sobota 29. dubna 2023

Beltaine


Jsem městský člověk, přírodu miluji tím renesančním způsobem obdivu a krásy, kterou vlídná příroda nabízí. Ale před surovostí a obtížemi v přírodě se utíkám do bezpečí domova nebo kavárny. Není to ani dobré ani směšné. Vnímám i tuhle stránku přírody a velmi si vážím lidí, kteří v přírodě žijí a znají její různé podoby, nevyhýbají se tomu. Zůstávají v její lůně bez zbabělosti a strachu z toho. Trochu mi to připomíná mojí práci terapeutky, takto žiju s dušemi, které provázím vším, co je potřeba otevřít, poznat a přijmout, aby se člověk zocelil a žil se sebou v míru. Takže moje přírodní část se toulá přírodou duše, ne venku na Matičce zemi. Zítra bude filipojakubská noc, pálení čarodejnic. Krásný čas hodit do ohně a nechat odejít to, čo je potřeba pustit, zbavit se toho jako se had zbavuje staré kůže.

Starý gaelský svátek Beltaine spojený s vyháněním dobytka na pastvu a zapalováním ohňů (u nás Valpuržina noc), den před prvním májem má i svoji modlitbu za požehnání. Tady je, jako úcta ke všem předkům, kteří s přírodou byli spojeni silným poutem.

Požehnej trojná pravdo a šlechetnosti,

mně, mé choti i maličkým,

mým křehkým dětem a jejich milované matce, co vede je

voňavou plání, šťastnou horskou pastvinou,

voňavou plání, šťastnou horskou pastvinou.

 

Všem v mé domácnosti a všemu, co vlastním,všem kravám a plodinám, všem stádům a veškerému obilí,od Dušiček po Beltain,požehnej vzkvétajícím a prospěšným blahem.Od moře k moři a každému ústí řeky,od vlny k vlně a hloubkám vodopádu. Ať tři osoby převezmou vše, co mi patří,ať důvěry hodná Trojice zachová mě v pravdě;a nakrm moji duši Pavlovou promluvou,a ochraňuj mé drahé pod křídly své slávy, 

a ochraňuj mé drahé pod křídly své slávy. Požehnej všemu a všem,vlož na nás Kristův kříž s mocí lásky,dokud nespatříme zemi radostnou,

dokud nespatříme zemi radostnou.Až dobytek z chléva půjde, až ovce z ohrady vycházet budou, až kozy do kopců mlhou zahalených stoupat budou, ať péče Trojice je následuje,ať péče Trojice je následuje. Ty, který jsi mě na počátku stvořil,poslyš mě a tady buď, když na kolena k tobě padám,každého rána, večer co večer, já bedlivýv Tvé společnosti, Bože života,v Tvé společnosti, ó Bože života. čerpáno z knihy Síla krkavce a moudrost hada od Noragh Jones.Tak ať vaše sny mají sílu. Cantadora  

pátek 21. dubna 2023

Básně vnitřního smyslu od Rúmího


 báseň str. 169

Byl jsem toho dne, kdy jména nebyla,

ani známky existence, jež by jména nosila.

Mnou vzniklo pojmenování, mnou vznikla jména.

V onom dni, kdy slůvka "já" či "my" nic nevyjevila, 

zřel jsem cípek kadeře miláčka,

krásnou kadeř, jež se dosud neobjevila.

Prohlédl jsem usilovně kříž a křesťany,

na kříži tu nebyl, duše marně po něm toužila.

Zašel jsem do modlitebny ve starém světě, 

ani stopa se tu po něm nezrcadlila.

Zašel jsem do Herátu a Kandaháru, do hor,

v údolích a výšinách jenom mlha proudila.

Vydal jsem se tedy na vrch hory Káf

kromě fénixova hnízda ničím neokouzlila.

Uzdu žádosti jsem vedl do Káby,

 u starých ani u mladých stopa po něm nebyla.

Tázal jsem se po něm u Ibn Síny,

schopnost Ibn Síny však tu nepostačila.

Došel jsem pak do místa "vzdálenosti dvou luků",

ani na vynikajícím místě šlépěj nezbyla.

Pohlédl jsem tedy do vlastního srdce - 

ano, tam ho moje duše, tam ho spatřila.

Kromě Šamse z Tabrízu, člověka s čistou duší,

není, koho láska by tak zmámila a opila.

z básní Rúmí: Masnaví

čtvrtek 13. dubna 2023

závislá na rodičovství?

 


Od začátku naší civilizace, přes rozvoj, rozkvět, její vrchol až do dnešních dnů, kdy  všechny znalosti, formy a obsahy zpochybňujeme, se děje něco přirozeného. Od počátku až k zániku přes všechny stádia vývoje se nacházíme v přítomném okamžiku. Aktuálně ničíme božstva, kulturu a s ní celý život takový jak ho známe. Je to signál toho, že se v hlubinách kolektivního nevědomí formuje nové paradigma, které vytvoří obsah a následně tomu dá formu (nebo opačně).

 Jedna z věcí, která se rozpadá je výchova dětí. Z přehlíženého, méněcenného tvorečka jakou je dítě, se stává bůh, centrum života mnoha mladých rodičů. Tak jako všechny generace lidí před námi, dělají jenom to, co si myslí, že je v pořádku. Až za nějakých dvadcet-třidcet let budou plnit dnešní děti ordinace psychiatrů, bude pozdě. Důvod bude opačný než u těch rodičů, kteří sedí v ordinaci teď- jejich témata jsou direktivní výchova, vysoké/nízké nároky, malá empatie, nepodpora, nedostatek zájmu, opuštění, křivdy ze strany svých nejbližších. Dnešní děti trpí nadbytkem pozornosti, přesyceností, zahlcováním, rozmazleností. Nebudu psát příběhy rodin, které plně podřídili život dětem, které se stali slucem v rodině určující chod života. 

 Dítě potřebuje rovnováhu, poznat život v jeho hojnosti, ale i tu část, která nedává nic bez snažení, aktivní spoluúčasti. Dítě potřebuje poznat nudu, prázdno, jen tak se učí samo ze sebe pozorovat pohybující se mouchu, mráček na obloze, záclonu ve větru, utváří vlastní svět imaginace. Dotýká se svého potenciálu uvnitř sebe, z toho formuje fantazii, kreativitu. Dítě potřebuje nezájem, aby objevilo slast zájmu, hranice, aby se učilo sebeurčování; rodič je tady pro to, aby ho učil vyvažovat vše s mírou. Co s rodičem, který dítě zaplavuje hojností? Co s rodičem, který se oceňuje přes svoji roli rodičovskou? To je aktuální téma současnosti, pozoruji takové rodiče v ordinaci a otevírám téma závislosti na novém zdroji slasti - tou se stává dítě. A to je špatně. Pro obě strany. Takové děti v budoucnu můžou trpět narcistními poruchami, protože se tvoří jejich identita skrze pocit všemocného dítěte, nádherného dítěte, před kterým vše jihne, chce být zdrojem slasti pro rodiče a později okolí. 

Nenabízím řešení pro rodiče. To (výchova) se bude proměňovat vlivem změn, kterými prochází naše civilizace. Při práci se sny je nejdůležitější objevit, kde je ve snu nerovnováha. Sen nám chce ukázat, na čem je potřeba zapracovat, abychom se vrátili k rovnováze. Mladý rodič kromě svého milujícího a přepečujícího vztahu k dítěti se potřebuje ptát: je to (výchova)  v rovnováze s ostatními částmi mého života? Tohle je dobré vodítko a směr v příběhu dětí s rodiči, které se rodí teď. 

Hezké sny. Cantadora

neděle 2. dubna 2023

Lao-c´ na neděli


Vím, je to povrchní napsat: Lao-c´na neděli. Je možné podávat moudrost jako jídlo na jídelním lístku? Myslím to tak: každý den má svůj rytmus a neděle je den ne-dělání. A tak zpytuji sama sebe, co potřebuji, abych byla šťastná a odpočívala. 

Úpřimně? Lásku v její čisté esenci.

Vzdávám se lásky, chránim se před zlem tak, že zamykám srdce do bezpečí. Uzamykám se před tím, co považuji za agresi, lež, zradu, zlo a jiné temné části a vidím je u jiných....  nemiluji zlo u lidí, sebe; Přestávám cítit lásku k lidem, bolí nejvíc, že srdce zavírám i (k) sobě....  jsem první obětí své strategie. Navíc tím zamykám stín, protože samozřejmě, nechci vědět nic o své agresi, lžích, zradě a zlu ve svých  hlubinách.... otevírám boj sama se sebou. A to není nedělní klid a nicnedělání.

Moudrý Lao-c´ hovoří o bojovníkově pouti toto:

"Cesta předpokládá úctu ke všemu, co je malé a jemné. Poznej vždy správný okamžik, kdy je třeba zaujmout patřičný postoj.

Protože už jsi z luku střílel mnohokrát, stále věnuj pozornosti tomu, jak kladeš šíp a napínáš tetivu.

Když si je začátečník vědom svých potřeb, bude nakonec moudřejší než roztržitý mudrc.

Hromadit lásku vede ke štěstí, hromadit nenávist k pohromě. Kdo nerozpozná potíže, nechá nakonec dveře dokorán a dojde k neštěstí.

Bitva nemá nic společného se svárem." P. Coelho: Rukověť bojovníka světla str. 46

 A taková může být neděle, hromadit lásku neuškodí. 

S láskou Cantadora

P.S. Dobré sny přeji.

sobota 1. dubna 2023

P. Coelho: Rukověť bojovníka světla

"Bojovník světla poznal, že Bůh používá samotu, aby poučil o soužití. Používá hněv, aby ukázal nesmírnou cenu míru. Používá nudu, aby zdůraznil význam dobrodružství a opouštění.

Bůh používá mlčení, aby poučil o odpovědnosti slov. Používá únavu, aby bylo možno porozumět hodnotě probuzení. Používá nemoc, aby zdůraznil požehnání zdraví.

Bůh používá oheň, aby poučil o vodě. Používá zemi, aby se chápala cena vzduchu. Používá smrt, aby ukázal význam života." str. 127

Paulo Coelho: Rukověť bojovníka světla

 S láskou Cantadora

P.S. Hezké sny.