úterý 12. července 2016

stres ve vodě

Byla jsem si zaplavat v Ymce. Zážitek dokládající jaké peklo si my lidi dokážeme vytvořit tam, kde se vloží naše výkonnostní složka do života.

Venku 35 °C, těším se, jak si zaplavu, splynu s vodou, jemné záběry, otočka a plynutí, nechám ať mně voda celou pohltí. Plavu tak asi 15 minut, naproti plave žena, která si to taky viditelně užívá. Blaho.
Obrat v mikropříběhu o plavání a uvolňování smyslů těla nastává příchodem mladších lidí, kterým skončila práce v kanceláři. Šipky do vody, proudy vody všude kolem, nasazení rychlostních plaveckých disciplín. Vybíjení stresu, voda už neplyne, voda už bouří, kolem je nepokoj a křížení plaveckých drah, několikrát nechtěný úder do nohou nebo rukou, když mně křižuje nějaký plavecký žralok.
Plavu si dál, naproti paní, usmějeme se. Podotkne: "Nevybrali jsem si vhodný čas na plavání."
Tak co s tím, nevzdávám to, plavu si dál, hladím vodu, splývám a nevyhýbám se plavcům co plavou těsně vedle. Já jeden bazén, oni třetí.... voda ví, já vím, usmívám se. Jsem naladěná na střed, kolem je peklo rychlosti a výkonu, ale v "té jedné" dráze se plave pro radost z bytí.

Hezké sny a hledání rovnováhy přeji. Cantadora

Žádné komentáře:

Okomentovat