p.f. 2018

Milí snící,

 loučení se starým rokem nechci brát jenom vážně a jako rekapitulaci. Ráda bych si / nám otevřela dveře k novým možnostem. Přirovnala bych to k vtipu.
Jak se rozliší kvantový mechanik od normálního mechanika? Kvantový mechanik umí zaparkovat svůj automobil do garáže, aniž by při tom musel otevřít dveře.
Přeberte si to ze svého úhlu pohledu:-)... Hodně štěstí a radosti do roku 2018 přeji.
Kéž jsou všechny bytosti v bezpečí, zdravé, šťastné a žijí dobře.
Krásné sny. Cantadora

Vánoční Rybova mše

Milí snící a čtenáři blogu o snech. Ráda se s vámi sejdu a budu sdílet ducha Vánoc. Doporučení mám od své kamarádky. Potěšení na mé straně.

Letos se opět koná Vánoční Rybovka na Hlavním nádraží.

V sobotu od 13.00 - 14.00  h na Hlaváku.
Diriguje Lukas Prchal.
Účastní se toho profi muzikanti, tady je  loňské video:
https://youtu.be/GUS_QoyfRA

Tak naviděnou na nádraží. Objetí zdarma:-) Cantadora
 

milost

3. adventní neděle otevřela v meditaci téma milosti v běžném životě. Máme jí tolik, že asi ani nejsem  schopna vidět její rozsah. A tak aspoň děkuji, že můžu takhle hmatatelně napsat o její přítomnosti v našem životě. Vždyť už to je Velká milost, být tady a možnost to napsat. Hezké sny.
Cantadora

2. advent s meditací

Je čas rozjímání. Ne nakupování. To nám jenom pletou hlavy, abychom nemysleli na pravé poselství Vánoc. Nabízím místo nakupování jednoduchou meditaci láskyplného soucitu.
Sedněme si pohodlně nebo lehněme na záda. Oči můžete mít otevřené nebo zavřené. Začneme tím, že nabídneme laskavost sami sobě. Řekněte tiše:
Ať jsem v bezpečí. Ať jsem šťastný/á. Ať jsem zdravý/á. Ať se mi žije dobře.
Komu je meditace určena?
1. Je určena vám.
2. Je určena pro někoho, kdo nám v průběhu roku pomohl, nějakého dobrodince - člověka, který k nám byl laskavý, něčím nás inspirovat. Může to být konkrétní člověk, nebo bytost, s kterou jsme se nepotkali. Ale nadchla nás, byla pro nás průvodcem nějakou etapou života nebo průvodce určitou situací. Ať jsi v bezpečí. Ať jsi šťastný/á. Ať jsi zdravý/á. Ať se ti žije dobře.

3.  Je určena i pro člověka, který nám ublížil nebo někoho, s kým máme problémy.
 Ať jsi v bezpečí. Ať jsi šťastný/á. Ať jsi zdravý/á. Ať se ti žije dobře.
Čím víc lidí bude v bezpečí a cítit se dobře, tím lepší prostředí vytváříme pro sebe. Můžeme prožívat velké těžkosti, ale pocity, které cítíme, jsou naším svobodným rozhodnutím.
4. Je určena lidem, které neznáme, ale potkáváme, kteří nás obsluhují v obchodě, na poště, vynáší kontejnery s odpadky, uklízí města, uvolní místo v tramvaji. Neznáme jejich jméno, ani příběh, ale jsou součástí života, který funguje teď a tady. 
  Ať jsi v bezpečí. Ať jsi šťastný/á. Ať jsi zdravý/á. Ať se ti žije dobře.

Když se vám mysl zatoulá, klid. Nechte odeznít různé myšlenky, pocity, vzpomínky a začněte znovu. 
Při této meditaci není vaše kotva dech, ale opakování těchto tradičních vět. Meditace je převzata z knihy Pravé štěstí od S. Salzbergové.
Krásné sny. Cantadora

dnes v čase adventu

Usmívám se pro sebe a na lidi. Nemá to důvod. A posílám úsměv dál. Klid a rozjímání v adventním čase můžu naplnit úsměvem. To je vědomé rozhodnutí.
Hezké sny. Cantadora

sen kam se podíváš

A tohle jsem vyfotila během roku na cestách.
Cantadora

dream of Praha

Zabočila jsem do uličky a vidím pomalovanou zeď. Potěšila jsem se kresbou od turistů.... taky zažili svůj sen.
Krásný sen.
Dobrou noc a sny. Cantadora

pohádka

Zkuste si najít čas na tuhle pohádku o 4 sestrách. Nic k ní nechci dodat. Stačí se dívat očima srdce. Děkuji Ondřejovi, že mně na ni upozornil.

https://www.youtube.com/watch?v=2bBSQA3uXVo

Přeji krásnou dobrou noc.
Cantadora

cyklus života-smrti-života

Ukaž mi člověka, který si žádá nadměrný díl
života, líbí se mu více a je nespokojen
mít méně, a já ti ukážu člověka, který miluje
hloupost.
Když nahromadí se mnoho roků,
bolesti je hojnost a radost nikde kolem,
když život je do haléře utracen.
A nakonec přijde stejné vysvobození,
když objeví se smrt,
neohlašovaná hudbou, tancem ani písní,
aby nám přinesla klid.


z knihy Erela Shelita: Cyklus života

Den památky zesnulých. Dobré sny. Cantadora

hledání vize a Dům snů

Na této louce jsem v létě a i tento víkend strávila dost času bez jídla a vody, abych dovolila sama sobě ve změněném stavu vědomí trpělivě čekat na vizi, která se překvapivě dostavila. Jedna je Oheň a druhá je celý příběh. Příběh tak krásný, že ho někdy popíšu v samostatném článku. Protože jak s oblibou říkám: Tohle nevymyslíš, to se musí nejdřív stát. Vytáhla jsem si během integrace vize tři karty. S pokorou přijímám vše tak jak je. Cestou jsem potkala temného muže v podobě animuse a slepotu uší jak venku tak i uvnitř. Všude budou překážky. Děkuji za ně. Ale to nejdůležitější se stalo. Budu hledat dům pro založení Abatonu - domu snů. A proto o tom píšu. Tím se moje práce posune víc do konkrétní podoby. Kdo víte o domě vhodném pro práci se sny, pro spaní a práci v klidu a bezpečí matky přírody, můžete pomoct mé vizi. Dejte vědět kde jste ten dom viděli. S láskou Cantadora

To byla první karta. A ta mi řekla, udělej to, co je potřeba.

Druhá karta mi ukázala jak to dělat. S pokorou a úctou k záměru založit dům snů.

A tahle karta potvrdila správnost mého rozhodnutí.

Tiché stíny

Jakob Billstrom se v knize Tiché stíny ptá, jestli se člověk během života mění. Jeho odpověď zní "ano i ne".... : "Svým způsobem je osobnost nezměnitelná a rozpoznatelná po celý život. Dá se vždy slyšet, zda hrají housle, flétna, lesní roh nebo klavír, i když je to ukolébavka, jindy pochod, potom symfonie a konečně "Tiché stíny".
(poznámka: Tiché stíny je báseň švédskeho básnika Erika Gustafa Geijera, zpívaná zborově na pohřbech.)
Podle Junga je moudrost návratem k věčným symolům, tak aby se život mohl žít plně.
Vše cituji z knihy Erela Shalita: "Cyklus života."
Je mi potěšením provázet snící, kteří poznávají svoji duši prostřednictvím symbolů vynořujících se v snech. Jsem hluboce zasažena moudrostí, kterou v sobě máme ukrytou a jenom pochopením tohoto zázraku máme možnost uzdravovat naše falešné představy o sobě a světe.
Hezké sny. Cantadora

odposlechnuto

Dnes jsem si vyslechla od milé dámy příběh z MHD, kterého byla svědkyní. V tramvaji zlobil kluk, věk kolem 10 let. Choval se velmi neurvale a na napomenutí od cestujících jeho matka reagovala tak, že se zastala syna slovy: "Je vychovávaný svobodně a může dělat co si přeje." Na další zastávce vystupoval asi 18letý mladík se slovy:" Já si taky můžu dělat co chci." A plivl na matku. Lidé se jenom dívali..... a  tramvaj jela dál. Skoro jako Ezopova bajka, jenomže tohle je odpozorováno ze života všedních dní.

Hezký den.  Cantadora

O těle a duši

Všem snícím aktuálně doporučuji maďarský film O těle a duši. Běží teď v malých kinech. Prolíná se v něm drsná realita v překvapivým snovým příběhem. A když se po jeho vzhlédnutí zeptáte, jestli to je možné, moje praxe říká: Ano. Lze se společně vyskytovat ve snech druhého člověka. Moc ráda si pak o tom  popovídám s dalšími snícími na semináři. Hezký snový zážitek. Cantadora

prut a pádlo

Snící na své cestě k pravému Já měl sen, v kterém se vyskytl následující  obraz: "... pan domácí mi dává opravený rybářský pruh a pádlo... ". Sen pokračuje dál, ale chci upozornit na dva symboly, které se nevyskytují často: rybářský prut a pádlo. Symbol RYBÁŘSKY PRUT obecně představuje: nástroj duchovního a emočního růstu; hledání odpovědí. Hledání duchovního uvědomění. To co hledáte, leží uvnitř. PÁDLO: Pomáhá zvládat emoce; bez vesla nemůžete řídit a volit směr. Průvodce.
Pro snícího  tento sen podpořil proces posilování sebe sama na cestě k sebepřijetí a odklon od nepravého já. (citace z knihy Betty Bethards: Symboly pro sebeporozumění)
Práce se symboly může pomoct pochopit některé zažité vzorce chování a nástroje, které nám při procesu nastartovaných změn můžou být nápomocné.
Hezké sny všem snícím. Cantadora

seminář

Pro snící připomínám seminář Sny o nás pečují v Maitrey 15.9. od 18.00 h. Těším se na vás. Pohádka bude o třech bratrech a rozvinememe téma mužské animy.
Dobré sny přeji. Eva Hrončeková

návrat hlavy

Před několika lety jsem tady psala o soše milenců. Muž byl bez hlavy a ruce měl useknuté. Ptala jsem se, kdy získá zpět hlavu a obejme svojí milou. Při cestě kolem sochy v těchto dnech jsem uviděla tohle: muž se na svojí dívku dívá a drží se za ruce. Potěšilo to moje srdce velmi. I na tom záleží....... jsou opět spolu.

Tady je ještě bez hlavy. Hezké sny. Cantadora

schopnost odlišit hanbu

"Bože, dej mi dost síly změnit to, co se změnit dá, dej mi dost odvahy a trpělivosti přijmout to, co se změnit nedá, a dej mi dost rozumu, abych dokázal odlišit jedno od druhého. "
Dotýká se mně zvlášť žádost "o dost rozumu rozlišování"......
Chci se podělit o pocit rozlišování hanby. Jak jsem rozlišila jeho kvalitu. Hanba může být dar i zbraň. Může nás ovládat a pak se roztočí spirála bolesti a sebedestruktivního chování. Ale hanba může být krok k sobě.
Povedlo se mi zachovat nepřátelsky vůči člověku, který má dobré srdce. Když mi to došlo, tak jsem řekla: "Teď se stydím." Ale odpověď byla laskavá: " To jsem nechtěl." Ten palčivý pocit na srdci ustal a rozlilo se teplo. A uviděla jsem ten rozdíl. Stud se proměnil v láskyplný pocit. A samotnou mě překvapilo, jak je hanba pozitivní emoce, když nedovolíme, aby nás ovládla. Když si dovolíme jí ovládat. Vlastně si myslím, že hanba je odvrácená tvář lásky.A to je dobré se učit rozlišit.
Na wikipedii k tématu studu cituji:
"Vymezení
Stud je velmi složitý jev, který se zatím nepodařilo definovat. Preventivní, varující "stud před něčím" je ostych, následný "stud za něco" je hanba. V něčem se stud podobá (subjektivní) vině, ostudě, trapnosti a trémě, s nimiž se někdy v běžné řeči zaměňuje. Bližší rozbor však ukáže, že se od nich také významně liší.
Zatímco vina je lítost a přijetí odpovědnosti za nějaké jednání (nebo nečinnost), předmětem studu je vlastní osoba sama. Člověk cítí vinu za něco, co udělal, ale stydí se za to, jaký je. Zatímco míra viny se měří velikostí poškození druhých, stud indikuje míru „poškození“ sebe sama. Na rozdíl od viny a hanby, které se vztahují k minulému jednání, stud je také preventivní: člověk se stydí něco udělat, a tudíž to neudělá („to bych se musel stydět“). Na rozdíl od ostudy, trapnosti a ztrapnění, jež předpokládá svědky a společnost, stydět se člověk může i za věci, které nikdo neviděl a o nichž nikdo neví. Může se stydět dávat najevo své dobré stránky, může se stydět veřejně vystupovat (tréma) nebo příliš vynikat (například ve škole). Proto se stud někdy omezuje („nestyď se!“), jindy naopak povzbuzuje nebo probouzí („styďte se!“).
Takřka všechen stud je produktem vnějšího utváření jedince. Jediný skutečně přirozený stud je napříč kulturami sledovaný stud těhotných žen (zahalování těla, přirozený "ústup z popředí", kladení zvláště vysokého důrazu na intimitu).
Oblasti studu
Člověk se typicky stydí například:

• Jako malé dítě před cizími lidmi. Dítě v určitém věku „se stydí“, když navázalo oční kontakt s cizím dospělým člověkem, zarazí se a schovává za maminku. Ne proto, že by udělalo něco špatného, ale protože se obává narušení své intimity.
• Jako dospělý za nechtěné odhalení své nahoty, případně když se odhalí něco, co si chtěl uchovat sám pro sebe. Ne proto, že by to bylo nečestné, ale protože to nechce vystavit např. posměchu a pohrdání.
• Člověk se stydí nebo hanbí za zbabělost, podlost, nízkost v jednání nebo i v myšlení.
• Může se však stydět i za veřejnou chválu, poctu nebo úspěch, který si nezaslouží.
• Může se stydět za hanebné jednání někoho blízkého, na němž mu záleží („stydím se za tebe“). Psychologové hovoří o „zástupném studu“.

Pohlavní stud
Filosof Arthur Schopenhauer si všiml, že zatímco rozmnožovací orgány (květy) rostlin jsou ozdobné, nápadné a vystavené na odiv, tělesné uspořádání živočichů je spíše skrývá. Člověk je kromě toho zakrývá i kulturně: „oděv“ některých domorodců v tropech tvoří jen mužské pouzdro na penis. Není to proto, že by své genitálie pokládal za něco špatného, ale protože je cítí jako intimní a nechce je vystavovat pohledům každého. Člověk se tak brání zvěcnění své sexuality, která je rezervována pro soukromí a důvěrnost „ve dvou“.
Z nepochopení této skutečnosti vzniká prudérie, mylný dojem, jako kdyby sexualita sama o sobě byla něco nečistého. Prudérní kultura pak vede k potlačování a vytěsnění sexuality, z nichž vznikají neurózy. Jinou reakcí na prudérii je například obscénní jednání, které stud uráží, ale nepopírá: kdyby se lidé nestyděli, ztratila by obscenita smysl. Stud ovšem ruší a popírá komercionalizace sexu, kterou často i prostitutky cítí jako nepatřičnou a snaží se vyhradit si oblast, kam zákazníky nepustí, například polibek.
Hodnocení a význam
Studem člověk projevuje:

• schopnost odstupu vůči sobě samému,
• skutečnost, že mu na něm samém záleží,
• skutečnost, že na sebe klade měřítka, jimž nemusí dostát.

Projevuje se tedy jako člověk, který je schopen posoudit sám sebe a může tedy být svobodný, aniž by tím ohrožoval ostatní. Naopak člověk, jemuž tyto rysy chybí, je nestoudný či nestydatý.  
Podle Platóna je schopnost studu a spravedlnosti nezbytnou podmínkou pro život v obci a sám Zeus dal lidem zákon, že

	"Kdo není schopen mít podíl studu a spravedlnosti, má být usmrcen jako nákaza obce."
— Platón, Prótagoras 322d

Filosof Václav Bělohradský mluví o „skrupulích“. Také schopnost se stydět může být ovšem zneužita, pokud se lidé trestají veřejným zneuctěním, posměchem a ponížením. Zejména u dětí může posměch přivodit vážné poruchy osobnosti a charakteru."
Krásné sny. Cantadora

oheň a požár

Přemýšlím o ohni. S ohněm jsem byla minulý týden ve spojení a oheň teď ovlivňuje moje myšlenky. Odcituji část textu o ohni z knihy: E. Aeppliho Psychologie snu:... "Oheň vnímáme jako jeden z hlavních živlů světa, vzbuzujících v člověku bázeň a pocit viny, jak o tom vyprávějí všechny mýty o krádeži ohně. Oheň je počátkem vší lidské kultury, a toto výsostné postavení se odráží i ve snech, v nichž se oheň vyskytuje.
V těchto snech se ocitáme v blízkosti mocných psychických sil. Neboť jednou z vlastností psýchy je její "ohnivost". Proto nás oheň tak vzrušuje a přitahuje, když se s ním setkáme ve skutečném životě. Jak oheň, tak zejména požár může vyvolat paniku a zděšený úprk. Přitahuje nás manipulace s ohněm, žár pecí nebo kovářské výhně, což jsou časté symboly snu, rádi přihlížíme tvarování původně tvrdé a neohebné hmoty.
Jednou v nás oheň vzbuzuje radost a pocit uvolnění, jindy zas hrůzu a děs - to když zapaluje domy a padá z bombardujících letadel. Oheň jako podobenství věčného života hoří před oltářem, a na oltářích různých božstev stravuje přinášené oběti: v ohni se věřící setkává s živým bohem. Oheň k nám promlouvá ve všech svých podobách, teď i ve snech.K jeho atributům patří jasná záře, a je třeba si uvědomit, co to znamenalo v dobách, kdy ještě neexistovalo elektrické osvětlení a  na pravěkého člověka číhalo ve tmě lecjaké nebezpečí. Oheň dává teplo, kolem ohniště či krbu se odedávna shromažďovala rodina, pomocí ohně se upravují pokrmy, taví kovy, a v přeneseném smyslu se v žáru psychického a duchovního ohně taví ta vůbec nejtvrdší látka  - lidské srdce. Oheň zbavuje všeho nahodilého, všech zbytečných nečistot, které na nás ulpěly.
 Když se nám v noci zdá, že se blížíme k velkému ohni nebo vidíme stoupat k nebi ohnivý kotouč, ocitáme se v blízkosti božských sil. Mnohá náboženství hovoří s bázní o ohni, v němž se vyvolení setkávají s Bohem.  - Oheň nám ve snu může zatarasit cestu. Musíme vytrvat. Někteří se odváží jím projít - je to nejvyšší stupeň odvahy.
Jasný oheň plápolá ve snu, v němž se nás zmocní nějaká nová idea. Pomocí podobných obrazů se vyjadřuje sen i v případě zvlášť intenzivních erotických či sexuálních vztahů - běžně se hovoří o žhavé touze nebo o vzplanutí vášně. Kde je oheň, tam se vždy něco děje, tam je život.
.... O symbolice ohně tohoto velkého podobenství životní energie, jenž je dobrým pomocníkem, ale zlým pánem, existuje množství literatury." (konec citace).
 Je rozdíl mezi snem o ohni a snem o požárech. Oheň představuje něco jiného v podobě energie tepla a světla a něco jiného v podobě dýmu a plamenů, které pohlcují a ničí život....
Oheň, který jsem viděla, mi teď bude ukazovat směr cesty, po které kráčím krok za krokem.
Hezký den a dobré sny. Cantadora

endurantisté a perdurantisté

...."minulost neexistuje, protože už neexistuje, budoucnost to samé, protože ještě neexistuje, a přítomnost neexistuje, protože se okamžitě stává minulostí - to najdete ve svatém Augustinovi! Podle něj čas existuje jenom v nás, protože v každém okamžiku vnímáme minulost, přítomnost a budoucnost tím, co nazývá rozpětím duše. 
Ta záležitost s paralelními světy, ta připomíná další velkou filozofickou diskusi. Někteří jsou toho názoru, že minulost, přítomnost a budoucnost jsou tři rozdílné věci. Na minulost vzpomínáme, budoucnost si představujeme. Žijeme v přítomnosti v třídimenzionálním  světě a tento svět existuje pouze v přítomnosti.
Jiní tvrdí, že minulost, přítomnost a budoucnost, že to vyjde nastejno. Záleží to na tom, v jakém momentě se právě nacházíme. Každý předmět má tři dimenze a tou čtvrtou je čas.  Těm prvním se říká ENDURANTISTÉ , těm druhým PERDURANTISTÉ." citace z Francois Lelord: Nová Hektorova cesta aneb Honba za časem
 P.S.  A co si myslíte o čase vy?
 Dobrou noc. Cantadora

odkaz na snový web

Došlo mi do mejlové pošty:

Dobrý den,

po téměř dvou letech usilovné práce se nám podařilo spustit aplikaci Snáře sebepoznání pro mobilní telefony a tablety. Prozatím je aplikace pro systém Android 4.1 a vyšší. Pro iPhone uživatele aplikace zatím dostupná nebude. V plánu to samozřejmě je, ale při nejlepším asi na podzim 2017. Aplikaci lze zakoupit a nainstalovat jen z Čech a Slovenska. Další země přibudou v rámci 2-4 měsíců. To bude přístupná i anglická verze Snáře sebepoznání.
Pokud máte mobil či tablet se systémem android, pak si můžete stáhnout Snář sebepoznání jako aplikaci. Zkušební verze s 50% symbolů (písmen) je zdarma, plná verze je za 69 Kč na rok.
Vyhledávání v rozsáhlé databázi je oproti verzi pdf jednodušší i rychlejší. Aplikace navíc nabízí i mnoho dalších funkcí, včetně zapisování snů, přehledný kalendář se zapsanými sny, archivace i bezpečného zálohování.
https://play.google.com/store/apps/details?id=com.medo.dreambook

Ráda se u tuto zprávu podělím, zkušenosti nemám ověřené. Ale proč ne, říkám ano.... i to je cesta.

Krásný večer a hezké sny. Cantadora

Stavros na Ithace

 Návrat z Ithaky byl radostný. Těšila jsem se domů. Cíl cesty splněn. Výběr místa dovolené souvisel s mýtem o Odysseovi. Ve vesnici Stavros je jeho malá busta a maketa paláce, jak vypadal v původním stavu. To vše na malém vesnickém náměstí. Taxikářka z Anglie, která mi velmi stručně na otázku, co jí přivedlo na Ithaku dělat řidičku, odpověděla "osud". Tak ta paní cestou do Stavrosu řekla, ať zapomenu na muzeum a vyjdu si do kopců, po vyznačené stezce, tam najdu zbytky, spíš trosky památky Odysseova domu. Byl to dobrý tip, kolem památky žádný ruch a zmizel rychle můj pocit školačky, která si doplňuje vzdělání... Náladu jsem měla sváteční, v tichu a samotě si vychutnala představu, že se dívám  z místa, kde žil bájný hrdina. Vidím zátoku tyrkysového moře, z které možná vyplouval do Trojské války a dlouho trvalo než znovu uviděl svůj rodný ostrov. Odysseus je muž, který domov opustil kvůli válce, ale ještě víc ho proslavila jeho touha po domově. Jeho cesta domů je už opěvována Homérem, to nikdo nepřekoná. Ale kolik z nás hledá svůj domov a žádná překážka nás neodradí, abychom našli to místo, kde můžeme říct: tady jsem doma. Někdo ho má spojené s domem, někdo s místem, někdo s rodinou, láskou, lidmi a někdo si nosí domov v srdci. A ty naše odysseovy cesty jsou neméně odvážné, plné touhy a víry v dobré konce.

Dobou noc a hezké sny. Cantadora

useknutá ručka

Práce na snu:

Jsem v Africe, uprostřed buše v malém domku. Za buší začíná prales. V kuchyni okolo obdélníkového stolu sedí několik lidí. Je tam krásná exotická Evropanka s velice snědou pletí, nádhernými tmavými vlasy - Nádherná. Ostatní jsou místní, vypadají však jako běloši. Nádhernou posedl démon, je ale dobrý, skrz ní vymítá ďábla z kojence. Nádherná neví, co se děje, je to skrze ni. Kojenec je Afričan. Drží tmavý kříž -  amulet a paperbackovou bibli. Ze začátku se vymítání daří, pak však zlo zesílí, snažím se pomoct, odříkávám otčenáš, nemohu si však vzpomenout na správná slova. K domku přichází další Evropané. Zlo ovládá divokou zvěř v pralese, bojím se o ně. Konečně se pospíchají schovat do domku, do jiné místnosti. Teď si hlavně uvědomuji sílící zlo a kojence. Stále se snažím pomoct, modlitba se nedaří, bojím se, že Ďábel vyhraje, bible leží na zemi. Beru ji a vracím kojenci, snad to pomůže, nepomohlo. Zlo vítězí, vše je ztraceno. Najednou přibíhá žena, usekává kojenci levou ručku v zápěstí, jsem zhrozen, žena křičí: " Přijmi Bohyně tuto oběť za záchranu dítěte". Odhazuje ručku pryč. Oběť je přijata, dítě zachráněno. Vidím, že mu chybí velká část obličeje, oči, nos zeje tam několika centimetrová díra. Jak bude žít bez očí, dýchá a žije vůbec? Maso z obličeje má v sobě to zlo. Najednou je v mých v ústech, mám ho plnou pusu. Chci se ho zbavit a zlo zničit. Nemohu ho vyplivnout na zem, to by se zas rozšířilo. Není tam ani ubrousek, na zabalení masa odnesení a zničení. Našel jsem jen 1 dcl skleničku. Maso se do ní nevejde. Zbytek mám v dlani. Snad tu vaří na kamnech a maso spálím, dávám pryč hrnec.  Je to však plynový hořák, běhám po domku, hledám něco ke zničení zla. Někdo nezřetelný mi pomáhá, nějaká žena. Mám strach, bojím se.

střih
Jsem zpátky v Evropě, před krásným velkým kostelem s nádvořím, kostel je obklopen tmavým železným plotem s bránou. Napadlo mě, tady na svatém místě se zla zbavím. Okolo plotu je velký dav, žehrá na kněze. Jsou s ním nespokojení, když půjdu dovnitř budu proti nim, přesto tam chci jít. Nechoď tam, je zamčeno, nedostaneš se dovnitř. Vidím kněze, jak vstupuje na nádvoří, jde do kostela. Jdu za ním, brána je odemčená, udivuje mě to. Dřevěné dveře v kostele taky. Kněz šel kousek přede mnou, ale zmizel mi. Maso u sebe nemám, možná je nehmotné, stále se bojím návratu zla. Kostel je tradiční - sedmnácté století, dřevěné lavice, oltář. Mohla by mi pomoct svěcená voda, nevidím nikde svěcenky. Jdu k oltáři, kostel je prázdný: Zkouším modlitbu, nevzpomínám si na správná slova. Přichází kněz k oltáři. Toužím po modlitbě jako žíznící po čerstvé chladivé vodě. Cítím, že stejně tak by dokázala opláchnout zlo. Kněz začíná latinskou modlitbu, je však dost nezřetelná, nemá žádný účinek......konec  
Sen přinesl klient na úvod naší společné práce. Sen jsme spolu zpracovali spolu na úvod naší práce, aby byl zvědomený pro snícího tak, jak to bylo v danou chvíli pro možné. Tady jsou jeho poznámky k práci na snu.

Domek - já, prales. Divá zvěř - mé instinkty. Obdélníkový stůl – kvaternita, mé bezpečí, mám na to. Exotická Evropanka, bílý Afričané - dobro, zlo - neschopnost rozeznávat ho, budu se muset vzdát těchto dvou pilířů bezpečí. Zlo - přestat být v bezpečí. Kojenec - dítě ve mě, bez očí nevidí, bez nosu necítí emoce. Kráska mi nejdřív poskytuje bezpečí, potom mi ho už není schopna poskytnout. Useknutá ruka - vykoupení neschopnosti kontaktu za cenu bezpečí, dítě je zachráněno za cenu ztráty vidění a cítění. Musím se zbavit masa – symbol  pro kořen problému znamená odhodit hodnocení dobro/ zlo; už mi nedostačuje a nahradit to něčím jiným. Nechci toto hodnocení nechat v sobě v domku, ale chci ho dostat ze sebe pryč. Toto bezpečí, ty pilíře chci dostat skrz autoritu, ta je nedostačující a já se budu muset stát autoritou. Jsem stále ve střehu, aby mě nic neohrozilo a neublížilo mi. Přesto přicházejí samá překvapení. Modus být ve střehu mi nepostačuje, nejsem bezbranné dítě, jsem dospělý a je na čase to něčím nahradit...... pamatuji si ještě toto-hledám autoritu v knězi a doufám, že on zná správná slova modlitby co zaženou zlo, ano zná je, mě už však nepomáhají, budu si muset najít slova své modlitby… Téma zla, ohrožení a boje s ním se táhne naší prací do dnes.
(Doplnění k jednotlivým symbolům: dítě nemá tvář, dýchá a žije vůbec? Symbolicky zobrazuje velkou emocionální nouzi dítěte, které je odkázáno samo na sebe a už tenhle pocit z ohrožení je ZLO. Dítě je v dětství plně odkázáno na péči a lásku rodičů. Vytvoření zdravého obrazu světa je pro dítě v krajně extrémní situaci  úkolem, který nemůže samo zvládnout. I když mu pomáhají různé nápomocné síly z okolí, hlavní podpůrně podmínky formující zdravý a šťastný pocit dítěte je nemožný . Zlo je všude.  Maso je symbol odkazujícím historicky k lovecko-zběračské fázi. Maso jako odkaz k jádru tématu, které není uvědomené. Muži lovili maso, takže jedna z prvních asociací, která se může k tomu vázat je mužská role lovce. Pro dítě není lehké přijmout a identifikovat s mužskou rolí, když obraz muže je předkládaný matkou jako špatný. Ve snu je vyplivované maso. Je potřeba ho uvařit, zpracovat. Vyplivování masa může taky odkazovat k postupnému dělení a oddělování. Jenom tak může docházet k zpracování mužského aspektu. Pomáhá mu nezřetelná žena. Je to jeho anima? Nějaká žena, která ho provází jeho těžkostmi?  Useknout ruce: symbol rukou je prostředek pro vyjádření emocí - podle stisku, hlazení, teploty a vlhkosti dlaní poznáme co člověk cítí. Ruce pracují, podáváme je na znak souhlasu, dohody, uzavření sňatku, léčíme skrze ně, tleskáme, tančíme, bojujeme. Jsou kontaktem se světem lidí. Useknutí je proces oddělení, ukončení, vyléčení. Neosvobozený aspekt duše traumatizovaného dítěte může být skrze useknutí zachráněný. Dočasně, vývoj naznačuje, že se musí s useknutým aspektem (v tomto případě démonem) naučit  zacházet, zatím to lze kompenzovat návratem k tradičním hodnotám autorit.

Střih snu a příchod do prostoru kostela naznačuje pokračující uvědomování vzrůstajícího konfliktu mezi dobrem a zlem. Je to místo, které může na jiné rovině naznačovat  touhu po objevení vyšších sil vědomí. Je to místo míru, pokání a útěchy.) 
Naše práce pokračuje už několik let, otevřeli jsme další úroveň práce -  jeho animu.  Je zatím nebezpečná, nádhernou posedl démon, vyvolává touhu po odplatě. Samotná anima žádnou morálku nemá, pomáhá muži cítit. Muži hrozí, že ho anima může posednout a on jí pak musí sloužit. Úkolem muže je navázat s animou vztah, aby mu pomáhala dozrát citově. Dokud to nezvládne, zůstane buď malým mudrlantem bez opravdové zkušenosti muže nebo nezralým Peter panem, který chce žít jako věčný mladík. Bezrukost ohroženého dítěte, které hledá vlastní modlitbu, chránícího ho před zlem je práce na cyklu nigredo-rubedo-albedo. " Cizuji z knihy C. P. Estés:  Ženy, které běhaly s vlky: "V určitých alchymistických příručkách jsou popsána tři stádia, která jsou pro transformaci nezbytná; nigredo - černá nebo temná rozmělňovací fáze, rubedo - rudá nebo obětní fáze a albedo - oživující fáze.". Se snícím jsme tyhle fáze práce postupně procházeli. Od fáze beznaděje, nedůvěry, nesmyslnosti všeho, k odkrytí toho, k přijetí, že jeho dětství už nezměníme. Nemůže žádat, aby mu svět narovnal jeho bolest z dětství. Život mu nic nedluží a dostane od života jenom to, co do něj vloží. Tady jsme zůstali v zajetí animy, která je náročná a ovládá snícího. Snící zatím chce brát, ale postupně se učí dávat. Pracujeme na fázi rubeda. Obětuje své představy o světě. V jeho dalších snech se objevila bílá paní, která je nadějí pro jeho emocionální probuzení a zároveň nástupem fáze albeda. Zesvětlujeme temný aspekt nároků. Prohlubuje svojí objevenou tvořivost. V životě nachází více radosti a rovnováhy. Čeká nás ale dál práce na hledání vlastní modlitby - smyslu života.
Velmi si vážím snícího a jeho pravdivost při práci se snem. Děkuji za svolení  to napsat. Abychom sami sebe nalezli, je nutné najít odvahu k odhalení odmítnutých, nepřijatých částí sama sebe. To je cesta jen pro odvážné. Tím dává naději nám všem.
Dobrou noc a hezké sny. Cantadora