sen Pád z okna a smrt

Chci psát o cestě snících, kteří několik let pracují na svých snech, jako zprávách z nevědomí. Čím si musí procházet při tak hluboké práci?.. Pro některé je to otřes ega a změna životního kurzu, pro jiné je to cesta růstu a postupného rozšíření vědomí, pro někoho poznání, že existují oblasti duše, které je následně nasměrují na jiné cesty. Sny pro některé snící zůstanou krajinou, kde žijí lvi...
Nedávno jsme ve snové supervizní skupině pracovali se snem, v kterém se vynořili důležité symboly smrti a pádu. To odkrylo téma archetypů a tak jsem začala opět pracovat s archetypem hrdiny. Dovoluji si citovat z knihy Leonarda Boffa: Orel a kuře nejzajímavější myšlenky.
Ve zkrácené formě přináším nejdřív sen:
Dávám vnučku spát na parapet, svítí na ní sluníčko. Do bytu vchází blondýna, neznám jí, něco mi říká a pořád mele nesmysly. Odpoutává mojí pozornost od vnučky. Ta se probere, posadí a propadá přes parapet. S hrůzou se podívám dolů. Hýbe ještě nohami. Běžím dolů, není tam východ, jenom zeď. Najdu zadní vchod, vyběhnu ven. Ale vnučka už je mrtvá.
Tento  sen patří snící, která v současnosti pracuje na hlubinném propojení se svojí duší. Zažívá při tom hodně bolesti, radosti a překvapování sebe sama.
Symbol smrt a pád jsou silné symboly, které se v procesu individuace objevují. Pocity naděje a beznaděje, zdaru a zmaru.  I když člověk na cestě k sebepoznání pracuje dál a objevuje nejniternější pravdy o sobě, pořád mu/jí hrozí pád, zranění nebo dokonce smrt. Proč chceme poznat sami sebe, ale při tom padáme? A proč nás stojí tolik utrpení vstát a uskutečnit své pravé já? To je to, co pořád řeší snící. Ve chvíli, když snící objeví rozšířené hranice svého vědomí, začne tušit úplnost zdroje, z kterého povstává vše. A tak náš malý život s potenciálem objevení božského získává hlubší rozměr. Který ale může být i zdrojem existencionálního strachu. Vědomí, které se odváží, je schopno reflektovat víc než úzké představy ega o životě. Otevře se fantastický svět přesahující naše chápání reality, schopnost ponořit se do oceánu nekonečných verzí jsoucna. Cesta začala.
Kdo se vydá na tuto cestu, prochází stadiami vývoje archetypu hrdiny, tady mi dovolte citovat z knihy Orel a kuře od L. Boffa:
"Na cestě ke své individuaci procházejí hrdinové a hrdinky různými etapami. Ty jsou jakýmisi existenciálními osami, kolem nichž se otáčí kolo života a kterými je definováno. Mám na mysli situace, konstelace výzev, skrze něž se učíme, docházíme poznání, integrujeme perspektivy, zrajeme, a snad se i stáváme moudřejšími. ...Nyní se chceme věnovat -  v omezeném rozsahu, který máme k dispozici šesti takovým existenciálním situacím a s nimi souvisejícími podobami archetypu hrdiny nebo hrdinky...."
Postupně dám na blog zmiňovaných šest existenciálních situací, které cituju z výše zmíněné knihy. Půjde o tyto situace a naši situaci v nich:
1. bezmoc - osamocení
2. hledání - cestovatel/poutník
3. život je boj - bojovník
4. sebezapření, odříkání, oběť- mučedník
5.vědení a nadšení - moudrý člověk
6. slučování v jednotu - kouzelník
Jak je možné dát do rovnováhy tento oceán nekonečné verze napojení na zdroj veškerenstva a úzké prožívání hmoty, v které se odehrávají naše životy?  Skrze prožitky symbolické smrti, skrze pády jako začátky spirituální krize.
Hezké sny. Cantadora