instantní moudrost aneb papouškování

Zkušenost, která byla nejdřív občasná se postupně proměňuje v častou, až jsem se rozhodla zvědomit jev, který vnímám. S lidmi mluvím a slyším často dobré myšlenky. Ale pak s lidmi nejenom mluvím, ale i něco prožívám a moudré věty, které jsem přisuzovala lidem, kteří je z úst vypouští, vidím hloupost v jednání.
Dělá to facebook? Konzumní doba?  Lidé si přeposílají různé instantní moudro a schovávají se za to. Pak ale vylezou z virtuální reality a proměňují se v sebe sama, bez vnitřního prožitku slov, kterými se ohání. Cítím se jako na pískovišti, kde děti vzájemně mluví jazykem svých rodičů bez toho, aby tušili o čem mluví.  Děti papouškují mnohé "z citlivých údajů rodinných dramat."  Svá prohlášení z úst sladkých ratolestí vyzní obnaženě a občas se rodič stydí, když je se sebou konfrontován na herním poli potomků. A tak vnímám i tu poletující instantní moudrost. Oháníme se hlubokými pravdami a nežijeme to. Nedotýká se nás to, jsem jako děti na pískovišti.
A tak kolem nás roste energie papoušků virtuálních. 1. apríl. Dobrou noc a hezké sny. Cantadora