to, pomilovala se s ním. Obě ženy stále leží v postelích v téže místnosti a dělají jako by nic, baví se spolu. Je mi strašně trapně, stydím se, přehlušuje to strach. Jeho hnědé tělo se přetáčí na záda, nemá skoro žádné přirození, takový mrňousek je to. Roztahuje nohy, chlípně se směje, čeká na mě. Jdu k němu, skláním se, musím to udělat. Sedám si na něj…
Probouzím se.
Důležitý aspekt, který si snící v práci se snem uvědomuje jsou její probouzející se instinkty. Sen ukazuje hloubku strachu ze ztrát po rozvodu a touhu po bezpečí. Proces truchlení ji nutí k velké změně v prožívání sebe sama i životních opor, o které rozvodem přišla. Pocit stability, jistoty a bezpečí nám  funkční rodina, práce i společenství přátel dává v dostatečné míře, ale jí teď citelně chybí, ztráty jsou velké. Sen naznačuje příchod nové fáze, ukazuje aktivování pudu sebezáchovy. Tyto instinktivní síly se můžou zpočátku jevit jako divoké a nepřátelské, protože je běžně v naší civilizované době nepoužíváme. Snící musí opustit staré vzorce chování a oživit v sobě  divošku, zatím si ji ale nedokáže uvědomit a ani zpracovat. První krok je hluboký smutek ze ztráty. Vnímá divochy jako další ohrožení, těmto silám ještě chce zabránit, drží se starého způsobu života, potřebuje svoje pyžamo na zakrytí své přirozenosti. Ve svém odpoutání se od manželství a role manželky jí náčelník pomáhá strhnout všechny masky, ukazuje se, jak je přirozená a krásná. Dvě ženy, její ženské aspekty předstírající, že se nic neděje, se dál  spolu baví v posteli. Postel jako symbol je místo bezpečí, ale i fáze pasivity, místo regenerace. Snící se konfrontuje se svým strachem i studem, vzdává se silám mužské energie, která je zatím malá (mrňousek), malý kluk zpod postele. Proces spojení s vlastní mužskou energií je nevyhnutný, nakonec se mu poddává a integrace nových aspektů Já začíná. 

Přeji jí odvahu a vytrvalost na cestě k vlastní transformaci, tento sen odkrývá a pomáhá snící o sebe pečovat tím, že divokému začátku své cesty porozumí a přestane se bát na ní vykročit. 
Dobrou noc. Cantadora

speculum

Spekulace, pochází z latinského slova speculum a znamená: zrcadlo, obraz reflexe a kontemplace. Spekulace v současnosti je slovo s negativním odstínem, bylo uvrženo na dno spochybňování pravdivosti informace. Právnici ho požívají místo mantry. Ale když se na to podíváme jako na slovo, které souvisí s prací duše, tedy i snů, můžeme vrátit význam toho slova na to místo, kde původně bylo. Protože co znamená kontemplace? Kontemplace (cituji slovník cizích slov) je soustředěné přemýšlení, ponoření v sebe; círk. způsob života konteplativních řádů, rozjímání, hloubání, přemítání, meditace, mimořádná vidění mystiků. Celý proces, když v práci se sny chceme vyslovit svoji pravdu o tom, co ten nebo jiný sen znamená; dopouštět se  nejlepší spekulace, tak jak ji chápeme v původním významu slova. 

Dovolte abych odcitovala z knihy O duši úvahu Thomasa Moore, autora knihy.
"Duše zná relativitu svého nároku na pravdu. Stojí vždycky před zrcadlem. Vždy je "spekulativní", a jak se sama na sebe dívá, poznává pravdu postupně a ví, že ve hře je vždycky subjektivita a představivost. Pravda není slovem, které by patřilo do slovníku duše. Duše a její vhled je víc než pravda. Pravda je jakýmsi stanoviskem, které vyžaduje závazek a obranu. Vhled je však fragmentem vědomí, který vyzývá k dalšímu zkoumání. Intelekt má sklon svou pravdu ohraničit, zatímco duše doufá, že vhled bude přicházet stále, dokud nebude dosaženo určitého stupně moudrosti. Moudrost je spojením intelektu toužícího po pravdě s duševním přijetím spletité přirozenosti lidské existence.."
Včera proběhla snová práce v uzavřené skupině. Děkuji snícím za konteplativní přístup k práci se snem. Podařilo se nám díky objevným vhledům dobře spekulovat. A to je jedna z cest k moudrosti. 

dnes v Maitrey

Milí snící,
připomínám, dnes od 18.00 h začíná další seminář Sny léčí v Maitrey.  Těším se na práci s dalším snem.
 S láskou Cantadora

Nekromantio

Nedávno jsem cestovala a navštívila místo třetí největší věštírny starobylého Řecka Nekromantii a nedalekou řeku Cháron. Podle Homéra si právě v Nekromantii nechal věštit Odysseus
před svojí plavbou po skončené válce v Troji. Tam mu bylo sděleno  jak obtížná bude jeho cesta a návrat domů.
Taky jsem se brodila v řece Cháron, po které se plavili do podsvětí duše mrtvých.
Ta místa hodně zasáhla něco v mé duši. Když se v Nekromantii ptala paní průvodkyně, jestli jsem už tam byla, ani netušila (já taky ne), jak její otázka zasáhne mé srdce.
Moje odpověď byla překvapením hlavně pro mne. Bez přemýšlení jsem odpověděla: "Ano." I když jsem na tom místě byla po prvé.  A proč jsem pak plakala, nevím doteď.

...Co znamená slovo nekromancie? Tady něco z wikipedie:
 Nekromancie

Nekromancie (z řeckého νεκρομαντία, nekromantía, ze slov νεκρός – nekrós – mrtvý a μαντεία – manteia – věštění) je forma magické evokace. Jde o cílené vyvolání duše zemřelého se záměrem získat od něj nějakou informaci, případně duchovní ochranu. V literatuře se vyskytují i tvary nigromantie či nigromancie, odvozené z latinského niger („černý“) a řeckého μαντεία, manteia („věštění“), jedná se však o nesprávný tvar, vzniklý ve středověku zkomolením původního řeckého slova. Z tvaru nigromant pak zřejmě vznikl ve slovanských jazycích kalkem výraz černokněžník. Nekromancie jako věštění prostřednictvím vyvolávání duchů mrtvých byla popisována už starověkými autory, literární popisy je možno najít i u Ovidia a Homéra, faktografičtější popisy například u Strabóna, podle nějž jde o nejobvyklejší formu věštění v Persii, zmínky o ní (spolu s jejím zákazem) je možno najít v Bibli (Deuteronomium 18,11). Nekromancie byla spojena se šamanismem a pohanskými kulty.
Od počátku středověku byla církví přísně trestána, i přesto však byla v lidové magii poměrně rozšířená. V renesanci začala být spojována s černou magií.
Určitým typem nekromancie je spiritismus, tedy vyvolávání duchů zemřelých, který se rozšířil v 19. století. Hermetici 19. století však již považují spiritismus za pokleslou formu nekromantie, kde jsou vyvolávající v moci vyvolaného ducha.
V pověstech a okultních historkách se zemřelí někdy v různých podobách zjevují, aniž by byli vyvoláni, pak se o nekromancii nejedná.
I dnes  jsou stopy starořecké kultury stále živé.  Hezké sny. Cantadora