Mohu mluvit o dobru ve vás, ne však o zlu. Neboť co jiného je zlo než dobro, trýzněné svým vlastním hladem a žízní?
Opravdu, je-li dobro hladovo, hledá potravu i v temných slujích, a když žízní, pije i z mrtvých vod.
Jste dobří, když jste sjednoceni sami se sebou.
Ale když nejste sjednoceni sami se sebou, nejste zlí.
Protože rozdělený dům není peleší lotrů; je jen rozděleným domem.
A i loď bez kormidla může bloudit bez cíle mezi nebezpečnými úskalími, aniž klesne ke dnu.
Jste dobří, když se snažíte dávat ze sebe. Avšak nejste zlí, snažíte-li se brát pro sebe.
Neboť usilujete-li o zisk, jste jenom kořenem, který lne k zemi a saje z jejího prsu.
Plod přece nemůže říct kořenu: "Buď jako já, zralý a plný a vždy dávající ze své hojnosti."
Neboť jak je plodu potřebou dávání, potřebou kořenu je braní.
Jste dobří, jste-li plně bdělí při každém slovu,
ale nejste zlí, nebdíte-li a váš jazyk nesmyslně klopýtá.
Neboť i škobrtavá řeč může posílit slabý jazyk.
Jste dobří, kráčíte-li ke svému cíli pevně a rázně.
Avšak nejste zlí, jdete-li tím směrem kulhavě.
Protože ani ti, kteří kulhají, nejdou nazpátek.
Ale vy, kteří jste silní a rychlí, hleďte, abyste nekulhali před chromým, považujíce to za laskavost.
Jste dobří nesčetnými způsoby, a nejste zlí, nejste-li dobří.
Jste toliko liknaví a leniví.
Škoda, že jeleni nemohou naučit rychlosti želvy.
Vaše dobrota spočívá ve vaší touze po vašem nesmírném JÁ: a tato touha je ve vás všech.
Ale v některých z vás je tato touha bystřinou mocně se ženoucí k moři a unášející s sebou tajemství horských úbočí a písně lesů.
A v jiných je mdlým tokem, jenž se ztrácí v ohybech a zákrutách a otálí před dosažením mořského břehu.
Ale nechť ten, kdo mnoho touží, neříká tomu, kdo touží málo: "Proč jsi tak pomalý a váhavý?"
Neboť opravdu dobrý se nezeptá nahého: "Kde máš šaty?" ani toho, jenž nemá přístřeší: "Co se stalo s tvým domem?"
Chalíl Džibrán: Prorok
Pořebovala jsem se vrátit k příběhům Proroka, je to tiché pohlazení po duši. Dnes svatodušní svátky, letnice.
Dobré sny. Cantadora
