úterý 27. října 2009

Budapešť


Píšu často o tom, jak naslouchat svým potřebám, tak jsem poslechla ty své. Jedu do Budapešti na prodloužený víkend. Je to místo, kde jsem "doma", prostě tam přijedu a nemusím nikomu nic vysvětlovat. Pak se mi to stává ještě na Mallorce. A nebudu pátrat, proč to tak je.

Jsem stejně naladěna jako prostor toho místa, vyzařuji energii, s kterou si tam splývám. I když za poslední roky, co tam jezdím na prodloužený víkend, tak opakovaně slyší Maďaři můj přízvuk, který je podle jejich mínění anglický. Tak se láme maďarčina mluvená českým přízvukem. Prostě se překlopí do anglického přízvuku.... tak to mně dost baví. A ještě lázně a široké bulváry, a to jak muži mladí a staří všem ženám říkají: ruku líbám a nikdo se za to nestydí a nemyslí si, že to je out. A guláš... a to co píšu je taky guláš, mám cestovní horečku a radost.
E.T. by řekl: "domů...."
Zítra je státní svátek, tak přeji nám všem co nejvíc toho taoistického blaha, které tak rád popisuje Benjamin Kuras.
Cantadora

2000




Včera večer jsem trávila čas opravováním blogu a všimla jsem si, že už měl blog o snech 2000 návštěv.

Je to už dost, i když nevím kolik to je návštěvníků.
Děkuji, že zájem o sny roste, děkuji, že hledáme hlubší význam ve snech, že se posloucháme, že věříme v naše instinkty a přírodní části naší mysli, která se nenechá spoutat ničím, kromě své vlastní pravdy. Posílá nám sny, aby jsme pomohli zůstat zdravými a lidskými.

Kdo se sny pracuje, ví o čem mluvím.
Jsme spolu propojeni ve snech. Už jsem několika lidem pomohla odkrýt i aspekt snu, že sen, který se jim zdál, nebyl určen přímo jim, ale někomu blízkému. Stačilo jim ho následně převyprávět a adresát snu to pochopil.
A kolikrát ve skupině snících jsme pracovali spolu se snícím a odnesli si ze snu poselství daleko hlubší, než kdo čekal. Takto se vzájemně obohacujeme i když spíme. Takovou sílu má snová skupina.


Dobrou noc a sněte. Cantadora

sobota 24. října 2009

start


Už jsem psala, že jeden z důvodů, proč člověk začne pracovat se sny je krize. V tomto kritickém období - ať už jsou jeho spouštěcím mechanizmem vnější nebo vnitřní příčiny - si hledáme v životě své nové místo, mění se naše sebehodnocení, potřeby, přání, postoje. Pracujeme na udržení své vlastní integrity, která se zpochybňuje. Vnitřní energie nás nutí k přeskupení jednotlivých komplexů - částí sebe, takže to v nás vyvolává pocit ohrožení našeho základního duševně-duchovního zdraví.


"Životní přechody představují narcistické krize a nesou s sebou pocit, že se přechodně nacházíme v prázdnotě - staré je již neudržitelné a nové ještě nemá podobu. Dosavadní podpora pocitu vlastní hodnoty, kterou nám přinášelo plnění úloh nám přisuzovaných, a sledování cílů, které nám připadaly důležité, již neplatí." tolik citace z knihy Kathrin Asper: Opuštěnost a sebeodcizení.


Sen:

Snící se ocitá v krajině, kde je svobodná vůle trestána okamžitým zabitím přímo na ulici nebo únosem v autě tajné policie, která unesené oběti odváží do koncentračního tábora a tam je před popravou ještě týrají. Snící je cizinec a má diplomatickou imunitu, takže stojí na chodníku a dívá se na únos jedné obyčejné ženy, která neudělala nic, jenom se špatně podívala na obraz vůdce. Snící si všimne, že na něj namíří samopal obyčejný voják a chce ho zabít. Snící se bojí bolesti, ale napadne ho, že nemá smysl žít za takových podmínek a čeká na vystřel. Místo toho usne. Probere se a do očí mu svítí sluníčko, je oslepený, nic nevidí. Vstane, jde a naproti míjí vojáka se samopalem, který ho nejenom že nezastřelil, ale je vidět, že se ho bojí. Uvědomuje si, že je diplomat a má imunitu. Auta s tajnou policií jsou pryč. Venku je hezky a vládne klid a bezpečí.


Snící prochází narcistickou krizí. Uvědomuje si, jak jeho vlastní hodnota je založená na úspěchu a materiálním zabezpečení. V práci ho pověřují náročnými úkoly a potřebuje být vždy oceněn. Nevychází dobře se svým přímým nadřízeným, s kterým hodně soupeří. Majitel firmy, který si jeho práce váží, ho odměňoval za práci dobrými odměnami. Teď v době krize, má majitel hodně starostí, jak firmu udržet a tak se snící cítí ohrožen - jednak tím, že už není tak oceňován a taky se bojí o práci.

Sen zrcadlí mechanizmus, jak snící prožívá emoční situace na pracovišti. Potlačil všechny své emoce, sám je tou tajnou policií, která jakýkoliv náznak emocí okamžitě zabíjí nebo utýrá. Snící vidí tuto svoji strategii potlačování emocí. Fungovala v dobách hojnosti a vedla k ještě většímu výkonu. Ale krize ve firmě a tlak na něj nastartovala v něm proces ohrožení. Ohrožují ho jeho vytěsněné emoce. Dál už nemůže přihlížet tomuto krutému procesu emočního teroru, který provozuje sám na sobě. Konflikt, který jasně odhalil sen, je mezi snícím a vojákem (jeho částí, která emoce zabíjí). Mezi jeho pravým Já a postojem, který ho nutí, aby nic neviděl a necítil. Ve snu v momentě konfliktu usne. A tímto symbolem usnutí jsme otevřeli téma krizového přechodu.
Snící vidí sám sebe jako spícího člověka, který nežije. Jeho reakce na setkání se sebou samým byla ve snu zobrazena symbolem spánku a neschopností vidět věci tak, jak jsou (oslepen sluncem). Potěšilo ho, že má vlastně imunitu a může vidět a cítit to, co vidí doopravdy. Odpověď na jeho otázku: "Proč to dělám, proč potlačuji to, co cítím?" jsem rozkódovali v symbolu vraždícího vojáka, který má strach. Ale jsme na začátku práce se symbolem spánku. Zároveň je důležité vidět jeho další snové zdroje, které mají léčivý účinek. Snící má ve snu imunitu, je pod ochranou svého pravého JÁ.
Dobrou noc a děkuji. Cantadora

středa 21. října 2009

tělo jako emoce


Blíží se čas viróz a ty jsou spojeny s tématem konfliktů a naší neochotou jít do boje. Jak nesnášíme konflikty!!! Protože se jim vyhýbáme a hledáme kompromisy, tak to dělají viry a bakterie v našem těle za nás. Naše horečky, to jsou boje bílých krvinek s viry.
Měla jsem úžasnou klientku, která nepřišla za mnou se snem. Přesto jsem ji nabídla krátkodobou podporu, protože přišla s jasnými somatickými potížemi. Měla problémy se srdcem a zrakem. Vyšetření ukázala, že její srdce je úplně zdravé a oči má taky v pořádku. Přesto jí moc a moc bolelo srdce a začala mít potíže s viděním. Docela rychle jsme rozmotali potíže, které ji trápily. Pochází z překrásné, ale hodně vzdálené země, která má starobylou kulturu a jiný temperament. Jiné vůně, chutě, hudbu, zvyky. Dlouho nebyla ve své rodné zemi.
Zkrátím to, rozbolelo jí srdce z touhy po domově a aby tady mohla být, nechtěla některé věci vidět.
Tady nepomáhala čistá psychosomatická věda. Tady bylo potřeba koupit letenku a odletět domů. Spojit se se svými kořeny, doplnit energii, která nás lidi nese na vlně života a dává nám šťávu.
Teď je zase zpátky a žije a raduje se z toho, co buduje tady.
Nemusíme vždy když chřadneme, myslet jenom na tělo a psyché. Propojujme se i se svými instinkty a duší. Občas onemocníme jenom proto, že naše duše nedostává to co potřebuje. Tak si dopřejme v bohaté míře to, o co si tělo říká.
Někdy může být signál těla velmi silným kódem naší duše. Učme se číst řeč našeho těla.
Napadlo vás, co to znamená pro duši, když vás bolí krční páteř nebo skřípete zuby, oteče vám ruka...............?
Hýčkejme si své tělo. Dobrou noc. Cantadora

sobota 17. října 2009

literatura


Pro zájemce o knihy se snovou tematikou. Chci vás upozornit na knihu od Roberta Mosse: Vědomé snění. Pro zájemce o tao je tady kniha od Osha: Tři poklady tao. Pořád platí: čtěte pohádky a pověsti. Jsou v nich cenné odkazy a kořeny pro pochopení symbolů. Mně už několikrát pomohla při práci se snem kniha encyklopedického charakteru od Helmy Marxové: Svět mýtů. Hezké objevování. Cantadora

úterý 13. října 2009

nesoutěžně

Kamarádka mi poslala mejlem toto.
Autor a lektor Leo Buscaglia jednou mluvil o soutěži, kde měl dělat porotce. Cílem soutěže bylo najít nejstarostlivější dítě. Vítězem se stal čtyřletý chlapec. Sousedovi od vedle zrovna nedávno zemřela žena. Když chlapeček viděl muže plakat, vstoupil do domu, sedl si k němu a jen tak tam mlčky zůstal sedět vedle něj. Když se matka zeptala, co sousedovi řekl, chlapec odpověděl: "Nic, jen jsem mu pomohl brečet."

Někdy je to dítě, někdy kočka, někdy máma, přítel, kolega, cizí člověk ve vlaku..... naslouchejme si navzájem. Pomáhá to - nesoutěžně. Cantadora







sobota 10. října 2009

jidáš v srdci


Tématu Jidáš jsem se věnovala v jiném příspěvku, ale potřebuji se vrátit k nejdůležitějšímu aspektu. Jak se to dotýká každého z nás. Jidáš zradil Ježíše. Ale Jidáš je i symbol pro naše zrady, kterých se dopouštíme na sobě samé/m. Ježíš je zároveň symbolem toho nejlepšího v nás, každý máme svého Ježíše uvnitř sebe. To nejstrašnější, co Jidáš provedl, byla jak vnější zrada, tak to, že zradil svého vnitřního Ježíše.


Na základě práce s tématem vnitřního Ježíše a Jidáše jsem dostala otázku: Jak rozpoznám co je naše pravé JÁ a co je naše persona? Já ještě tu otázku rozšířím o dotaz: a co je to nepravé já?

Naše pravé já je za určitých konstelací rodiny utiskováno a nemůžeme ho rozvíjet, protože k tomu nemáme podmínky v podobě pořád dokola opakovaných stereotypních vět nebo činů typu: "nezlob, nejsi hodná holčička, já se z tebe zblázním, ty jsi na vině, zabije mně, to co děláš..... "(dosaďte si vše, co může ubližovat a zabíjet rozvoj našich potřeb, přání a postojů v dětství). Rozvíjíme proto potřeby jiných, ale to rozvíjíme nepravé JÁ. Konflikt mezi pravým a nepravým já je neurotickým konfliktem.

Nad tím vším je ještě ohroženo naše pravé JÁ konfliktem mezi zdravým JÁ, které má síly, aby ožilo a začalo růst a silami, které tento růst musí za každou cenu zabít. A tak může Jidáš v nás každý den pomalu zrazovat naše pravé já.

Znáte ten pocit, když víte, co máte udělat, ale rozhodnete se, že uděláte to, co bude pro vás vhodnější, protože, kdyby jste udělala a řekla něco, co opravdu chcete a cítíte, asi by vás lidi už neměli rádi? A pak se za takové rozhodnutí nenávidíte?

Jidáš zradil Ježíše a věřil, že ta zrada nebude mít žádný dopad na Ježíše. Věřil, že Ježíš umí dělat zázraky, takže se ho zrada nedotkne.

Zrada je akt zabíjení pravého JÁ.

A na vraždu zázraky nezabírají. Tady pomáhá jenom pravda.

Jedna cesta, jak se k pravdě dostáváme je i práce se sny.


Jaký je tedy rozdíl mezi personou a nepravým já? Naše persona je taky naše sociální role, maska, naše ego, schopnost adaptovat se na požadavky rodiny a společnosti. Rozdíl je ve zdraví. Falešné já vede k onemocnění, neuróze, oslabuje naši energii a vysiluje nás, zrazujeme pravé já. V konečném důsledku vede k oslabení životní energie.

Persona nám pomáhá najít své místo ve společnosti a cítit se dobře v sociálních rolí, které přijímáme za své.

Dobrou noc. Cantadora